Podle britského historika je ruská invaze na Ukrajině výsledkem dvou obrovských strategických chyb, z nichž první přišla 10. listopadu, kdy Spojené státy a Ukrajina podepsaly Chartu o strategickém partnerství, která potvrzovala americkou podporu práva Kyjeva usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Díky tomuto paktu se stalo pravděpodobnější, že Ukrajina nakonec vstoupí do NATO – což má být podle Service pro Vladimira Putina nepřijatelná vyhlídka. „Byla to poslední kapka,“ míní s tím, že právě tehdy začaly přípravy Ruska na útok na Ukrajině.

Západu podle něho Ukrajině nabídl povzbuzení v otázce členství v organizaci NATO, ale zjevně nepřemýšlel o tom, jak takový ukrajinský posun směrem od Moskvy dopadne u Putina. „Nebylo učiněno nic, co by Ukrajince připravilo na negativní reakci, které se jim dostane,“ myslí si.

Jak upozorňuje server The Wall Street Journal, je podle profesora Ukrajina „jedním z horkých míst v mentálním vesmíru Vladimira Putina“ a absence představy o budoucím dění byla fatálním problémem. Připojení Ukrajiny k západním zemím mělo být pro ruského vládce jakousi noční můrou, jelikož si zemi sám nárokoval jako jakýsi satelitní stát.

Historik upozorňuje, že si Putin nemůže dovolit „nechat žít sousední slovanský stát, který má byť jen náznak demokratického vývoje“ – ruský lid by totiž mohl dostat „nebezpečné nápady“.
Za vážnou chybu Service považuje nikoliv jen kroky Západu, druhou ze strategických chyb se totiž dopustila sama útočící země, když Putin podcenil soupeře. „Pohrdá Západem a tím, co považuje za západní dekadenci, dospěl k přesvědčení, že Západ je v troskách, a to jak politicky, tak kulturně,“ jmenuje příčinu tohoto Putinova uvažování s tím, že zřejmě rovněž západní lídry považoval „ve srovnání s ním za nekvalitní a nezkušené“.

Sjednocení Západu po ruské agresi na Ukrajině tak mělo být pro Putina dosti překvapivé. „Zjistil, že nechtěně sjednotil Západ – že to, co udělal, bylo pravým opakem toho, co chtěl,“ ukázal britský profesor s tím, že je přitom Putin pouze „průměrný“.