Tomáš Halík promluvil na ČT o imigraci: Těch pár tisíc bude u nás kapička v moři. Mnohem více se bojím xenofobních nálad

20.07.2015 22:58

Teolog a filozof Tomáš Halík, Peter Morée z Evangelické teologické fakulty UK, člen výkonné rady Ústředí muslimských obcí v ČR Assem Attasi a odborník na extremismus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš diskutovali v ČT o uprchlících. Máme morální povinnost je v Česku přijmout? A můžeme si mezi nimi vybírat? Neměli bychom se jim naopak zcela uzavřít, jak říkají radikálnější politici?

Tomáš Halík promluvil na ČT o imigraci: Těch pár tisíc bude u nás kapička v moři. Mnohem více se bojím xenofobních nálad
Foto: David Hora
Popisek: Tomáš Halík na přednášce v Písku
reklama

„Politici situaci nezvládají,“ konstatoval hned na úvod Halík. Uprchlíci představují problém, ale nikoli problém neřešitelný. Stačí, když se oprostíme od strachu, který je podle teologa velmi špatným rádcem. Měli bychom si uvědomit, že naprostá většina muslimů nejsou teroristé. Česko se navíc uvolilo jen ke zlomečku uprchlíků. „Je to jen kapička v moři,“ zaznělo z úst hosta. „Já se bojím daleko více xenofobních nálad než běženců samotných,“ pokračoval. Proč? Protože výkřiky o tom, že islám u nás nechceme, a pohazování vepřových hlav na trávník mohou z uprchlíků radikály vychovat.

Doslova berou svaté knihy jen ti, kteří jim příliš nerozumějí

Halík také jasně řekl, že nesouhlasí s nabídkou České biskupské konference, že se postaráme o křesťanské uprchlíky, ale o jiné už ne. „Ježíš jasně říká: Pomozte těm, kteří jsou v nouzi,“ připomněl teolog. Z určitého praktického důvodu má ale pro nabídku svých kolegů pochopení, neboť to uklidní českou společnost a napomůže to jejímu otevírání. Pokud jde o radikalizaci muslimů v Evropě, podle profesora Halíka jde vlastně o generační vzpouru proti rodičům, neboť ti se podle názoru mladých až příliš přizpůsobili Západu. Další generace ze vzdoru hledá vlastní cestu.

Pohled do historie nás navíc poučí, že se na náboženství díváme trochu jinak než muslimové. My jsme se v čase osvícenství naučili, že slova napsaná v Bibli nelze chápat absolutně, ale je třeba je interpretovat. Doslova je chápou jen ti, kteří jim příliš nerozumějí. „Možná se podobného vývoje dočkáme i v islámském světě.“

Nás víc ohrožuje Rusko

Z úst profesora Halíka také zaznělo, že Českou republiku bezprostředně ohrožuje spíše to, co se děje v Rusku. Ovlivňují nás ruské tajné služby i mohutná propaganda. „Té mnozí lidé bohužel naivně naslouchají,“ posteskl si. Měli bychom se mít na pozoru i před řeckým scénářem, neboť i my si žijeme v určitých okamžicích nad poměry. A i my nasloucháme politikům, kteří stále dokola jen něco slibují. Měli bychom si ale dát pozor i na to, aby Řecko nepadlo do náručí Ruska.

Evropa má podle jeho názoru ještě jeden problém, musí najít nějaký sjednocující étos. Ekonomicko-byrokratická platforma k tomu zjevně nestačí. Měli bychom prý rozvíjet chápání naší kultury v kontextu kultury evropské. Jestliže od sebe tyto dvě složky oddělíme, sklouzneme ke škodlivému „zápecnictví“. I u nás ale žili lidé, kteří se tomuto zápecnictví bránili, např. T. G. Masaryk. „Koneckonců poslední byl Havel. Můžeme diskutovat o lecčems, ale šlo o osobnost, která překračovala hranice vlastního státu,“ uzavřel své vystoupení Halík.

Devadesát procent informací je prý lživých

Do debaty se následně zapojili i Peter Morée a Assem Attasi. Morée poznamenal, že obavy české společnosti z nemalé části plynou z neznalosti. Attasi doplnil, že je velmi nebezpečné říkat, že přijmeme jen křesťanské uprchlíky. „To bychom za chvíli mohli říkat, že přijmeme jen blonďaté křesťany,“ varoval. Morée mu v tom dal jasně za pravdu. Politici v česku neodvádějí svoji práci, nesnaží se tlumit xenofobní nálady a podle Moreého je smutné, že se podobně chovají i církve.

Moderátor se následně obrátil na Attasiho, proč muslimové také nenabídli pomocnou ruku, jak už to udělala Česká biskupská konference. „Tady nejde o slova, tady jde o činy,“ bránil se host. Muslimové v Česku podle jeho slov uprchlíkům v minulosti pomáhali, lze to prý dohledat a tyto činy nahrazují všechna možná prohlášení.

„Rozumím strachu z neznámého, rozumím strachu z negativních zpráv, protože jiné zprávy se u nás neobjevují, ale mrzí mě, že devadesát procent zpráv, které se u nás objevují, jsou lživé, a to je to nejhorší,“ posteskl si Attasi.

Nemá smysl, aby politici šli proti velkému počtu vlastních lidí

Posledním hostem v debatě byl Miroslav Mareš. Ten nabídl srovnání protiromských protestů s protesty proti uprchlíkům. Zatímco proti Romům se protestovalo především v místech, kde s nimi mohly být problémy, proti uprchlíkům se nejhlasitěji protestuje ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno. Svou roli v tom může hrát i to, že se česká společnost vnímá jako poměrně liberální, zatímco islám je vykreslován jako neliberální. „Tady ale nemá smysl, aby celý politický establishment vystupoval proti názorům velké části lidí a usadit u nás co nejvíce uprchlíků. Politici musejí s lidmi komunikovat a říkat jim, na co máme, co se dá dělat a jaká případná rizika z toho plynou,“ uzavřel Mareš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na Babiše se sesypali doslova všichni! Za vyznamenání pro úředníka. Prý už ztratil veškerou soudnost

20:47 Na Babiše se sesypali doslova všichni! Za vyznamenání pro úředníka. Prý už ztratil veškerou soudnost

Senioři starší 80 let, kteří si přejí být očkováni proti covidu, se tento pátek registrovali do vlád…