Cílem takzvané inkluze je začlenit do běžných kolektivů na základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsobena jejich potřebám. Se zvládnutím potíží, odlišností či zdravotních omezení mají prý pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o slovech prezidenta Zemana o inkluzi myslí. Velká část politiků, která odpověděla, se k inkluzi staví buď zcela zamítavě, nebo alespoň částečně kriticky.
Proti inkluzi se staví i poměrně dost politiků ČSSD, přestože inkluzi prosazuje ministryně školství Kateřina Valachová právě z ČSSD. Politici, a to i z ČSSD, upozorňují, že inkluze poškodí „normální“ děti, postižené děti, rodiče i učitele a nepomůže vůbec ničemu a nikomu. S inkluzí často nesouhlasí rodiče, ani pedagogové. Bohatí rodiče, soudě dle námitek, své děti přihlásí na soukromé školy.
Dokonce se objevily i názory, že jde ze strany ministryně Valachové, premiéra Bohuslava Sobotky či ministra Dienstbiera o záměr, aby se z národa stala tupá masa „lehce ovladatelných idiotů, kteří půjdou vstříc multikulturním zítřkům“.
Ve svém důsledku inkluze ublíží všem. Sníží se úroveň vzdělání pro všechny
Ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš na dotaz neragoval. Ani vicepremiér pro vědu a výzkum a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Myslím si, že má pravdu jak odborná, tak laická veřejnost a prezident tuto pravdu potvrdil,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Má pravdu pan prezident!“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
„Po dlouhém čase mám důvod s panem prezidentem zcela souhlasit. Navrhovanou inkluzi pokládám za velmi špatný krok. Ono to nepoškodí jenom nadané žáky, kteří budou zpomalováni, ale poškodí to i ty hendikepované, protože budou v prostředí, kde nezažijí úspěch. A když nezažijete úspěch, tak vás to demotivuje. To je krok, který nepřinese nikomu nic a poškodí úplně všechny,“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek.
Předseda ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala na dotaz neodpověděl.
„My v Úsvitu na to máme stejný názor jako prezident. Nesouhlas s inkluzí máme dokonce přímo v programu. Podle našeho názoru se tím zcela nesmyslně ruší něco, co funguje. Ve svém důsledku inkluze ublíží všem. Jak dětem z běžných škol, tak těm, které potřebují speciální péči. Má smysl začleňovat jedince, kteří to zvládnou a které zvládne škola, a tím uvolnit větší kapacity pro děti, které prostě objektivně vyžadují více péče. Ne šmahem rušit celé speciální školství. To povede ke dvěma věcem: Za prvé k narušení výuky na základních školách, které se budou muset najednou vypořádat s masivním přílivem žáků speciálních škol, na které nebudou připraveny. Za druhé, děti, které potřebují zvláštní zacházení, budou mít ještě méně šancí získat takové znalosti a návyky, jež by jim umožnily uspět v životě,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Nesouhlasím s vládním rozhodnutím zavádět další inkluzi do škol. Praxe ze světa ukazuje, že každý narůst inkluze, tedy začleňování hůře vzdělavatelných dětí mezi ty běžné, snižuje úroveň vzdělaní pro běžné žáky na straně jedné a na straně druhé se hůře vzdělavatelným dětem nedostane odborné péče, jaká je ve speciálních školách. Realita je, že každý z nás má od Boha či od přírody dané určité základní schopnosti a ty nezmění žádná inkluze. Náš problém není v tom, že není dostatečné vzdělávání dětí s nějakým duševním handicapem. Náš zcela zásadní problém je v tom, že úplně poklesla úroveň vzdělávání normálních dětí a naprosto nefunguje vzdělávání talentovaných dětí. Zoufalí jsou také učitelé, jelikož za stávajícího systému nejsou schopni přes veškerou snahu garantovat maximálně kvalitní výuku. Tím, kdo je ve skutečnosti postižen a handicapovaný, jsou talentované děti rodičů, kteří nemají na soukromé školy. A to se odrazí i na budoucí prosperitě naší země,“ varuje předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Prezident pláče na špatném hrobě, zákon podepsal
„Souhlasím s prezidentem. Je to stejné jako rušení zvláštních škol,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„S problematikou začleňování hendikepovaných dětí jsme měli začít před lety. Proto je důležité, že současná vláda legislativně toto umožňuje. To, jak bude inkluze úspěšná, bude rozhodovat samotná praxe v jednotlivých školách, a ne názor pana prezidenta, který je ve své kritice konzistentní. A také bude záležet na rodičích dítěte, zda tuto možnost využijí, či ne,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Inkluze je v soudržné demokratické společnosti věcí běžnou a v podstatě nezbytnou. Prezident ale především pláče na špatném hrobě: v současné době projednávaná novela se netýká zavádění inkluze, nýbrž například otázek předškolního vzdělávání, charakteru testování při přijímacích zkouškách nebo maturit. Inkluze se projednávala v novele školského zákona již před rokem a je součástí platného znění zákona, který prezident Zeman podepsal – jeho dnešní námitky jsou tak trochu námitkami žáka spícího v poslední lavici, který se zrovna probudil a namítá v hodině diferenciálního počtu, že něco nepostřehl v násobilce a že by raději všechno počítal jen modulo 2, protože je tak život jednodušší. Škoda, že pan prezident zjevně nemá čas, aby se podíval, jak je inkluze u nás připravována a realizována, než vznáší laické námitky vůči své stereotypní představě o školách a vzdělávání, nikoli k tomu, co MŠMT podle před rokem přijatého zákona realizuje. Navíc jsou to námitky, které v důsledku fakticky dehonestují pedagogickou obec,“ říká předseda školského výboru sněmovny Jiří Zlatuška z ANO.
„V tomto směru s prezidentem souhlasím. Mám podobné ohlasy, a to jak od ředitelů škol, pedagogů, tak hlavně od rodičů dětí, kterých se to nejvíce týká. Věřím, že ministryně má podobné ohlasy a proces inkluze oddálí a zmodifikuje tak, aby byl pozvolný, dobrovolný a neboural stávající fungující a propracovaný systém speciálních pedagogických pracovišť,“ říká poslanec ČSSD Richard Dolejš.
Psali jsme:
MŠMT by nemělo tolik podléhat různým neziskovým organizacím a Bruselu
Podle senátora ODS Jiřího Oberfalzera se v případě inkluze jedná o revoluční změnu, která dle reakcí ředitelů a učitelů není dost připravená. Často děláme převratné změny, a to zejména ve školství, které jsou nezralé a uspěchané. Všimněte si, jak často se tyto koncepce dodatečně i několikrát korigují. ‚Zářným‘ příkladem je státní maturita,“ upozorňuje Oberfalzer.
„Povinná inkluze dětí s mentální poruchou je experiment, který významně poškodí děti a učitele a prohloubí problémy našeho školství,“ varuje poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
Poslankyně KSČM Marta Semelová s prezidentem Zemanem souhlasí. „Myslím, že má pravdu. V ČR je velmi dobře fungující systém speciálních škol, které poskytují dětem vzdělání odpovídající jejich potřebám. Děti se zde učí ve třídách s malým počtem žáků, vzdělávají je pedagogové, kteří prošli pětiletým vysokoškolským studiem v oboru speciální pedagogika, používají metody a formy práce, které rozvíjejí děti podle jejich možností. Žáci zde zažívají pocit úspěchu, školu nejen že dokončují, ale nezřídka i pokračují v učebním oboru střední školy,“ upozorňuje na výhody speciálního vzdělávání Semelová.
„V běžné základní škole o 30 žácích ve třídě bude po nějaké době dítě rezignovat, nebude stačit a bude se setkávat s jedním neúspěchem za druhým. Učitelé jsou zde sice v naprosté většině velmi kvalitní, ale jsou vzděláni v jiném oboru. Se speciální pedagogikou se na vysoké škole setkali jen okrajově. Snaha zavést bezbřehou inkluzi za každou cenu bude mít negativní vliv na děti běžné i děti s lehkým mentálním postižením a povede k posílení soukromého školství. MŠMT by nemělo tolik podléhat různým neziskovým organizacím a Bruselu,“ dodala Semelová.
Není to záměr? On se totiž nevzdělaný národ lépe ovládá! Vstříc multikulturním zítřkům
„Přiznám se, že už bych rád konečně také řekl, že s panem prezidentem v něčem nesouhlasím. Jenže ani v tomto případě to říci nemohu. Myslím si, že má pravdu, že to uškodí učitelům, ale především dětem. Pochopím a vůbec nic nemám proti takovému řešení u dětí s fyzickým postižením, které jsou mentálně v pohodě a jsou schopny držet krok s ostatními dětmi. Pro co ale být nemohu, je zařazování mentálně postižených mezi zdravé žáky. Stejně tak nemohu souhlasit se zařazováním cikánských dětí, takových, které nemají ani nejzákladnější návyky včetně hygienických. Samozřejmě, že by to muselo potvrdit jejich vyšetření odborníky. Nemusíme si říkat, že zařazení takových dětí by znamenalo znevýhodnění a v konečném důsledku i snížení kvality výuky ostatních žáků,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„V této chvíli musím připomenout školy, kterým se říkalo zvláštní. Školy, které měly výukové programy přizpůsobeny schopnostem dětí, které tyto školy navštěvovaly. Říkám to, přestože čekám snůšku výtek, ne-li nadávek na to, jak bych chtěl postižené děti diskriminovat. Ujišťuji, že to tak není. Vím z praxe, že mezi rodiči jsou z inkluze velké obavy, že mají vážné a podle mého názoru oprávněné obavy o kvalitu vzdělávání svých dětí. Jsem přesvědčen, že ony speciální školy měly i pro postižené děti, postižené i zanedbanou výchovou doma, výhodu právě v těch speciálně postavených výukových programech. Ustoupit od nich byla chyba, a jak říká pan prezident, v konečném důsledku vzdělanosti dětí uškodí. Vrtá mi ale i hlavou nepříjemná otázka. Není to záměr? On se totiž nevzdělaný národ lépe ovládá! Vypadá to, že tu lidé jako Sobotka, Dienstbier a Valachová chtějí mít tupé stádo idiotů, které se nebude bránit a půjde vstříc bruselským, berlínským a washingtonským multikulturním zítřkům. Neskutečná blbost,“ dodal Jaroslav Doubrava.
„Osobně se domnívám, že zavádění inkluze je rychlé a že mělo alespoň rok počkat a měli být proškoleni speciální pedagogové. Všude ve světě je postupnému zavádění inkluze věnováno 5–7 let, zde má být vše uskutečněno do 1. září. Otevřenou otázkou nejsou ani tak finance, ale neproškolení odborníků, asistentů a dalšího personálu, kteří mají pomáhat postiženým dětem. Pozdní komunikace opatření, které chce ministerstvo školství od 1. září zavést, je další průvodní jev této akce. Osobně mi chyběla výraznější komunikace s rodiči postižených dětí,“ říká poslanec ANO Karel Rais.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
Pro postižené děti je současný trend devastace speciálního školství škodlivý
„Nikdy jsem si nemyslel, že s panem prezidentem budu souhlasit v tolika věcech. Plně s ním souhlasím i v této. Je to tak, že prakticky všechny zákony přijímané pod tlakem médií a ‚veřejnosti‘ vedou k velkým škodám a nesmírným zhůvěřilostem. Platí to u Zákona o veřejných zakázkách, podle nějž se nedá nezpochybnitelně vysoutěžit nic, nebo u zákona, podle nějž jsou vypláceny miliardy za solární energii. Že to je tunel, který ekologii nepomáhá, je už dnes obecně známé; v době jeho přijímání byl každý, kdo jej zpochybňoval, korupčník a nepřítel životního prostředí. Přitom korupčníci byli přesně na opačné straně a za to životní prostředí se umně skrývali,“ uvedl nevidomý senátor ODS Milan Pešák.
„Stejná atmosféra panovala při přijímání školského zákona; každý kdo zpochybňoval inkluzi, kdo poukazoval na to, že inkluzivní ideologie opět poráží zdravý rozum, je nepřítel dětí s postižením. Nepřiznáme si, že se tak děje proto, že některé romské děti byly do škol pro lehce mentálně postižené zařazeny nesprávně. Místo toho ty školy rušíme, byť byly dobrodiním pro děti, které lehkým mentálním postižením trpí a v běžné třídě se trápily a byly tam nešťastné. Jako vystudovaný speciální pedagog, který nejdelší část své profesní kariéry prožil v prostředí služeb pro nevidomé a také kombinovaně handicapované lidi, a manžel učitelky v běžné škole vím, o čem mluvím. Až pochopíme, že pro postižené děti je současný trend devastace speciálního školství škodlivý, bude již pozdě. Pro ně i pro ty, které se žel narodí po nich. Systém speciálního školství se – i přes peripetie bolševického režimu – vyvíjel téměř dvě století. Zničit jej jde podstatně rychleji. Ale obnovit jej tak rychle nepůjde. Pokud to půjde vůbec,“ dodal Milan Pešák.
„Souhlasím s prezidentem Zemanem. Jinak očekávám, jak se k tomu postaví ve vládě pan Babiš. S blížícími se volbami totiž pozoruji, že častěji a častěji se rád alespoň slovně vymezuje proti méně populárním vládním návrhům. Přitom i jeho ANO projednávání školského zákona ve večerních až nočních hodinách prosazovalo. Asi stejně jako odklad debaty o migraci. A pak silná slova? Je mi líto, ač souhlasím, nevěřím,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„´Inkluze´ – to slovo se v daném případě bez uvozovek neobejde – nepomůže vůbec nikomu. A naopak celou věc jen zkomplikuje všem, koho se týká - dětem, co zvláštní péči potřebují, i těm, co ne, jejich rodičům i učitelům a ve finále i celé společnosti, a to zdaleka nejen vyvolanými finančními náklady. Cirkus, dožadující se jejího prosazení, je tak jen dalším dotěrným divadýlkem týpků, co skutečné problémy řešit neumí, rozumí jim jako koza petrželi a většinou ani nemají ponětí, které a proč to jsou. A tím nadutěji se předvádí ochotnickými kousky ´politické korektnosti´. Cílem nebývá jen znectít ty, kdo razí racionální řešení. Ataku na ně většinou vede ruku i zákulisní scénář, jímž si partička parazitů – vyhastrošená do ´neziskových´ škrabošek – brousí zuby na větší díl z koláče veřejných financí. Musel by se stát zázrak, aby to na ně dřív či později neprasklo i v daném případě,“ říká kandidát na předsedu KSČM Josef Skála.
„Podle názoru mnoha lidí z praxe souhlasím s výrokem pana prezidenta,“ říká místopředseda Úsvitu a poslanec Karel Fiedler.
To už se nedá nazvat ani experimentem, ale sabotáží na školském systému
„Já jsem přesvědčen, že i paní ministryně školství vnímá, že otázka takzvané inkluze je více idealistický projekt než reálný, a to zejména v kontextu jeho reálné připravenosti a skutečností, které s tím souvisí. Téměř nulová vymahatelnost odpovědnosti rodiny, kdy počet dětí pro určitou skupinu obyvatel je brán jako zdroj peněz pro obživu, nikoli na výchovu. Toto nemůže suplovat stát žádnou inkluzí. To se musí změnit od základu,“ říká poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Souhlasím s prezidentem. To už se nedá nazvat ani experimentem, ale sabotáží na školském systému. Nemusíme přebírat z EU každou pitomost. Doufám, že dvouletý odklad inkluze bude ve skutečnosti znamenat její konec,“ podotknul poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Inkluzivní vzdělávání musí být především podpořeno finančně, protože vyžaduje velké nasazení na straně učitelů a škol. V každém případě musíme sledovat zájem dítěte a jeho maximální rozvoj. Inkluze musí být ve prospěch všech dětí ve třídě. Aby tomu tak bylo, je nutné podpořit učitele v jejich přípravě, v zajištění asistentů, školních psychologů, zkrátka inkluze je náročný proces. Pana prezidenta bych jen upozornila, že na mnoha školách se o inkluzivní vzdělávání snaží a jsou úspěšní, je to za cenu velké obětavosti učitelů i rodičů. Tyto školy si zaslouží podporu a ocenění. Pana prezidenta ráda do takové školy doprovodím,“ uvedla europoslanykně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
„Jako člověk, který čtvrtstoletí ve školství pracoval a je tam v podstatě zaměstnán i nyní, musím potvrdit, že inkluzi takto pojatou osobně považuji za skutečně velký nesmysl, jakési pseudohumánní gesto této vlády á la pan ministr Dienstbier, které v konečném důsledku poškodí nejen ty samotné takzvané inkludované, avšak i ostatní žáky, ale i pedagogy při jejich náročné činnosti,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.
Psali jsme:
-635003262543917311.JPG&id=10781)
Inkluze v podání paní ministryně je opravdu blbost. Rozpad fungujícího systému
„Inkluze je trochu nešťastné řešení a mám obavy, že v praxi nebude fungovat a bude zbytečně drahá,“ uvedl poslanec ANO Matěj Fichtner.
„Výjimečně s názorem pana prezidenta naprosto souhlasím,“ říká senátor ODS Jiří Burian.
„Inkluze v podání paní ministryně je opravdu blbost, která rozbije poslední základy, na kterých české školství stálo a díky kterým bylo také významně oceňováno odbornou veřejností nejen v České republice, ale i v zahraničí. Chápu, že se člověk muže mýlit, ale měl by umět v pravý čas říci, že se mýlil. Bohužel, sebereflexe paní ministryni chybí a jediný, kdo na to ve skutečnosti doplatí, budou všechny děti a jejich pedagogové,“ varuje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
Senátor ČSSD Miloš Malý uvedl, že souhlasí s prezidentem Zemanem. „Bohužel, každý ministr školství, který nastoupil do funkce, má utkvělou představu, že se zapíše do dějin svou reformou školství. Výsledkem je rozpad fungujícího systému. Pak se konstatuje, že tento pokus byla chyba, a přijde nový ministr a vše jde znovu dokola. Jen školství a žáci utrpí újmu, kterou si ponesou zbytek života. To bude i osud inkluze,“ varuje senátor Malý.
Inkluze povede k urychlení procesu zblbnutí národa
Podle senátora ODS Tomáše Jirsy zásadní změna oproti dnešku se týká skutečnosti, že ředitelé budou mít povinnost přijmout děti s mentálním postižením, pokud o to jejich rodiče projeví zájem. Tyto děti naopak budou moci zůstat na speciálních a praktických školách, jen když o to jejich rodiče výslovně požádají.
„I dnes chodí řada mentálně postižených dětí do běžných tříd základních škol. Vždy však záleží na dohodě s ředitelem, který po dohodě se svými kolegy může, či nemusí dítě přijmout. Každý z nás zná nějaké učitele, a tak se jich můžete na inkluzi zeptat. Myslím, že naprostá většina učitelů se dívá na novinku kriticky. Mají svoji zkušenost, že jedno lehce mentálně postižené dítě dokáže zničit, resp. zpomalit celou třídu. Karavana jde vždy tak rychle, jak jde její nejpomalejší člen,“ uvedl Jirsa.
„Inkluze by snad mohla fungovat, kdyby se zvýšil počet asistentů, výrazně snížil počet žáků ve třídě a učitelé by dostali více času na odpočinek. Ani jednu z těchto podmínek však novela zákona neplní. Naopak, ministr Babiš odmítá na asistenty přidat peníze ministryni Valachové, která ovšem tvrdí, že to zvládne se svým již dnes nedostatečným rozpočtem. Většina učitelů nejsou speciální pedagogové, a nejsou tedy na inkluzi odborně připraveni. Jak trefně poznamenala jedna učitelka: Inkluze povede k urychlení procesu zblbnutí národa,“ dodal Jirsa.
Zapojit ve větší míře mentálně postižené děti do běžných škol je přímo hazard
„Inkluze v našem školství přece měla vždy své místo. V konkrétních případech a v rozumné míře je dokonce žádoucí vzdělávat žáky třeba s tělesným handicapem společně s ostatními intaktními žáky. Ale zapojit ve větší míře mentálně postižené děti do běžných škol je přímo hazard a souhlasím s panem prezidentem, že to uškodí všem, učitelům, žákům i jejich rodičům. Měli bychom spíše naše velmi dobré speciální školství zkvalitňovat než experimentovat bez zjevné naděje na úspěch,“ varuje senátor KSČM Václav Homolka.
„S panem prezidentem naprosto souhlasím. Je to nesmysl. Každý má nějaké schopnosti, a na něco prostě nemá. Já už také vím, že neabsolvuji matematicko-fyzikální fakultu v Praze a že mi k tomu ani žádná inkluze nepomůže,“ smál se senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Osobně se neodvažuji hodnotit úspěšnost, nebo neúspěšnost inkluze. Všechny případy je potřeba interpretovat individuálně. Někde se to povedlo, jinde ne,“ odpověděl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Je to složitá a citlivá otázka. Rozumím argumentům a obavám odpůrců inkluze, ale myslím, že projekt společného vzdělávání není primárně špatná věc. Je třeba si uvědomit, že se netýká všech postižených dětí, ale pouze těch, které mají lehké mentální postižení. A je snaha o plnohodnotné začlenění těchto dětí do společnosti špatná? Opravdu by neměly dostat šanci? Otázka je, jak bude inkluze vypadat v praxi. V tomto ohledu mám obavy také, a proto vítám odklad platnosti na rok 2018, který nedávno odsouhlasila ministryně Valachová,“ uvedl senátor ČSSD Petr Gawlas.
„Souhlasím s názorem prezidenta Zemana,“ reagoval stručně poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Výroky prezidenta Zemana už mě unavují a nemám pro ně většinou pochopení, a tak je ani mimo prostor Senátu většinou nekomentuji, což je i tento případ,“ reagoval senátor STAN Jan Horník.
Ministryně: Není to šílený plán...
„Já rozhodně nejsem realizátorka nějakého šíleného plánu. Zdvořile bych si dovolila upozornit, že novelu školského zákona schválil Parlament a podepsal pan prezident republiky a já jako ministr zákon provádím,” reagovala na slova prezidenta Zemana ministryně školství Valachová.
Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec Ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně a vyčlenilo si na vytvoření těchto změn dva školní roky, tedy období od letošního září do září 2018.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
