Takto funguje propaganda v Turecku. Tato země je prý schopna popřít cokoliv

22.04.2016 11:48

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a šéfka petičního výboru Zuzka Bebarová–Rujbrová (KSČM) se od pátku v arménském Jerevanu účastní fóra „Proti zločinu genocidy – živí svědkové genocidy“. Fórum se koná v předvečer Dne uctění památky arménské genocidy z roku 1915. Zločin genocidy je z hlediska mezinárodního práva velmi komplikovaný problém. Svět si stále ještě nedokáže připustit, že se genocidní jednání za určitých podmínek stává normou a skutečným lidským jednáním.

Takto funguje propaganda v Turecku. Tato země je prý schopna popřít cokoliv
Foto: Archiv ŠK
Popisek: Šimon Krbec, ředitel Výzkumného centra archeologie zla

Podle Šimona Krbce z českého Výzkumného centra archeologie zla, který se jerevanského fóra také účastní, se Turecko nesnaží snížit svůj podíl na genocidě Arménů. Snaží se ji zcela popřít. „Podle turecké státní propagandy k žádné genocidě nedošlo. Nebýt oboru studií genocid, který vznikl v osmdesátých letech v prostředí amerických a izraelských univerzit, možná, že by se to Turecku již podařilo. Proto je obor studií genocid terčem turecké diplomacie ve stejné míře jako aktivity Arménie a arménské diaspory. V jistém smyslu se jedná o závažnější „problém“. Studia genocid jsou objektivní, mezinárodní a nezávislý vědní obor, který má svou asociaci (International Association of Genocide Scholars) a produkuje desítky až stovky odborných studií ročně. Zpochybnit závěry celosvětové badatelské komunity je prakticky nerealizovatelný úkol. I z toho důvodu je turecká diplomacie agresivní, nervózní a dopouští se chyb,“ připomíná pro PL Krbec.

Výzkumné centrum archeologie zla se snaží obor studií genocid uvést do České republiky. I centrum je pod tlakem turecké diplomacie, a to od svého vzniku v roce 2012. Konkrétně od konference Mountains of Moses. „Mohu prozradit, že se jedná o soustředěný tlak na nejvyšších místech státních institucí. Naštěstí v tom alespoň nejsme sami. Každý, kdo se jen „otře“ o sousloví genocida Arménů, je v očích Turecka nepřítel státu. Je svým způsobem pozitivní, že díky německému satirikovi Janu Böhmermannovi již celý svět ví, jak se to v prostředí turecké diplomacie „dělá“. Věřím, že Böhmermannův případ otevře oči i těm, kteří tlaku turecké diplomacie z různých důvodů raději podlehnou. Je totiž zcela v rozporu s principy demokracie, akademickými svobodami i svobodou projevu,“ varuje Krbec. 

Historické souvislosti genocidního násilí jsou často používány v mezinárodní politice. V dobré víře i v té méně dobré. Často se v těchto poukazech ztrácí určitá serióznost a podstata historických událostí. Podle Šimona Krbce nelze jen analogicky odvozovat, že tam, kde je nenávist, sociální apatie nebo hospodářská krize, automaticky dojde k masovému vraždění. Ani dnes nelze vyloučit genocidní chování.

 „Co se týče současné migrační krize, selhání evropských institucí může bezpochyby vést ke konfliktu či – lépe řečeno – hybridní válce v podstatě kdekoli, kam se příslušníkům teroristické organizace Islámský stát podařilo proniknout. Toto selhání postupně přiznávají bezpečností složky v Německu i v dalších evropských zemích. Namísto účinné prevence na hranicích Evropy teď budeme svědky celoevropského honu na teroristy. To, že se hledání skrytého a mimořádně dobře vycvičeného nepřítele obrátí i proti muslimským komunitám, které chtějí žít v míru a terorismus odmítají, je paradoxním dopadem evropské politiky solidarity a otevřené náruče. „Návratová politika“ vycvičených bojovníků ze Sýrie totiž byla ideální příležitostí, jak tyto navrátilce ze Sýrie identifkovat a navždy se islamistického terorismu v Evropě zbavit. Namísto toho teď nikdo přesně neví, kolik příslušníků IS v Evropě je, kde jsou a co chystají,“ uzavírá pro PL Šimon Krbec.

 
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Petrů

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vítku, to nebylo dobrý.“ Rakušan před spaním pořádně uklouznul

10:30 „Vítku, to nebylo dobrý.“ Rakušan před spaním pořádně uklouznul

Stovky muslimů v sobotu demonstrovaly v německém Hamburku na akci svolané islamisty a za pokřiků „Al…