Na úvod rozhovoru Duka popsal atmosféru, která panovala na posledním pracovním obědě s velvyslanci islámských zemí, se kterými se schází pravidelně každý rok. Uvedl, že dialog se nesl v duchu atakování České republiky a prezidenta Zemana. On sám se prý snažil vystupovat jako obhájce, ale nemůže posoudit, zda byl úspěšný.

Překvapilo ho však spíše to, že řada velvyslanců změnila od posledního setkání názor na islámský terorismus. Naposled se totiž schůze konala ještě před pařížskými útoky na Charlie Hebdo či klub Bataclan a někteří mladí velvyslanci Evropanům vyčítali, že jsou islamofobní, nechtějí dovolit výuku islámu na školách a brání stavbě mešit. Nyní prý řada z nich pochybuje o víře mladých mužů, kteří se zapojují do teroristických aktivit.

„A jeden z přítomných velvyslanců – musím zachovat anonymitu, byl jsem o ni požádán – mi řekl, že nevidí rozdíl mezi Hitlerovými vojáky s opaskem Gott mit uns (Bůh je s námi, pozn. red.) a mezi těmi teroristy. Byl přesvědčen, že se do jejich fanatismu nepromítá skutečná víra v Boha, nýbrž nacismus, komunismus, ale i japonští kamikaze či Irská republikánská armáda. Protože samotná sebevražda jako taková není islámu vlastní,“ vyprávěl Duka.

Nejsem proti soucitu, ale…