Profesor Halík tvrdí, že lidé, kteří odmítají přijmout byť jen jediného uprchlíka na české území, za mnohem větší urážku Ježíše Krista, než jakékoli divadelní představení, např. kontroverzní divadelní hra Naše násilí a vaše násilí, ve které představitel Krista obrazně znásilní muslimku. Tím, že odmítáme přijmout byť jen jediného uprchlíka, vysíláme do světa horší signál, než zmíněná divadelní hra.
Fotogalerie: - Babiš řeší H-System
Oceňujete, jak proti Andreji Babišovi vystoupili Tomáš Klus, Matěj Ruppert a Jiří Macháček?Anketa
Profesor uznává, že nelze pomoct všem uprchlíkům, ale těm, kterým pomoci můžeme, bychom pomoct měli. Mimo jiné proto, že nám tak káže naše křesťanská víra, na kterou se dnes tolik lidí odvolává. Křesťanských hodnot se dovolávají i ti, kteří odmítají přijmout byť jen jediného uprchlíka.
V Bibli najdeme mnoho a mnoho výzev k tomu, že je třeba pomoci cizinci. Přivítat ho a pohostit. Proto by se podle Halíka mělo v českých a moravských kostelech neděli co neděli kázat proti lidem, kteří odmítají uprchlíkům pomoci. Duchovní by ještě silněji než jiní věřící měli podle Halíka ctít biblickou výzvu: „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo“.
Když Čechoslováci prchali mezi lety 1938 až 1989 na Západ, Západ jim podával pomocnou ruku. „A to nebyli lidé, kteří by utíkali jako dnes před válkou, bombardováním, žízní či hladem. V naprosté většině to byli lidé, kteří prostě chtěli žít v politicky a ekonomicky příjemnějších podmínkách,“ zdůraznil Halík. „Také přicházeli ze zcela jiné kultury – ale Západ se nebál, že k nim tito uprchlíci přinesou jedovaté sémě komunismu nebo že budou uplatňovat to, k čemu je po desetiletí vedl reálný socialismus: kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu, z cizího krev neteče. Dal jim velkoryse šanci, mnozí ji využili dobrým způsobem, jiní zneužili – tak už to vždy s migranty bývá,“ pokračoval profesor.
„Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka – ano, i toto je symbol. I tím o sobě něco velmi podstatného říkáme. Říkáme tím, že se zříkáme Krista a evangelia, že se vyřazujeme z Evropy a evropské kultury humanismu, že dáváme přednost jedovatému nacionalismu, národnímu sobectví, že chceme nadále z evropského společenství pouze oběma rukama brát a nejsme ochotni nic dávat. Nechceme se o nic dělit. Svůj chléb a své rybičky máme jen pro sebe, ty sluníčkáři z Nazareta!“ nebral si dál servítky teolog.
Až dojde na poslední soud, Kristus předstoupí před lidi, kteří odmítají pomoci těm uprchlíkům, kterým pomoci mohli, a vyčiní jim za to, že nepomohli lidem trpícím na strastiplné cestě. Dokud máme čas, měli bychom podle Halíka více naslouchat Bibli.
„Naše země není naše, Hospodinova je země a vše, co je na ní, my všichni, jsme zde jen cizinci a přistěhovalci, říká jasně Písmo. Evropa vždy byla, je a ještě více bude kulturně, etnicky a nábožensky pluralitní, tento vývoj nezastaví žádné zdi a ostnaté dráty. Musíme se naučit žít spolu,“ zdůraznil Halík.
Psali jsme:
autor: mp
