V pátek 4. července 2025 zasáhl Česko rozsáhlý výpadek elektřiny. Postihl části Prahy, Libereckého, Ústeckého, Středočeského, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Příčinou byl pád fázového vodiče na vedení V411, což způsobilo kaskádový efekt a výpadek osmi rozvoden z celkových 44. Bez proudu zůstal asi milion odběratelů. Blackout ochromil dopravu (metro, tramvaje, vlaky), uvěznil lidi ve výtazích a přerušil průmyslovou výrobu, například v automobilkách Škoda a Toyota. Dodávky elektřiny byly plně obnoveny do podvečera téhož dne. Premiér Petr Fiala vyloučil kybernetický útok, potvrdil technickou závadu a zdůraznil potřebu analýzy pro prevenci. Hasiči vyprošťovali osoby z výtahů, nemocnice přešly na záložní generátory. Škody se odhadují v desítkách milionů korun. K čemu vlastně, podle vašeho názoru, došlo? Jak systém funguje?

Máme výrobce elektrické energie, to jsou elektrárny. Je jedno jestli jaderné, vodní, uhelné nebo plynové. To je výrobce. Někdo tu vyrobenou elektřinu potom musí přenést do rozvoden, to je ČEPS – Česká energetická přenosová soustava. Ta přenáší 400 kV na rozvodny. V Praze jsou čtyři rozvodny, tři jsou v držení Pražské energetiky, a jedna je ČEZ a ČEPS. Rozvodny transformují 400 kV na 110 kV, pak se to ještě dál transformuje na 22 kV a jde to ke spotřebiteli. V této chvíli se ukazuje, že problém je na straně přenosové soustavy.

Rozsáhlý blackout zasáhl letos 28. dubna celý Pyrenejský poloostrov, tedy pevninské Španělsko a Portugalsko, a částečně i jihozápadní Francii a Andorru. Postiženo bylo přibližně 55 milionů lidí, doprava, telekomunikace a další služby byly paralyzovány. Dodávky byly obnoveny do 29. dubna, příčina je přisuzována technickým poruchám a špatnému plánování, nikoli kyberútoku. Obnovu zajistily vodní a plynové elektrárny. K blackoutům docházelo také v Itálii. Pro nás v Česku je to ale neobvyklá situace. Máme se do budoucna připravit, že jich nastane více?

V roce 2014 jsem s kolegou generálem Šedivým dělal cvičení Blackout 2014. Trvalo tři měsíce a uvedli jsme tam několik postulátů. Řekli jsme, že ne zdali, ale kdy.

Blackout je brutální krize, ale má jednu výhodu oproti jiným katastrofám. Když si vezmete povodeň, tak prší a vy nevíte, jestli přijde stoletá voda, dvěstěletá, pětisetletá voda. Ale máte pořád nějaký čas, pokud nejde o lokální bleskovou povodeň, která ovšem nezasáhne velké území. Blackout je takový, že teď si spolu povídáme a může to spadnout. Ale má to výhodu – zjistíte si, co všechno máte na elektřinu a co potřebujete k zachování bazálních funkcí.

Kromě řešení problému v rámci krizového řízení potřebujete náhradní zdroje, které by měly mít naftu nebo benzín aspoň na 72 hodin. A mít někoho, kdo to nahodí, nebo mít takové zdroje, které naskočí samy o sobě. A nespoléhat na nikoho jiného, že vám to přijde nahodit. Nespoléhat se na to, že to udělají hasiči, protože ti pak nepřijdou. To je úplný základ toho, co můžete udělat a musíte to udělat.

Fotogalerie: - K výpadku proudu

Teď se tedy bavíme na úrovni jednotlivce...

Ne. Teď se bavíme na úrovni státu, krajů, měst, obcí s rozšířenou působností. Tohle všichni musejí udělat. Když sedíte někde v Praze a víte, že pro záchranu a přežití obyvatel Prahy potřebujete nemocniční systém, spojení, nouzový výdej pitné vody, potravin atd. – to jsou základní věci. Řeknete si, kdo vám to dodává. Je to soukromý subjekt. Musíte se s ním dohodnout, jak zajistí, že ty funkce splní za nějakou úplatu, kterou potom budete řešit. 

Nikdo si nemůže představit, že náhradní systém bude tak, že teď nám vypadla elektřina, my jsme přehodili zásuvky a jedeme na sto procent. Takhle to určitě není. Je to o bazálních funkcích, co musí fungovat, kdyby já nevím co. To jsou věci, které všichni – od státu přes kraje, velká města, obce s rozšířenou působností – musí zajistit. K tomu jsou nějaké složky – hasiči, policie, městská policie, Armáda ČR – aby vám pomohly toto překonat.

V Praze se zastavilo metro, tramvaje, lidé uvízli ve výtazích, nemocnice jely na záložní energetické systémy, spoustu lidí to omezilo. Jak byste zhodnotil reakci složek Integrovaného záchranného systému? Jak to fungovalo?

Probral bych to segment po segmentu.

Je vidět, že některé nemocnice mají dostatečné náhradní zdroje, které zafungovaly a provoz byl nepřerušen. Nebylo to o tom, že by bylo možné používat CT nebo magnetickou rezonanci na záložní zdroje, ale mohli dokončit plánované operace, navíc bylo světlo, nebyla tma, takže to nebyl problém. Byly nemocnice, kde vypadly počítače, a pacienty museli propustit domů.

Pokud jde o metro, tak se mluví o tom, že vagóny by měly být schopny dojet do stanice. Do jaké míry se to povedlo, nevím. Ale co se nepovedlo, byla informovanost cestujících. A to je to základní – aby lidé, kteří pracují v metru, věděli, co mají říct. Něco jako: „Vážení cestující, došlo k poruše. Neobávejte se ničeho, zůstaňte tam, kde jste. Zachovejte klid. Až budeme vědět víc, poskytneme vám další informace. Nejste ohroženi na životě.“ Tohle bohužel neproběhlo. Lidé, kteří tam pracují, nejsou poučeni.

Pokud jde o tramvaje, tak s těmi nenaděláte nic. Prostě zastaví. Nejhorší je, když zastaví ve velké křižovatce, to může způsobit blokaci dopravy. A to je samozřejmě problém. To se může stát. Pokud by blackout trval déle, tak by bylo nutné, aby policie byla schopná mnohem rychleji reagovat na to, že velké křižovatky jsou bez osvětlení. A měla by řídit dopravu. Nelze ovšem čekat, že to udělají do deseti minut.

Dovolte mi říct jednu úplně základní věc – já doufám, že tenhle stát pochopil, že kromě hysterie z Rusů existují vnitřní ohrožení, která nemají nic společného s žádnými mezinárodními hráči. Jsou to otázky přírodních hrozeb. Bylo by dobré uvažovat o tom, jestli hasičů, kterých je každý den v Praze ve službě 198, je dost. Jestli je dost policistů. Jestli je dost na velení. Pánové a dámy, kteří o tom rozhodují, by si měli uvědomit, že jednou slezou z těch aut s majáčky, která je vozí, a budou normálními účastníky provozu. A může se jim stát, že se ocitnou v dopravní nehodě. A pak budou rádi, když ti hasiči přijedou včas a s moderní technikou.

My jsme se zakoukali do velkých akvizic Armády ČR, já je nezpochybňuji. Ale vnitřní bezpečnost je prostě zanedbaná. Viděli jsme to na pražské Filozofické fakultě. Pořád se o tom přesvědčujeme, ale pořád s tím nic nedělají. Zasedl ústřední krizový štáb. Kdyby se jich někdo zeptal, jestli máme síly a prostředky tohle všechno řešit, zajímalo by mě, co by odpověděli.

Fotogalerie: - Rozlučka s oligarchy

Vy byste teď odpověděl, že nemáme...

Jistěže ne.

Kdyby došlo k cílenému útoku, který má vyřadit energetickou soustavu, mohlo by teoreticky nastat něco, co jsme zažili v pátek? Nebo by to mohlo být ještě horší?

Kdyby došlo k poražení sloupu vysokého napětí nebo k rozbití transformátorů v rozvodnách, tak si ten transformátor nekoupíte někde v Tescu. Ten transformátor není na skladě. Co jsme zažili, to s prominutím byla legrace, nějaká porucha v elektroenergetice a nějak se to zvládlo. Kdyby skutečně došlo k blackoutu v Praze, tak je to úplně jiný masakr. Zhasla by celá Praha a přilehlé okresy, kraje. Trvalo by to nejméně 24 hodin, než by se znovu rozsvítilo. Nikdo nemá vyzkoušené, jak by to fungovalo. 

Můžete zhodnotit, co se na reakci krizových složek povedlo, a co se nepovedlo?

Přiznám se, že nevím, jak zafungovaly krizové štáby. Ukazuje se, že některé subjekty kritické infrastruktury jsou přece jenom připraveny. Náhradní zdroje naběhly, činnost se neomezila. Výsledkem je, že v Praze nenastal žádný velký chaos.

Odpovědnost není, jak si někdo myslí, na Hasičském záchranném sboru. Základní zodpovědnost mají politici – hejtmani, primátor, předseda vlády, ministr vnitra. Ti mají ze zákona zodpovědnost za to, jak to proběhne. Je teď na nich, aby se konečně podívali na to, jak na tom skutečně jsou, a aby se přestal tento problém podceňovat.

Jak se obyčejní lidé mohou připravit na to, že by něco podobného mohlo opět nastat?

Ideální je mít alespoň minimální zásoby pitné vody – dva litry na den. Mít základní potraviny, k jejichž ohřevu nepotřebujete plyn nebo elektřinu. Mít nějakou zálohu léků, rádio na baterky, protože normální rádia na elektřinu k ničemu nejsou, pochybuju, že funguje rozhlas po drátě. Mít nějakou power banku, kterou se bude dobíjet mobil. Zůstat doma, nerozsvítit ve všech místnostech svíčky. Rozsvítit je jen v jedné místnosti. Tam by mělo být i zapnuté světlo, aby se vědělo, zda došlo k obnově dodávek elektřiny.

Důležité je nehysterčit, nikam nechodit, zůstat doma a sledovat pokyny. A samozřejmě chránit si svůj majetek, protože co je pro jedny problém, pro druhé může být příležitost k tomu, aby se obohacovali.

Psali jsme:

HZS: Hasiči v pátek zasahovali u stovek událostí

Fiala uklidňoval Čechy, Vondra se zatím utrhl. Toto způsobil

„Stav nouze zpětně? Podělali jste to.“ Blackout v ČR. Lidé zuří

Další kolaps ve Španělsku. Tentokrát spadly telefony