"Je to úplně zásadní. Česká republika připustila, abychom byli léta vláčeni po soudech v pozici žalovaných. Byla neustále zpochybňována naše aktivita a tím i celá revoluce. Nás všech se to velmi silně dotýkalo," řekl deníku jeden z bývalých studentů Martin Laštovička.
Snášel musel z brněnské fakulty architektury v roce 1990 odejít. V následujícím roce podal žalobu na ochranu osobnosti, která směřovala proti tehdejším mladým adeptům architektury Jiřímu Slezákovi, Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi. Právě oni se jako studentští vůdci na Vysokém učení technickém v Brně podepsali pod dokument vyjadřující nedůvěru Snášelovi. Jako důvod tehdy uvedli zneužívání politického postavení a "demagogické, arogantní a kariéristické vystupování".

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk