„Turecko si myslí, že se celý svět zajímá jen o koronavirus a v USA jsou volby, tak se pustilo do agrese proti Náhornímu Karabachu. Erdogan chce zařídit přímé spojení s Ázerbájdžánem, chce velký turecký stát, takže se mu současná situace hodí,“ sdělil šéfredaktor časopisu Orer, který referuje o česko-arménských vztazích od roku 1999, Hakobh Asatryan. Stalo se při tichém protestu na Staroměstském náměstí v Praze.
Bezzubí politici
Demonstrace se zúčastnilo zhruba padesát lidí. Na „Staromáku“ mezi pomníkem Jana Husa a mariánským sloupem stáli v dvoumetrových rozestupech s černou páskou s nápisem Czech na ústech a s transparenty v rukou. Měli na nich napsána hesla jako „Stop Erdogan“, „Sankce pro Turecko“, „Mír pro Armény“ a další. Vyjádřili tím jasnou podporu nezávislosti Náhorního Karabachu, tedy Republiky Arcach, ale i nesouhlas s mlčením zdejší politické elity k obnovení tamního konfliktu. V okolí hlídalo několik policistů.
„K žádnému oficiálnímu vyjádření ohledně konfliktu nedošlo. Při zasedání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny odhlasovali bezzubou formulaci, že Česko je proti vměšování třetích stran do konfliktu. Nikoho neurazili, ale žádný účinek to nemá. Diktátorů typu Erdogana a Alijeva se to nedotkne. Ta reakce je bohužel nedostatečná, což nás pobouřilo,“ řekl pořadatel akce Eduard Arzumanov, s tím, že je rozbombardována polovina Stěpanakertu, hlavního města Náhorního Karabachu, protože útočníci ostřelovali hlavně civilní objekty.
Turecko pryč z NATO
Ostatně Arzumanov je členem Asociace arménské mládeže, která v otevřeném dopise Čechům například napsala, že terčem útoků se stalo civilní obyvatelstvo vesnic a měst jak Arcachu, tak i Arménie, a výzvy Rady bezpečnosti OSN k okamžitému příměří byly porušeny. „Nejde o lokální konflikt. Může se to posunout i do Evropy. Erdogan totiž už delší dobu testuje, co si může na mezinárodní scéně dovolit. Viděli jsme Sýrii a Řecko. Pokud k tomu zůstaneme lhostejní, může se to vymstít,“ dodal. V Česku prý žije zhruba deset tisíc Arménů.
Podle šéfredaktora Oreru Asatryana byla Česká televize v prvních dnech současného konfliktu až nekriticky proázerbájdžánská. „Vysílali pouze reportáže z Baku. Nyní mají korespondenta i v Jerevanu, takže se zpravodajství zlepšilo. Česká média obecně informují zatím objektivně. Češi si začínají uvědomovat, že jde o ohroženou křesťanskou enklávu mezi muslimskými státy. Zdejší politici jsou na tom hůře," doplnil, s tím, že by měly být na Ázerbájdžán uvaleny sankce a Turecko by mělo být vyloučeno z NATO.
Konflikt o Náhorní Karabach, kde žije převážně arménské obyvatelstvo, propukl v roce 1988, tedy ještě za Sovětského svazu. Karabach se tehdy s podporou Arménie od Ázerbájdžánu odtrhl a přišlo při tom o život zhruba třicet tisíc lidí. V současnosti oblast vojensky kontroluje Arménie. Ázerbájdžán kvůli tomu Karabach považuje za okupované území.
Současné pokračování letitých sporů eskalovalo 27. září a domovy kvůli tomu údajně opustila až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy až 75 tisíc lidí. Nynější konflikt si vyžádal životy více než čtyř set civilistů. Podle aktuálních informací však bylo v Moskvě dojednáno příměří.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
