Jako první se diskuse stočila na jeho náhlý odchod z politiky v roce 1996. Kalvoda tvrdil, že mu to jedni přičítají k dobru, druzí mu to zazlívají, a že ani jeden pohled není úplně správný. Prý kromě jeho osobního faulu, kterým bylo neoprávněné užívání titulu doktor práv, v té době vyprchávala podpora veřejnosti pro politiku. Obecenstvo si prý tehdy zasloužilo nějakou katarzi a odpovědnost. Ale dodává, že to byla lajdácká až snobská chyba, že prý „strpěl“, aby byl titul na některých dokumentech používán. Nutno říci, kauzy s tituly českou politiku od dob Kalvodových stále neopustily.

Jako největší chybu vidí, že když se tenkrát snažili rekonstruovat něco, co zde vlastně po celé generace nežilo, totiž liberální parlamentní demokracii, tak si jí sice dopřávali v Parlamentu, ale jaksi se nesoustředili na to, aby začala fungovat i v občanské společnosti. Prý jim chyběla zpětná vazba a politika si žila vlastním životem.