Hosty Veroniky Sedláčkové ve studiu Českého rozhlasu byli Táňa Bednářová z české pobočky organizace Svět bez válek a násilí a proti ní David Karásek ze Sdružení na obranu práv majitelů zbraní.
Podle Bednářové by si Česko mělo přestat stěžovat a akceptovat přísnější evropskou směrnici o držení zbraní. Jsme členy Evropské unie a jiná pravidla než ostatní členové nepotřebujeme.
Karásek vysvětlil, že Česká republika se oficiálně soudí s orgány EU kvůli řadě opatření z dané směrnice. Některá jsou nelogická, protože je ČR už dávno má zavedena jiným způsobem, jiná omezení jsou podle něj nesmyslná. „Zejména omezení legálních civilních zbraní, které žádní teroristé nepoužívají,“ dodal.
Poloautomatické zbraně, ke kterým by se teroristé mohli dostat, například nejsou legální už dnes. „Ale teroristé se k nim mohou dostat,“ trvala na svém moderátorka Sedláčková. Host namítl, že například zbraně použité při největším teroristickém útoku v Paříži pocházely z balkánských válek a byly ukradeny z armádních skladů, což je smutné, ale lidé, kteří mají zbraně jako koníčka, s tím nemají vůbec nic společného.
Podle zástupkyně sdružení Svět bez válek a násilí ale tato dvě témata až tak nesouvisí. „Čím více je zbraní ve společnosti, tím více se ta společnost stává rizikovější,“ shrnula svůj pohled na věc.
Statistiky podle ní ukazují, že například v benevolentních Spojených státech bylo od roku 2004 přes 300 tisíc spáchaných trestných činů legálně drženými zbraněmi.
Volný přístup ke zbraním v USA podle Bednářové „zkrachoval“. „Není řešení ozbrojovat společnost pro vlastní bezpečnost. Tu mají zajišťovat státní instituce, ne ozbrojení jednotlivci“. Takoví lidé jsou podle ní pro ostatní nebezpeční.
Moderátorka se přidala: „Pane Karásku, nezní to logicky? Čím méně zbraní mezi lidmi, tím menší riziko, že je někdo použije?“.
Karásek odpověděl, že statistiky své oponentky z USA nezpochybňuje, ale v ČR vypadají čísla úplně jinak. V posledních letech stoupl počet legálně držených zbraní o 20 procent, a kriminalita přitom klesá. Konkrétně počet útoků střelnými zbraněmi klesl o třicet procent. „Takže ten systém tu funguje velmi dobře a ta žaloba nemá za cíl nic jiného, než ho udržet“.
„Tak já bych jenom připomněla, že ten nejtragičtější útok v Uherském Brodě spáchal člověk zbraní drženou legálně,“ triumfovala moderátorka. A zopakovala úměru méně zbraní- méně útoků.
Karásek opáčil, že ještě tragičtější byl útok Olgy Hepnarové, který byl provedený automobilem.
„Ale to bylo před moc lety. My se tu bavíme o situaci v Evropě po roce 2015,“ setřela jej moderátorka Sedláčková. Právě proto se prý EU rozhodla „zpřesnit regulaci“, jak to pojmenovala redaktorka Českého rozhlasu.
A pokračovala: „A taky jsem se vás pane Karásku chtěla zeptat, k čemu lidé potřebují poloautomatické zbraně v civilním držení“.
Fotogalerie: - "Žluťáci" na Trocadéru
Host na ní chvíli nevěřícně zíral: „Skutečně chceme žít v zemi, kde smíme vlastnit jenom to, u čeho si zdůvodníme, že to potřebujeme?,“ kroutil hlavou. Ve svobodné společnosti musí být otázka položena naopak, proč by to mělo být zakázáno. „A to je otázka, na kterou Evropská komise v podstatě nikdy neodpověděla,“ dodal.
„A já pořád trvám na té otázce, k čemu lidé pořád potřebují poloautomatické zbraně,“ odsekla Sedláčková.
Obránce práv majitelů zbraní vysvětloval, že se mohou používat ke sportovní střelbě, lovu, sebeobraně, nebo jako sběratelský předmět.
Zástupkyně světa bez válek pak dostala dotaz, zda by lidé neměli mít svobodu legálně zbraně držet. Odpověď na jasný dotaz zněla: „Já pořád říkám, že kriminalita sice klesá, máme jí v České republice jednu z nejnižších, přesto těch činů spáchaných střelnými zbraněmi je každoročně několik desítek, oproti nula terorismu, který se tady děje“.
Paní Bednářová nechápe, proč se v této zemi lidé cítí v nebezpečí a cítí potřebu si pořizovat zbraně, když sami uznávají, jak je tady bezpečno.
Pak vytáhla nejmenovaný průzkum, ve kterém mělo 55% Čechů říci, že chtějí zbraň pro svou obranu. „Ale proti čemu se tady potřebujeme bránit, když máme jednu z nejnižších kriminalit,“ nechápe.
Průzkum si okamžitě osvojila i moderátorka a ptala se Karáska, proč by se v této bezpečné zemi měli lidé obávat toho, že beze zbraně nepřežijí bez úhony.
Karásek odpověděl, že skutečné nebezpečí a strach z něj nejsou totéž. Takže lidé se mohou cítit v nebezpečí, i když ze statistik vychází, že je tu celkem bezpečno.
Při tom zmínil, že na strachu se podstatně podílejí i média. Moderátorka se okamžitě ohradila, že média tlumočí slova politiků, kteří si na strašení honí popularitu.
Zástupkyně světa beze zbraní Bednářová si myslí, že „je za tím něco víc“. „Jsem přesvědčena, že jde o lobby zbrojního průmyslu,“ dodala. Jinak si nedokáže vysvětlil, proč by se lidé měli bát. Zbrojaři prý tlačí lidem do hlavy že jsou v nebezpečí a musí se proti někomu bránit. „A je obrovská ostuda, když se politici fotí se zbraněmi. Podle mě je to hanebné,“ rozjela se. Propagace zbraní je prý odpudivým vzorem pro příští generace.
Karásek protestoval, že se zbraněmi se fotili i takoví státníci jako Winston Churchill, který pro budoucí generace rozhodně vzorem je. To se ale nelíbilo moderátorce: „Ale to bylo za druhé světové války. A my jsme ve válce?“
Chvíli poté zase připomínala, že v Paříži při jediném večeru zahynulo 130 lidí, a v redakci Charlie Hebdo necelý rok předtím dalších 12. Karáska se přitom ptala, zda nedává smysl, aby se po takových tragédiích v EU „sjednotila pravidla“ pro užívání zbraní.
Karásek připomněl, že generální advokátka EU, která českou stížnost zamítla, ve svém zdůvodnění na jednu stranu psala, že pravidla musí být sjednocená, ale na druhou stranu zdůrazňovala, že členské země mají právo přijmout si vlastní regulaci- ale jen, pokud bude ještě přísnější.
Moderátorka při obhajobě jednotné regulace popsala situaci, kdy by si člověk v ČR koupil poloautomatickou zbraň, jel s ní do Francie a tam s ní páchal terorismus. Karásek namítl, že pokud by byla zbraň mimo ČR nelegální, tak by ho za její držení mohli zatknout už hned za hranicemi ČR, takže nedává logiku, proč by to dělal.
Bednářová vyjádřila názor, že práva sportovců nebo milovníků historických zbraní, kterých se nová směrnice dotkne, „nejsou v této společnosti tak prioritní. Takže já samozřejmě souhlasím se sjednocením a se stálým zpřísňováním pravidel“. Jako další důvod uvedla, že v naší zemi je velmi vysoká spotřeba alkoholu. „Nevěřím lidem, kteří drží legálně zbraň, že jsou absolutní abstinenti. Ale oni ti lidi ten průkaz dostanou, protože to neuvedou a pak se to zjistit nedá,“ perlila. A pokud je člověk pod vlivem, třeba alkoholu nebo emocí, tak je zbraň nebezpečná. „Zkrátka nevěříte majitelům zbraní,“ napovídala moderátorka. Tok myšlenek zástupkyně světa beze zbraní bez přerušení přešel na Nový Zéland, kde prý také vrah použil legálně držené zbraně. „A tam parlament zareagoval do dnů a ty pravidla zpřísnil,“ pochvalovala si. S uspokojením dodala, že pouze jeden poslanec si troufl hlasovat proti. „Takže to je ten směr,“ uzavřela.
Karásek reagoval: „Novozélandský parlament potrestal všechny držitele zbraní za čin jednoho“. „Padesát lidí tam zemřelo,“ skočila mu do řeči moderátorka, zatímco Bednářová vedle něj dělala grimasy. Moderátorka odmítla, že by se jednalo o „potrestání držitelů zbraní“.
Kdo bude mít po nástupu Čaputové do funkce lepšího prezidenta?Anketa
„Fakticky je to výsledek,“ namítal Karásek. „Byla tu omezena práva statisíců lidí na základě toho, co spáchal jeden zločinec. To se přece nedělá,“ protestoval. Moderátorka mu namítala, že tím bude společnost bezpečnější. „Bude rozdělenější. A to je přesně to, o co tomu zločinci šlo,“ nesouhlasil obránce práv majitelů zbraní.
Sedláčková se raději obrátila na Bednářovou s dotazem, zda si i ona myslí, že odebrání práva lidem může být rozdělenější. „Může být rozdělenější, pokud jim upřete práva, na která mají právo. Ale rozhodně ne, pokud se to týká této problematiky, jako je držení střelných zbraní,“ projevila názor.
Moderátorka se jí v tu chvíli zeptala, zda toto právo nepodceňuje, protože prostě nemá ráda zbraně. Dotazovaná začala vykládat, že v Česku je 900 tisíc exekucí, a takoví lidé se mohou zmocnit zbraně a spáchat trestný čin, a v tom se jim musí zabránit. „To se má řešit, a ne dávat energii do toho, jestli omezujeme sportovní střelce, nebo lovce,“ bagatelizovala.
„Chci žít se svými dětmi ve společnosti, kde se nebudu bát, že každý desátý člověk v tramvaji je ozbrojený,“ dodala.
Karásek de obrátil na Bednářovou: Vy chcete budovat svět bez násilí, postavený na důvěře. A my, držitelé zbraní, jsme lidé, kteří mají prověřenou bezúhonnosti, spolehlivost, zdravotní způsobilost a mnoho dalších prověření. Nenašlo by se v tom vašem světě, založeném na důvěře, trochu důvěry i pro nás?“
„Podle těch výsledků a statistik bohužel nemůžu,“ zněla odpověď. Jsou to podle ní lidé, kteří mají k dispozici nebezpečný nástroj, a že byl prověřen, to nic neznamená, protože člověk se v průběhu života mění. „A ty prověrky? Víme, že všechno se dá získat“.
A pak dodala, že sice bylo spácháno legálně drženými zbraněmi minimum trestných činů („Dvacet dva,“ vstoupil do její promluvy Karásek), ale terorismem jich tu bylo spácháno ještě méně.
„Když se podívám na ty země, kde jim ta důvěra byla dána, tak nechci, abychom směřovali do této společnosti,“ vykládala dále.
A zakončila, že hlavní problém je, když se člověk dostane do zoufalé situace a má přitom k dispozici zbraň.
Na závěr se Sedláčková Bednářové ptala, proč bychom tedy měli přijímat novou přísnou evropskou úmluvu a rozdělovat společnost, když se předtím shodli, že vlastně současná česká úprava zcela postačuje.
„Já nevím, jestli se tím rozděluje společnost, protože většina společnosti zbraně nevlastní,“ zazářila obránkyně světové harmonie. Ve svém prostředí prý nezná nikoho, kdo by si přál „vyzbrojenější společnost“.
A zakončila: „Mě na tom nejvíc vadí to vyvolávání strachu a strašení terorismem, který v podstatě neexistuje, stejně jako strašení uprchlíky“.
autor: jav
