Jak uvádí deník, Itálie čelí v posledních týdnech mohutné vlně přistěhovalců, se kterou se není země schopna vypořádat. Zejména na jihu země jsou tábory pro uprchlíky přeplněné a Rakousko či Francie žadatele o azyl posílají zpět na italskou půdu. „Současnou krizi by neměl nikdy nadále podceňovat. Jde o závažný problém, a já bohužel nevidím, že by se jím někdo z vrcholných evropských politiků skutečně zabýval,“ prohlásil Renzi pro italský deník Corriere della Sera. Podle prozatímního plánu by mělo být do jednotlivých členských zemí EU přerozděleno 24 000 uprchlíků, což však považuje Renzi za nedostatečné. „Rozdělení tak nízkého počtu považuji v podstatě za provokaci.“
„Pokud se Evropa rozhodne být s Itálií solidární, uvítáme to. V opačném případě máme připraven plán B. Ten však evropskému kontinentu nijak zvlášť neprospěje,“ pohrozil italský premiér bez dalších podrobností. Renzi se dostává pod tlak domácí opozice reprezentované hnutím Peti hvězd, které žádá, aby se premiér vyjádřil vůči členským státům EU razantněji. V letošním roce bylo zatím v italských vodách zachráněno 57 000 migrantů a žadatelů o azyl, zatímco v loňském roce to bylo za stejné období 54 000. Renzi požaduje, aby částečně převzaly zodpovědnost za uprchlíky i další země. Požaduje také, aby EU sdílela náklady na repatriaci ekonomických uprchlíků, kteří v současné době tvoří asi 60 % ze všech příchozích.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Renzi dle svých slov hodlá o přistěhovalecké problematice hovořit se svými britskými a francouzským protějšky tento týden v Miláně a poté také se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle dublinské úmluvy musí uprchlíci požádat o azyl v první evropské zemi, do které vstoupí. Itálie však tato pravidla považuje za nespravedlivá, protože se tak s desítkami tisíc uprchlíků musí vypořádat Řím na své vlastní náklady. Podobný názor má také Řecko, přes které se do Evropy dostávají především uprchlíci ze Sýrie a Afghánistánu.
Otevřené hranice v rámci Schengenu doposud umožňovaly těm uprchlíkům, kteří se dostali do Itálie, volný průchod přes sousední Francii, Rakousko, Švýcarsko a Slovinsko dál do Velké Británie, Německa a Skandinávie. Kvůli summitu G7 v Německu však byly zavedeny hraniční kontroly, což vyvolalo bouřlivé protesty migrantů. Na hranici jim byl francouzskou policií odepřen vstup do země a oni museli zůstat v Itálii. Uprchlíci ze Somálska, Eritreje, Pobřeží slonoviny a Súdánu uváděli, že se zpočátku sice mohli do Francie dostat alespoň vlakem, ale na území Francie byli zatčeni a v doprovodu policie vráceni zpět do Itálie.
Včera oznámila rakouská policie, že zadržela 24 afrických běženců, kteří byli zatčeni při pokusu dostat se do Německa. Uzavřením hranic se ještě více zvýšil tlak na přeplněné utečenecké tábory v Itálii. Podle premiéra Renziho by se měly dublinské úmluvy z těchto důvodů změnit. Renzi také trvá na tom, že za současným chaosem v Libyi, odkud vyplouvá většina lodí s uprchlíky, nese zodpovědnost Evropa, jejíž političtí vůdcové se ve spolupráci s NATO rozhodli sesadit libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
