To je rychlost. Rusko se vysmálo tomu, co vysílá Západ ve věci Putinových úderů v Sýrii

01.10.2015 8:31

Ruské ministerstvo obrany informovalo, že při leteckých úderech zasáhlo osm plánovaných cílů Islámského státu. V reakci na kritiku mezinárodního společenství také uvedlo, že civilním cílům se podařilo ruským pilotům vyhnout. Prezidentský kandidát republikánů Donald Trump naopak přítomnost ruských sil v Sýrii vítá.

To je rychlost. Rusko se vysmálo tomu, co vysílá Západ ve věci Putinových úderů v Sýrii
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Anketa

Schvalujete letecké údery Ruska v Sýrii?

98%
2%
hlasovalo: 15525 lidí

„Dnes ruské letecké síly v Sýrii úspěšně zasáhly osm cílů teroristické skupiny Islámský stát. Celkově bylo provedeno dvacet náletů. V důsledku byly zničeny sklady s palivem a zbraněmi a dále také koordinační centrum nacházející s v horách,“ sdělil včera mluvčí ministerstva Igor Konašenkov a zdůraznil rovněž, že všechny cíle ruská strana předem pečlivě konzultovala se syrskou vládou, aby se zabránilo civilním obětem. „Ruská letadla rozhodně neatakovala civilní infrastrukturu, a dokonce nezasahovala ani v její blízkosti,“ uvedl Konašenkov. Podle dostupných zdrojů syrská státní televize ještě před leteckými údery informovala, ve kterých oblastech by mělo k vojenským akcím dojít.

Ruská strana se tak snaží vyvrátit tvrzení například zpravodajské agentury Reuters, podle které ruské stíhačky zasáhly místo pozic Islámského státu zónu, kde operuje „demokratická“ syrská opozice. Agentura přitom citovala vůdce syrské opozice Khaleda Khoji, jenž hovořil o třiceti šesti mrtvých. „Rusko nehodlá bojovat proti Islámskému státu, ale jde mu jen o pokračování současné vlády prezidenta Bašára Asada,“ kritizoval Khoja. Vedle Reuters hlásily obdobné zprávy také BBC, Fox News či arabská televize Al-Džazíra. Nicméně americký ministr obrany Ashton Carter se k této kritice nepřipojil a sdělil pouze, že Pentagon takové informace nemůže potvrdit. Zatímco představitelé NATO prohlásili, že jsou těmito zprávami znepokojeni.

Oznámení ruského ministerstva obrany nebylo jedinou reakcí, jež přišla z Moskvy na četná obvinění ze zásahu pozic syrské opozice místo Islámského státu. Nesouhlasná reakce přišla také z ruského ministerstva zahraničí, v jehož čele stojí Sergej Lavrov. „Rusko ještě ani nerozvinulo své operace proti Islámskému státu, ale v médiích se již hovoří o obětech mezi civilisty a úmyslných zásazích proti syrské opozici. Taková nepodložená prohlášení považujeme za součást informační války. Byla jsem opravdu nepříjemně překvapena, kolik fotek údajných obětí se ihned objevilo na sociálních sítích. Co k tomu mohu více říci? Všichni víme, jak profesionálně jsou tyto obrázky vyráběny. Hned jsem si vzpomněla na americký film Vrtěti psem,“ konstatovala mluvčí ministerstva Maria Zacharovová.

Zatímco drtivá většina západních politiků se staví k ruským vojenským akcím v Sýrii přinejmenším rezervovaně, republikánský kandidát na prezidentský úřad Donald Trump ruské angažmá v Sýrii naopak přivítal. „Putin je v Sýrii, což je podle mě skvělá zpráva. Nechme ho, aby pokračoval v tom, co jsme my sami začali. Ať tam prostě udělá pořádek,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro zpravodajský kanál Fox News. Na jeho překvapivé prohlášení následně odmítavě zareagoval na Facebooku i jeden z předních českých politiků, europoslanec a první místopředseda ODS Jan Zahradil, který ho považuje za další důkaz toho, že se Trump vůbec neorientuje v zahraniční politice.

„Nechat řešení konfliktu v Sýrii Rusům, nechat dominovat koalici Rusko–Írán–Asad znamená naservírovat Sýrii na stříbrném podnose právě Íránu (poté, co jim jiný americký prezident už naservíroval Irák). Írán je teokratická diktatura s jadernými ambicemi, která vedle Iráku léta rozkládá Libanon, snaží se ovlivňovat situaci v doposud sekulárním Ázerbájdžánu a ve střední Asii. Vyrobit takto z Íránu regionálního hegemona je šílenství, které naprosto rozbije rovnováhu mocností v regionu, vyvolá nové závody ve zbrojení (i jaderném) a ohrozí bezpečnost v celosvětovém měřítku. Pak budeme ještě vzpomínat na dobu, kdy tu byl ‚jen‘ IS,“ napsal včera v jednom diskuzním vlákně Zahradil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…