„Co se děje na Slovensku od posledních parlamentních voleb?“ chtěl vědět moderátor Tomáš Doležal v pořadu o zákulisí slovenské politiky, jehož záznam je dostupný na youtubovém kanálu Spolku Svatopluk. O vhled do složité situace se pokusil Pavel Hynčica, slovakista a politolog, který slovenskou politickou scénu dlouhodobě sleduje. Doležal mu položil otázku, zda na Slovensku došlo k revoluci či ke změně režimu.

„Nepoužil bych sousloví změna režimu. Ale v každém případě nastala na Slovensku po parlamentních volbách v roce 2023 výrazná politická změna. Je ji třeba vnímat v kontextu toho, co se ve slovenské politice, potažmo ve slovenské společnosti děje. Slovenská společnost je hluboce rozdělená,“ uvedl Hynčica.

Nestabilní politická situace

Rozkol slovenské politické i společenské scény se s postupem času prohlubuje. Vše je třeba vnímat v kontextu toho, co probíhalo na Slovensku předtím.

„Slovensko prošlo érou vlád Igora Matoviče, Eduarda Hegera a Ľudovíta Ódora, to bylo volební období 2020 až 2023. Toto období bylo poznamenáno mnoha kontroverzemi. Éra Igora Matoviče poznamenala Slovensko v mnoha směrech. Politická elita, která vytvořila vládní koalici, vzešla z předchozích voleb v roce 2020, byla reprezentována  problematickými postavami. V tomto kontextu je třeba vnímat i politický comeback Roberta Fica. Fenomén Roberta Fica je zajímavý sám o sobě a je to námět na dlouhé analýzy,“ míní politolog Hynčica.

Rozdělení slovenské společnosti se stále prohlubuje

Výrazná změna podle něj spočívá v tom, že Slovensko se odstřihlo od éry Igora Matoviče a vrátil se Robert Fico. Došlo tím k prudké diskontinuitě s předchozím obdobím. „Ale i nástup Igora Matoviče v roce 2020 byl výraznou politickou změnou oproti předchozímu období, pro které bylo charakteristické, že na politické scéně dominovala strana SMER. Ta prošla krizí po tzv. kuciakiádě v roce 2018, což umožnilo nástup Igora Matoviče a úspěch Zuzany Čaputové v prezidentských volbách 2019,“ připomněl znalec slovenské politiky.