Schroth hned v úvodu poznamenal, že Spojené státy a Evropa se v tuto chvíli dělí o uprchlíky ze Sýrie a Spojené státy financují velkou část humanitární pomoci, která je posílána do regionu. Amnesty International se podle Martina přesto domnívá, že se většina světa může o uprchlíky starat více. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že syrská krize je humanitární krizí obrovského rozsahu. Sluší se dodat, že česká vláda odmítla syrské uprchlíky přijmout.

Často emigrují mladí muži, kteří v hostitelské zemi utrácejí

EU přitom nezavazuje své členy k tomu, aby přijímali určité počty uprchlíků. „V Lisabonské smlouvě rozhodně nic takového není. Jednání se sice vedou, ale je to dlouhý proces," zdůraznil Schroth a obratem dodal, že vláda již posílá materiální pomoc. Martin ale oponoval, že Česko jisté volné kapacity k přijetí uprchlíků má a mělo by pomoci i takto. Češi se obávají, že by sem s uprchlíky mohli přijít i radikálové. „Něco takového ale není pravděpodobné," podotkl Martin. Schroth mu dal za pravdu, z hlediska radikálů jsme prý totiž příliš malá a nezajímavá země.

Je třeba mít na zřeteli i další faktory. Podle projektového manažera velmi často migrují mladí ekonomicky aktivní muži, kteří nemalou část toho, co vydělají, utratí v hostitelské zemi. I tak si ale vydělají tolik, že zvládnou poslat peníze svým chudším příbuzným a data ukazují, že tyto peníze jsou v konečném důsledku mnohonásobně efektivněji využity než humanitární pomoc.