Jak by měla Česká republika reagovat na ukrajinskou krizi? Právě tato otázka se dnes řešila v debatě časopisu Respekt, kterou hostila Knihovna Václava Havla. Proti sobě k diskusi usedli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), jeho předchůdce ve funkci Karel Schwarzenberg (TOP 09), europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), rusista Libor Dvořák a politolog Jakub Janda.
Zaorálek hned na úvod prozradil, že o zahraniční politice Česka hodlá více debatovat s veřejností, aby bylo jasné, jak co vidí Česká republika. Naplňuje to nejen na debatě v Knihovně Václava Havla, před časem hovořil např. se studenty VŠE. Dorazilo prý na pět stovek studentů. Ministr si pochvaloval, že nás chválí v Bruselu, protože je naše zahraniční politika čitelnější. "Byť jsem si vědom toho, že to ani dnes není tak jednoduché a přehledné. Ale než jsem šel sem, tak jsem hodinu diskutoval s prezidentem Milošem Zemanem, který kvůli této schůzce dokonce zkrátil návštěvu Liberce. Já zkrátka opravdu chci, aby se o problémech diskutovalo," podotkl ministr.
Schwarzenberg si hned v prvním vyjádření rýpl do prezidenta Zemana. "Dnešní vláda to má poněkud snazší, protože po výrocích prezidenta Zemana je v zahraničí jasné, že za zahraniční politiku Česka odpovídá čistě vláda,“ vstoupil do debaty Schwarzenberg. Zahraniční politika by podle předsedy TOP 09 neměla být stranická, ale česká. "Ale vy máte to štěstí, že váš velký koaliční partner ještě vlastní zahraniční politiku nemá," konstatoval Schwarzenberg na adresu hnutí ANO, načež se z publika ozval smích.
Schwarzenberg se domnívá, že náš hlas by mohl být v Evropě ještě o něco silnější
Ministr Zaorálek byl prý krátce po nástupu do úřadu přesvědčen, že bude v tichosti a poctivě pracovat, ale velmi brzy přišel na to, že to nejde bez veřejnosti. Vzhledem k zahraničním partnerům prý jako ministr oceňuje, když se dnes zúročují vztahy z minulosti s německými i s francouzskými socialisty ještě v době, kdy jak čeští, tak němečtí a francouzští socialisté byli v opozici. Stejně tak měl prý ale dobré vztahy i s britskými konzervativci. Nezapomíná ale ani na sousedy.
Za důležité považuje Zaorálek i vztahy s USA. Zásadní roli prý hrají stanoviska demokratické administrativy Baracka Obamy, která vnesla do mezinárodních vztahů nový vítr po odporu, který vyvolávala politika George W. Bushe.
Schwarzenberg dodal, že on sám se nikdy primárně neorientoval pode stranických knížek v zahraniční politice. Za zásadní považuje spolupráci s těmi státy, jejichž zájmy se shodují. Velmi dobré vztahy prý máme s Polskem a Německem.
Zaorálek si posteskl, že v minulosti bylo Československo využíváno jako nárazníkové pásmo, napřed proti Německu a posléze proti Západu pod taktovkou Sovětského svazu. Teprve po roce 1989 může Česko vést samostatnou zahraniční politiku. Poválečný vývoj vedl ke zrodu EU a pro Zaorálka je prý ctí, že se Česko může v tomto uskupení vyjadřovat a jeho názor je brán v potaz. "Pro mě je ohromná věc, že mohu u toho společného stolu sedět a projevovat svůj názor, ale zároveň vyjevovat svou loajalitu, protože jde o vymoženost, která zabezpečuje naši existenci," zdůrazňoval ministr.
Schwarzenberg se domnívá, že náš hlas by mohl být v Evropě ještě o něco silnější, ale prozatím jsme v unii stále ještě relativně noví. V zahraniční politice bychom si měli také najít nějaké téma, na němž bychom se profilovali. Je to známá věc, že malý podnik se neprosadí proti větším, když dělá totéž,“ konstatoval Schwarzenberg. "My bychom se měli držet politiky lidských práv, kterou založil Václav Havel a Jiří Dienstbier starší. Neměli bychom ji nechat rozmělňovat," vykládal.
V době konfliktu se očekává jasné stanovisko, které u nás chybělo
Zaorálek ujišťoval, že na problematiku lidských práv nezapomíná. Citoval k tomu Baracka Obamu, který nejen na půdě OSN hovoří o lidské důstojnosti. V této souvislosti hovořil také o Číně a o lidských právech. I v říši středu prý o této problematice hovořil.
K debatě se následně přidali i europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která se zapojila do řetězové hladovky za v Rusku vězněnou pilotku Nadiju Savčenkovou, publicista Libor Dvořák a Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. Ten se vyjádřil k tomu, jak české stanovisko k Ukrajině hodnotí zahraniční think-tanky. Česká republika prý zůstává kdesi ve středu pole států EU. Všimli si také stanoviska Česka k NATO, to je podle nich poněkud zmatečné a bez hlubší koncepce.
Ing. Michaela Šojdrová
Jsme prý vnímáni jako stát bez širší koncepce s více aktéry zahraniční politiky, kteří se občas na něčem shodnou. "V době konfliktu se očekává jasné stanovisko, které u nás chybělo," posteskl si Schwarzenberg. Alespoň v případě konvoje se ministr obrany, zahraničí a prezident shodují. "České stanovisko udivuje i proto, že jsme zažili rok 1968 a na vlastní kůži jsme pocítili cizí okupaci. Proto se od nás očekávalo, že náš postoj bude jasnější. Pro mě bylo pozoruhodné, že projevy z Ruska se při okupaci Krymu velmi blížily projevům z doby obsazování Rakouska," prohlásil předseda TOP 09.
Zaorálek vnímá české stanovisko jako jasnější. Sám situaci popsal jako dřívější okupaci Sudet, když poskytl rozhovor německému tisku. "Já vím, že tady v Česku nejsou všechny hlasy stejné, ale svou roli vnímám v hledání konsenzu. Dnes jsem panu prezidentovi říkal, že by na Ukrajině mohlo dojít i k útoku na Mariupol a v takové chvíli bude muset být naše stanovisko jasné. A prezident Zeman mi dal jednoznačně za pravdu. A to vám tady prozrazuji něco z uzavřeného jednání," konstatoval Zaorálek.
"Když dojde na lámání chleba, tak Česká republika se bude podílet na vyjádření společného evropského stanoviska. Neumím si představit, že by Česko přistoupilo na rozbití jednoty EU ve vztahu k Rusku," začal zesilovat hlas ministr. Z publika se ozval hlas pána, který si vysloužil hlasitý potlesk. "Pane ministře, já jsem tu od vás neslyšel jasná slova o tom, že Rusko je agresor, přijdou?" "To tady mohu klidně říci, ale už jsme to řekli i ve společné rezoluci. Já vám mohu ukázat texty, na nichž jsme se podíleli a podepsali je. Odsoudili jsme v nich chování Ruska i okupaci Krymu. Nepropadejme ale nenávisti,“ varoval Zaorálek. "Já vím, že ve společnosti je strach, ale řešení toho strachu není v tom, že budeme všichni křičet, ale že budeme dělat jednotnou zahraniční politiku, která přestaví životaschopnější alternativu. Alternativu světa, který drží pohromadě. My přece nemůžeme vyhlásit jadernou válku, Rusko je jaderná velmoc, která má 750 tisíc vojáků a může mobilizovat dva miliony, tady bychom nemohli vyhrát," pokračoval Zaorálek.
Ruská hybridní válka je svinská, udeřil Dvořák
Schwarzenberg dodal, že by stálo za to dát Ukrajině lepší zbraně, aby se vyrovnaly její síly s ruskými, na to ale bude nejprve třeba najít shodu v EU. Faktem však také je, že demokratičtí politici nemohou dělat některé kroky, které dělá ruský prezident Vladimir Putin, pokud chtějí zůstat demokratickými politiky. Musíme si však také uvědomit, že Rusové se jen těžko smiřovali se ztrátou svého vlivu a Putin svým občanům slíbil, že jim vrátí pocit velmoci. Schwarzenberg však také věří, že Rusové, kteří mají zkušenost ze zahraničí, zkusí svou zemi změnit i tím, že svrhnou svého cara.
"Ruská hybridní válka je svinská válka, svinská propagandistická válka Ruska,“ vstoupil do debaty Dvořák. Z ruských televizí prý dnes slýchává věty, které slýchal za minulého režimu a rád na ně zapomněl. Konstatoval však také, že Západ bude muset tomu Putinovi něco dát. "Protože máme proti sobě hráče, o němž nevíme, co od něj můžeme očekávat. A nejhorší je, že to možná neví ani Putin sám," uvedl Dvořák. Cestou by možná bylo, aby se Ukrajina stala členem EU, ale nikoli členem NATO.
Šojdrová v tomto dala za pravdu Schwarzenbergovi a ocenila Evropský parlament za to, že ruskou agresi nazývá ruskou agresí. "Myslím si také, že je třeba ekonomicky pomoct vládě Ukrajiny v reformách," konstatovalas tím, že ukrajinští poslanci žádají EU např. o podporu svobodných médií. Je pravda, že na Ukrajině vládnou oligarchové. Ale u nás to dnes není o moc jiné, takže to nebudu kritizovat. Na to konto se ozval Schwarzenberg, který se smíchem poznamenal, že to ještě snad v Česku není stejné jako na Ukrajině. "Ještě nebylo nutné poslat armádu do Kosteleckých uzenin, aby tento podnik platil daně,“ uvedl s úsměvem exministr.
Putin je inteligentní, jen přemýšlí jinak, uzavřel debatu Schwarzenberg
Následně se znovu ozval Jakub Janda, který Schwarzenberga vyzval k tomu, aby si sněmovna pozvala prezidenta na jednání a aby se ho ptala na názory, které nejsou v souladu se stanovisky vlády.
Poslední slovo dostal Schwarzenberg, jenž měl odpovědět na otázku, zda Evropu v dohledné době čeká válka. Prý ne, alespoň ne klasickou válku. Putin ale povede válku ekonomickou, a to nejen proti Ukrajině, ale i proti Evropě. "A neustane, dokud si Ukrajinu nepodrobí," varoval Schwarzenberg. "My na to teď musíme adekvátně odpovědět a zadarmo to nebude. Evropské státy si budou muset také uvědomit, že budou muset investovat mnohem víc peněz do své obrany. Dokud nevezmeme prachy do dlaně a účelně je nespojíme, tak nebudeme vyhrávat. V opačném případ můžeme vyhrát i nad Putinem, který si je vědom toho, že si nemůže dovolit rozpoutat jadernou válku, doufá proto, že bude moct dál vést válku ekonomickou. On je velmi inteligentní politik, jen uplatňuje to, co se naučil ještě za sovětské éry.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
