Devět matek s dětmi sedí v kruhu na zemi a recitují říkanku. Mnozí vyslovují některé výrazy velmi nejistě. Učí se teprve mluvit jazykem, který neovládají, ale který budou muset umět. Program nazvaný Švédština s dětmi je určen pro malé děti cizinců či Švédky na mateřské dovolené, která tu trvá 16 měsíců.
Osmadvacetiletá Bobbie je Číňanka. Před rokem přijela do Švédska, když následovala svého manžela inženýra. Nyní se snaží vymanit se z nedobrovolné izolace.
„Chodím sem od září téměř každý týden. Jsem doma sama s roční dcerkou Maggie. Pro děti to je úžasné a pro mě také. Hodně zpíváme a učíme se říkanky, to je nejlepší způsob, jak si jazyk osvojit,“ svěřuje se.
Tak velký příliv imigrantů, jaký zažívá dnes, ještě Švédsko ve svých dějinách nepoznalo
Švédsko dnes zažívá takovou imigraci, jako ještě ve svých dějinách nepoznalo, zejména proto, že se běžencům otevírá. Příliv imigrantů je v této zemi jeden z nejvyšších v Evropě.
Politika integrace ve Švédsku se děje na dobrovolném základě. Pořádají se tu zdarma jazykové kurzy, imigrantům nabízejí zaměstnání pracovní agentury a národní i místní úřady.
Nově příchozí však často zůstávají odkázáni na společnost svých krajanů. V této dlouho velmi homogenní zemi se dveře k sousedům neotevírají snadno. A po narození dítěte se rodiče cizinci ocitají v ještě větším vyřazení ze společnosti, bez kontaktu s ostatními lidmi.
Soukromé iniciativy se snaží prolomit ledy
Proto se objevuje stále více soukromých iniciativ s cílem prolomit ledy v době, kdy v zemi boduje extrémní pravice: Švédští demokraté se v zářijových parlamentních volbách stali třetí nejsilnější stranou v zemi.
Program Švédština s dětmi založily v roce 2012 dvě matky na mateřské dovolené s cílem překonat izolaci mladých rodičů. „Když má imigrantka navštěvující jazykový kurz dítě, přestane na něj chodit a ztratí kontakt se švédštinou i společností, do níž by se ráda začlenila. Švédština s dětmi takové pouto umožňuje vytvořit,“ říká členka skupiny Tove Roanderová, která imigranty učí svou mateřštinu.
Nadšená šéfka programu Anna Libietisová pořádá 13 setkání týdně na stockholmských předměstích. „Tam bydlí ti, kdo jsou švédské společnosti nejvíce vzdálení, zatímco v centru bývají imigranti integrovaní,“ vysvětluje.
Potřebujeme otevřenější společnost kvůli vzestupu extrémní pravice
Švédky prohlašují, že chtějí navázat nové kontakty a také položit základní kámen k integraci. „Chci být součástí otevřenější společnosti, tu potřebujeme zejména kvůli tomu, co se děje ve Švédsku a ve světě se vzestupem extrémní pravice. Ten považuji za smutný a hrozivý,“ uvádí třicetiletá Sofia.
Profesor sociálních věd ze stockholmské univerzity Ersta Sköndal Lars Svedberg vysvětluje, že ti Švédové, kteří podávají imigrantům vstřícnou ruku, tak činí pro své uspokojení, dobrovolně, ale i z jistého paternalismu.
Leova maminka pocházející z Ugandy s úsměvem naslouchá dětskému žvatlání. Na setkání je poprvé, ale špatnou švédštinou ujišťuje, že to rozhodně není naposled a že chce mluvit zrovna tak dobře jako její synek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
