„Bez poskytnutí úplatků nemohla v zemi úspěšně podnikat žádná větší zahraniční společnost. Především velké vládní kontrakty byly velmi náchylné ke korupci. Podobné obchody umožňovaly prohnat peníze přes nadnárodní korporace a poté je vrátit zpět do kapes státních úředníků, armády a politiků,“ uvádí Spiegel s tím, že jednu z hlavních rolí v tomto zkorumpovaném systému hrálo právě Německo, které do Řecka vyvezlo zboží v hodnotě 6,7 miliard eur, zatímco obráceným směrem šlo zboží jen za 1,9 miliard eur. Německý týdeník si pokládá otázku, jestli ovšem dosažení takového přebytku stálo za používání korupčních metod.

Spiegel čerpá informace o korupčním jednání od americké Komise pro cenné papíry, podle které díky úplatkům dodávala do Řecka automobily německá společnost Daimler. Stejně tak postupoval železniční operátor Deutsche Bahn, když usiloval o obrovský kontrakt před olympijskými hrami v Aténách před jedenácti lety. „Obě společnosti vyplatily prostřednictvím svých poradců šestimístné částky. Ostatně Řecko patří dle údajů Transparency International k nejzkorumpovanějším zemím v Evropě,“ konstatuje Spiegel. Jeden z vyšetřovatelů popisuje, že zahraniční společnosti v takovém případě stanoví vyšší ceny a peníze navíc potom získají státní úředníci či přímo vláda.

„Vše to potom zaplatí daňoví poplatníci,“ lakonicky konstatuje nejmenovaný vyšetřovatel, který se zabýval v minulosti skandálem s úplatky ve společnosti Siemens. Po dlouhá léta tato společnost využívala v Řecku všech výhod pro rozšiřování svého podnikání. Řecká pobočka Siemens dle vyšetřování využívala každoročně tajný fond ve výši patnácti milionů eur pro získání kontraktu ve výši 500 milionů eur. Na konci devadesátých let nakonec Siemens údajně Aténám zaplatil 35 milionů eur ve formě úplatku. „V Mnichově, kde sídlí centrála Siemens, o řecké dceřiné společnosti mluvili vždy s obdivem. Jako téměř jediná dosahovala každým rokem výborných výsledků,“ cituje Spiegel vyšetřovatele případu.