Televize: Putin ztrácí Ukrajinu a mlčí. Je to ticho před bouří?

11.07.2014 9:30

Ukrajinská ofenzíva v Donbasu zúžila manévrovací pole Ruska. Čím více se ztenčuje území ovládané separatisty, tím více stoupá tlak na Vladimira Putina, aby se rozhodl: válka, anebo mír s Ukrajinou? V obou případech prohraje, uvedla polská zpravodajská televize TVN 24 na svém webu.

Televize: Putin ztrácí Ukrajinu a mlčí. Je to ticho před bouří?
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Ukrajinská ofenzíva Rusko překvapila. Putin a jeho diplomaté si byli do poslední chvíle jisti, že Petro Porošenko zase prodlouží příměří, což dovolí dál "zmrazovat" konflikt a přeměňovat Donbas v "ukrajinské Podněstří". Místo toho začala ukrajinská ofenzíva a během pár desítek hodin povstalci přišli o Slavjansk, Kramatorsk a další místa na severu Doněcké oblasti. Byl to první velký úspěch Ukrajinců od dobytí Mariupolu v půli června.

Obsazení Slavjanska a Kramatorska má obrovský psychologický význam. Právě tato města separatisté obsadili jako první bez jediného výstřelu v polovině dubna. Tady sídlilo vojenské velení povstání, odtud hrozily ozbrojené výpady do dalších oblastí, Dněpropetrovské na západě a Charkovské na severu.

Převzetí iniciativy vládními silami a zatlačení separatistů do defenzívy bylo možné díky hlubokým změnám ve vedení operace. První plody přinesla prověrka tajných služeb a armády, urychlená po zvolení nového prezidenta. Porošenko dal také přednost pravidelné armádě, méně infiltrované Rusy a méně zdemoralizované za vlády Viktora Janukovyče než tajná služba SBU.

Tíži bojů převzaly elitní armádní jednotky

Dobrovolníci a Národní garda jsou nyní na druhém místě, tíži bojů převzaly elitní armádní jednotky. Rozhodují vojáci, a ne SBU, a hned je vidět, že povstalci mají méně informací. Změny zpečetila Porošenkova rozhodnutí o výměně ministra obrany a šéfa generálního štábu.

Ukazuje se, že Porošenkova "válečná" volba byla naprosto správná. A tak Rusko volá po okamžitém příměří a vyjednávání a snaží se udělat vše, aby přesvědčilo Berlín a Paříž k tak silnému tlaku na Kyjev, aby bitvu v Donbasu přerušil. Cílem je učinit Putina "mírotvůrcem", a tím jej i uchránit před novými sankcemi, i před nespokojeností radikálů a nacionalistů v Rusku. Pozoruhodné semknutí ruské společnosti okolo režimu kvůli triumfu na Krymu má totiž křehké základy. Ruský prezident má nyní mnohem zúženější manévrovací prostor než v březnu, v dubnu i v květnu.

Zbigniew Brzeziński se zmínil o třech Putinových možnostech: dohoda s Kyjevem a normalizace vztahů, další podpora povstání v Donbasu, anebo ozbrojená intervence. Žádná však nevede k Putinovu strategickému cíli, tedy udržení celé Ukrajiny v ruské sféře vlivu, a každá znamená pro Putina menší či větší ztráty, okamžité či dlouhodobé.

Snaha o dohodu s Kyjevem by musela vést k ukončení vojenské podpory povstalců, což by zase vedlo k poklesu Putinovy obliby ve vlasti, možná i k nepokojům a palácovému převratu proti "zrádci".

Vstup regulérní armády na Ukrajinu by zase vedl ke konfrontaci se Západem na úrovni, která by pro Rusko znamenala hospodářskou a politickou katastrofu.

Putin si prozatím vybral střední cestu mezi válečným scénářem a zřeknutím se podpory separatistů. Je to riskantní cesta, ale jediná možná v této chvíli. Tlačí na Kyjev, aby přerušil boje, a oficiálně hlásá, že separatisty nepodporuje. Přestože příliv dobrovolníků a zbraní neustává, taková prohlášení oslabují morálku rebelů.

Porošenko je ochoten jednat až po kapitulaci rebelů, a to znamená, že "projekt Novorusko" vyžaduje otevřenou agresi i za cenu sankcí, anebo Kreml musí na ambice zapomenout a začít vyjednávat, už ze značně zhoršených pozic.

Snížení napětí v konfliktu s Ukrajinou zpočátku vypadalo od Putina jako chytrý tah. Ale Rusko je tlačeno ke zdi a blíží se okamžik, kdy si bude muset vybrat mezi mírem, anebo válkou.

V Moskvě převládá přesvědčení, že proevropská Ukrajina by představovala zásadní ohrožení

Analýza dosavadní politiky ruských vládnoucích elit jasně ukazuje, že za větší zlo budou považovat mír s Ukrajinou, než válku. Záhodno dodat, že z hlediska důsledků pro putinokracii, ne pro Rusko.

Putin je fanatickým nepřítelem "barevných revolucí" - a Ukrajina je nejdůležitější bojiště. V Moskvě převládá přesvědčení, že proevropská Ukrajina by představovala zásadní ohrožení. Demokratická země opouštějící postsovětské vzorce chování a blížící se západním normám by se stala alternativou a následováníhodným vzorem i pro Rusy. Pro autokratické jistoty moskevského státu by to byla smrtelná hrozba.

Kreml v posledních dnech mlčí a zvažuje argumenty pro a proti válce. Vojenské úspěchy Kyjeva v Donbasu paradoxně zvyšují pravděpodobnost ruské intervence pod pláštíkem "humanitární mírové mise".


 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: dkr, čtk



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vztek kvůli Ukrajincům: Sněmovnou to nekončí. Česko se otřáslo

11:40 Vztek kvůli Ukrajincům: Sněmovnou to nekončí. Česko se otřáslo

Strany vládní pětikoalice, společně s hnutím ANO, včera ve Sněmovně schválily návrh kabinetu premiér…