Článkem na serveru Seznam Zprávy autorů Zuzany Kubátové a Prokopa Vodrážky, který vyšel ve čtvrtek pod titulkem „Na ulici by neskončili. Polovina členů Svatopluku vlastní jiné byty v Horoměřicích nebo v Praze“, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Jak je z titulku zřejmé, text se týká záležitosti H-Systemu. Asi nemusíme dlouze vyprávět, o čem ten příběh je. Nějaká firma počátkem devadesátých let ukázala vzorový dům na plácku vedle tehdejšího Paláce kultury na Pankráci. Na tenhle vzorový dům nalákala nějaké množství lidí. Pokud si vzpomínám, tak ten dům – sám jsem se tam shodou okolností byl tehdy také podívat – stál něco kolem milionu, vypadalo to docela výhodně a řada lidí se tedy upsala H-Systemu a začala takříkajíc stavět,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Následovaly kauzy, které skončily soudem pro některé představitele firmy a konkurzem na H-System. „Tím pádem i k zamezení možnosti lidem, kteří složili své miliony, dobrat se svého bydlení. Družstvo Svatopluk, pokud si vzpomínám, dostalo před lety dobrozdání od tehdejšího konkurzního správce, že může za své další peníze na těch pozemcích dostavět domky podle původních návrhů. A už tam bydlí řadu let. Letos v létě nastal obrat, když konkurzní správce pan Monsport, který v některých kauzách kdysi dávno zastupoval i Vladimíra Železného, docílil soudního závěru, že to je všechno špatně, a ti lidé tam bydlí protiprávně, ačkoli si ten dům vlastně zaplatili dvakrát. To je velmi jednoduše shrnutý celý příběh, právně jistě velice komplikovaný,“ uvědomuje si mediální analytik.
Dostáváme se do nějakého udavačského stadia komunismu
„Na tomto článku mě vyděsila skutečnost, že se v něm redaktoři dostali v podstatě do pozice Miloše Jakeše na Červeném Hrádku, když vypočítával příjmy Haniček Zagorových a jiných umělců, kteří přece mají tolik peněz, tak co si stěžují a co podepisují nějakých Několik vět. A zrovna tak tihle redaktoři nám prozrazují, že někteří z horoměřických členů družstva Svatopluk, jimž původně v měsíční lhůtě nařídil Nejvyšší soud z domů se vystěhovat, mají jiné byty a domy a vlastně nám tím vysvětlují, že kdyby přišli o ten horoměřický dům, tak neskončí na ulici a vlastně se jim jakoby nic nestane. Tak tenhle jejich princip mě vyděsil a dostal do stavu naprostého nepochopení, o co vlastně v dnešní společnosti jde. Mám takový pocit, že se dostáváme do nějakého udavačského stadia komunismu,“ míní Petr Žantovský.
Podle něj není vůbec argument, když někdo vložil peníze do nějaké investice a přišel o ně, vložil tam další peníze, za něž si cosi postavil, zhodnotil a teď v tom bydlí, jestli má vedle toho trabanta, mercedes, šest vozů Lamborghini, dvacet bytů na Vinohradech, cokoli jiného nebo prázdnou kapsu. „To je absolutně irelevantní, protože principiálně jde o to, že lidé tam vložili peníze, ty se jim nevrátily a kvůli tomu se léta tahají po soudech. A nějací dva redaktoři ze Seznamu Zprávy teď naprosto povýšeně, apodikticky vysvětlují, že jsou vlastně nemravní lidé, protože se berou o své majetky a přitom mají spoustu majetku jinde. Uvádějí, kde ty byty jsou, otiskli fotky, čímž se hezky posiluje závistivost. Ukážou byt na Vinohradech, vyfotí byt na rohu Žitné a Anglické, že tam v domě má jedna z těch – pro ně takzvaně – poškozených osob další byt,“ poukazuje mediální odborník.
Právo vlastnit je stejně nezcizitelné jako právo na svobodu slova
Je to úplně jedno, i kdyby vlastnili polovinu New Yorku, tak je to jedno. Vložili své peníze do nějaké investice, peníze se vypařily, a ti lidé byli poškozeni. „Nedokážu přijmout skutečnost, že redaktoři Seznamu Zprávy, který si hraje na ten nejlepší na světě, nedokážou pochopit tak základní svobodu, která je vetknuta do všech kodexů, listin práv a všeho možného, na co si vzpomenete, a to je právo vlastnit. To je podobné právo jako právo na svobodu slova, shromažďování, svobodu víry, náboženství a tak dále. Toto právo nám komunisté po čtyřicet let upírali. Zjevně se dostáváme do stejné situace, kdy nám redaktoři vysvětlují, že když něco máte, tak nic jiného už nepotřebujete. A kdoví, jestli jste tamto nabyli poctivě. To je jak dnes tak módní Overtonova okna,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ta představují úplně stejný princip, který fungoval i za komunismu. „Nejprve se zpochybnilo vlastnictví více nemovitostí, tak se některé nemovitosti znárodnily, odebraly vlastníkovi, protože je ‚nepotřeboval‘. Pak se začalo zpochybňovat, zda ke zbylému majetku přišel vůbec právem. A pokud to jenom trošku šlo, tak se našel nějaký fígl a část majetku mu byla sebrána. Další krok byly nadbytečné metry. Platilo se z toho, když měl někdo rodinný domek nebo byt v činžovním domě, který měl 130 metrů, přičemž v něm bydleli jen dva lidé, třeba důchodci, kteří si ho třeba před desítkami let koupili či postavili a chtěli tam dožít. Najednou jim začali vypočítávat nadbytečné metry nebo jim tam stěhovat lidi, které bylo žádoucí někam umístit. Často šlo o lidi z úplně jiných sociálních skupin a vrstev, takže se narušovala sociální koheze ve společnosti, posilovaly se různé napnelismy, nepřátelství a možná i xenofobie. To všechno jsme zažili a najednou se do toho vracíme,“ obává se mediální analytik.
Nejotřesnější mediální zážitek týdne v podání Seznam Zprávy
Očekává, že autoři zanedlouho přijdou s dalším článkem. „A sice v tom duchu, že by se těm lidem měly domy v Horoměřicích zabavit – nejlépe státem a třeba rozdat migrantům nebo rodině Červeňákových, která kdysi proslula tou okupační akcí v ústeckých bytech – nebo by se jim měly zabavit byty v jiných lokalitách, které vlastní, protože je vlastně ‚nepotřebují‘ a mají ‚zbytečně‘ moc bytů. To je ale konec demokracie. Nevím, jestli si tihle dva redaktoři a jejich vydavatelé, šéfové, nakukávači, pan Šídlo jako hlavní hvězda Seznamu Zprávy, uvědomují, že jdou proti principu svobodného kapitalismu. A svoboda kapitalismu spočívá mimo jiné v právu vlastnit. Jsem z toho článku absolutně perplex, je to nejotřesnější mediální zážitek tohoto týdne. Mám z něj pocit, že se řítíme někam, kam jsme opravdu před třiceti lety nechtěli,“ přiznává Petr Žantovský.
Pro druhé téma ho inspiroval server Security magazín, na němž už objevil spoustu zajímavých materiálů o vnitřní i mezinárodní bezpečnosti a armádě. „Nechci, aby to vyznělo jako neplacená reklama, ale když v ‚Týdnu v médiích‘ některé médium haníme, tak jiné si můžeme dovolit chválit. A konkrétně je to dnes za článek, jehož autorem je europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Text je poměrně rozsáhlý a v podstatě velice ladí s tím, co se nyní děje v Chemnitzu v Německu, o čem se diskutuje v polovině Evropy od Itálie po Slovensko, Polsko či Maďarsko. Tím je otázka inkluze jinokulturních jedinců, skupin či enkláv. Pan poslanec Zdechovský to ukazuje na příkladu Švédska. Jsem rád, že nepoužil tak snadno se nabízející příklad Německa. Jednak to vyšlo před těmi nešťastnými událostmi v Chemnitzu, ale v podstatě je to slovo k témuž,“ podotýká mediální odborník.
Jde o rozmístění statisíců lidí, co nejsou pro Evropu posilou
Článek vyšel pod titulkem „Naivita a politická korektnost pomáhají fašistům vyhrát volby“ a už z něj je zjevné, o co v něm jde. „Pan poslanec v něm připomíná, jak švédské aktivistky zabránily deportaci neúspěšných žadatelů o azyl. Přitom ti už byli předtím odsouzeni za různé zločiny, což si konkrétní aktivistka nebyla schopna zjistit a a ani to pro ni nic neznamenalo. Pro ni bylo podstatné, že dosáhla toho, co ona či nějací její chlebodárci z neziskových aktivit mají docílit. A sice, aby se po Evropě rozmístily statisíce lidí, kteří nejsou nejen intelektuální posilou. O tom byl i středeční pořad na TV Barrandov „Jaromír Soukup Live“, kde mluvili lidé rozmanitých názorů. Zejména stálo za to vidět v akci pana Mácu, který ještě nedávno vystupoval za Evropské hodnoty a dnes za nějaký ‚institut pro pravdu a lásku‘. Jmenuje se to jinak, ale je to úplně jedno, protože pouze zmnožují počty různých organizací, aby mohli zmnožit objem dotací na tyto organizace,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tomáš Zdechovský
Jde o jednoduchou matematiku, protože to jsou stále titíž lidé, jen jsou rozptýlení do většího počtu organizací. „No a pan Máca tam plácal neskutečné nesmysly, k problematice migrace nedokázal vyjádřit jediný argument. Koneckonců absenci argumentů kritizuje ve svém článku i pan Zdechovský a dospívá k tomu, co je součástí titulku a o čemž jsme mluvili už několikrát, a to, že buď nečinnost, nebo chybná činnost evropských politických elit, zejména německých, ale také pana Macrona a francouzských elit, způsobuje posílení různých aktivistů, holých lebek, lidí, kteří jsou schopni bouchnout do stolu a nabídnout na složité otázky jednoduché odpovědi. To může platit na jednodušší lidi, kteří už jsou naštvaní a nemají chuť se dohadovat s nějakou Merkelovou nebo s nějakým Macronem, protože už toho mají plné zuby,. A to jsou lidé, kteří chodí v Chemnitzu po náměstí a demonstrují,“ tvrdí mediální analytik.
Evropské politické špičky zajímají hlavně jejich summity a trafiky
Domnívá se proto, že si EU sama svou hloupou politikou zadělává na to, že jí vyroste nějaký agresívní protivník, který ji převálcuje. „Potom se budou všichni divit. Pravda, oni se budou divit někde na Belize nebo v jiném daňovém ráji, jim celkem o nic nejde, ale my tady musíme zůstat a slízneme to za ně. Je zcela zřejmé, jakým způsobem myslí, nebo nemyslí na blaho občanů Evropy. Myslí jen na svá koryta, na své summity a na své budoucí trafiky, což bude určitě vidět při volbách do Evropského parlamentu v příštím roce. Už také začala rvačka o nástupce Jeana-Clauda Junckera, s velkou rozkoší jsem zaznamenal, že se do toho boje pustil i Matteo Salvini, i když nemá celkem žádné šance. Ale je to správné, protože jestli někoho poučuje, jak by se měla řešit – podle mě to dělá správně – migrační krize, tak by to měl sám také maximálním způsobem aktivně podporovat. A z lepšího místa než z Junckerova to nejde. Lepší je už jen spolkové kancléřství v Berlíně, ale tam Salvini pochopitelně nedosáhne,“ poznamenává Petr Žantovský.
V českých médiích zaznamenal mnohá stýskání k tomu, že lidé v Chemnitzu protestující proti migrantům jsou fašisti, extremisté, radikálové, kriminálníci, plešatci či vyvrhelové. „Spousta dalších takových ‚hezkých‘ slůvek padala různě podle zdvořilosti či nezdvořilosti toho kterého média. Kdo se jich zastával, nebo kdo mohl nabýt dojmu, že jsou v právu, tak je stejně zločinecký jako oni. Na Novinkách a v několika dalších otevřených zdrojích jsem ale naopak zaznamenal skutečnost, že tisíce Němců, kteří se sešli kolem betonové busty Marxe, se velmi rázně distancovali od hloučků pár desítek plešatých pitomců, co někde v koutku hajlovali. Upozorňovali, že nejsou nacisté, že jim jde ‚jen‘ o bezpečnost a jejich vlastní lidská práva, která jsou pošlapávána ve jménu tzv. práv migrantů. Přitom ta jsou pomyslná, protože ti všichni, co přišli do Evropy, porušili Schengen,“ vysvětluje mediální odborník.
Porušují zákon a EU se k nim chová, jako by tomu tak nebylo
Tito lidé protiprávně překročili hranice Evropské unie, aniž k tomu měli relevantní právní důvod. „Minimálně ti, kteří nepožádali o politický, ochranný nebo jiný azyl, jsou podle mého názoru velmi v rozporu se zákonem. V Evropě se ocitli se souhlasem paní Merkelové, ale ta nemá co porušovat zákon. Nemá co vykládat Schengen ani zákony v jednotlivých zemích EU. Ať si vykládá zákony Německa, ale nikoho jiného. Do Německa se v rámci Evropské unie jde přes další čtyři země z každé strany. To bylo velice surové a sadistické porušení zákona, za což nesou spoluzodpovědnost jak německé a francouzské politické elity, tak celá ta skvadra převaděčů a neziskovek. Většina z těch lidí, kteří se derou do Evropy, a to podtrhuji čtyřikrát a červeně, porušuje zákon. A my se k nim chováme, jako by to nečinili, jako by tady byli právem a měli nárok na to tu být. Tak to ale není,“ tvrdí Petr Žantovský.
Pro závěrečnou poznámku se rozhodl využít portfolio „zajímavých“ facebookových sdělení, které obdržel. „Jsou to vyjádření nějakých lidí, kteří se jali nahlašovat Facebooku tzv. závadné stránky. Naplno to odstartovala kauza Naštvaných matek, které byly nahlášené, že šíří nevhodné obsahy, a tak jim tu stránku nebo účet vypnuli. Tak se přihlásily jako Angry mothers, což je totéž v angličtině, ale i to jim stopli. Mám před sebou několik facebookových vyjádření vesměs mladších lidí a musím říci, že už při jejich četbě mě mrazí. Začnu jakousi Kateřinou Fajstlovou, která píše: ‚Kdyby se někdo ptal, jaký je můj největší dosavadní úspěch ... tak je to tohleto.‘ Tím myslí to, že práskla stránku Angry mothers a nechala ji zrušit,“ objasňuje mediální analytik, na co je dotyčná tak pyšná.
Hrdí udavači doporučují zatnout tipec jakoukoli cestou
Další napsala: „Taky jsem ji nahlásila, už mi přišel článeček o zrušení. Sakra i to je dobrý pocit. Na koho se vrhnout teď?“ Takových jedinců se v daném portfoliu nachází nemálo. „Nějaký Jan Kocibala píše: ‚Stop rasistům a xenofobům v České republice. Tam se vždy něco najde‘. Další lidé, jako nějaký Martin Plavec a Vojtěch Hála, nám sdělují, že něco hlásili a něco bylo zrušeno. Jakýsi Marek Spáčil píše, že Naštvané matky nahlašoval nepřetržitě půl roku a ‚vyplatilo se to, ‚jsem rád a můj tým taktéž‘. Jaký tým, to se skoro bojím ptát. Další příspěvek z Facebooku od skupiny, která si říká ‚Stop rasistům a xenofobům v ČR‘, zní: ‚Dementní rasisti, už by jim měl konečně někdo zatnout típec jakoukoli cestou, ať se jim dá najevo, že o takové tady nestojíme. Jim je úplně jedno, co Feri říká, nebo ne, jde jen o barvu pleti. A v jaké skupině to bylo? Samozřejmě fanklub SPD, takže jdeme nahlašovat‘. Následoval smajlík a skupina šla nahlašovat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Jsem hrdý na to, že jsem pravidelným nahlašováním nenávistných příspěvků a očividných lží pomohl k této drobné, ale důležité události. Teď ještě Bratrstvo, První republika a plno dalších,“ píše jakýsi Staník Kolařík. „Tenhle pan Kolařik, hrdý udavač, o sobě píše, že působil v ČTK, také jako systémový inženýr v mediální skupině Mafra, žije v Pardubicích. Takže pozdravujeme Staníka Kolaříka do Pardubic, jak říká pan Soukup na závěr svých promluv v TV Barrandov. Jen buď, Staníku, hrdý na to, že jsi zdatný udavač. Možná ti za to jednou kápne i nějaká zajímavá trafička, až zavládne pravda a láska nad lží a nenávistí. No já musím přiznat, že jsem se nad touhle sbírkou udavačských blábolů málem pozvracel. Trochu to vypovídá o tom, kam jsme se dostali, i o tom, k čemu vedeme své potomky, protože tohle jsou lidé v generaci našich dětí. Vůbec nedokážu dohlédnout, kam tohle může dojít. A začínám se toho bát,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
