Podle Buráně nešlo o nic menšího než o pečlivě připravený plán, jak ho připravit o podíl v jedné z největších „hazardních“ firem v zemi té doby. Vše nahlásil policii, spolupracoval s vyšetřovateli, byl přesvědčen, že spravedlnost zvítězí. A dlouho to tak i vypadalo – soudy v první instanci daly Buráňovi za pravdu. Dvakrát. Organizátoři únosu byli podle krajského soudu vinni a měli jít sedět. 

Jenže pak přišel pro Buráně šok. Vrchní soud v Olomouci vše zrušil a údajné únosce pravomocně zprostil viny. Důkazy? Podle olomouckého soudního senátu nedostatečné. I když se ve spise objevily například odposlechy, v nichž se aktéři údajného únosu baví o tom, že „v Olomouci to zařídí“, soud i státní zástupce se jimi odmítli jakkoliv zabývat.