Do velmi kultivovaného prostředí Art Café v Galerii Lázně v Liberci přijel v sobotu odpoledne prezidentský kandidát, bývalý premiér Mirek Topolánek na akci Punč s Mirkem Topolánkem. Kombinace punče a Topolánka způsobila, že do kavárny v liberecké galerii v sobotním velmi nevlídném odpoledni dorazil poměrně početný zástup lidí. Hned u vchodu si mohli vzít letáček s heslem „Jdu do toho srdcem“. Na jeho druhé straně je text pod názvem „Braňme první polistopadovou republiku!“ V něm se popisuje, co se stalo s naší zemí.
Podobná slova vyřkne pak Topolánek při debatě. „Reálně hrozí, že poprvé od roku 1989 se k moci dostanou extrémní síly. Společnost je rozbitá na jednotlivé sociální bubliny, rozdělená hlubokými sociálními příkopy a vystrašená. Místo hrdinů hledáme spíše viníky. A z děr vylézají po odchodu Václava Havla všichni, kteří 17. listopad nikdy neviděli jako šanci na svobodu, ale jako historickou pravdu,“ uvedl.
A připomněl, že už jsme to jednou zažili: „Rok po smrti zakladatele našeho moderního státu, prezidenta Masaryka, nastalo období takzvané druhé republiky. Masarykovi příznivci byli napadáni a uráženi. Hodnoty první republiky zpochybňovány. Štíři a hadi vylézali ze svých děr,“ upozornil. Politici podle něj musí dát lidem naději a záruky svobody a bezpečí. „Musí přestat národ rozdělovat a začít ho spojovat, zasypat příkopy strachu, nedůvěry a nenávisti. Musí říkat pravdu a jednat transparentně. A mít na paměti Masarykova slova – Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.“
V samotné debatě seděl Topolánek pod tabulí s nápisem „Evropa musí chránit svoje hranice“ a odpovídal na dotazy moderátora Lukáše Váni a poté i diváků. Jedním z důvodů Topolánka, proč do souboje o Hrad šel, byla dle něj zjevná dohoda mezi Zemanem a Babišem, a také fakt, že nikdo ze zbývajících kandidátů nemá šanci současného prezidenta porazit. „Líbí se mi mladý Hilšer. Měl jsem ho za pojančeného levicového aktivistu, příjemně mě překvapil. Kdyby měl o deset, patnáct let víc a měl nějakou zkušenost z komunální politiky, z exekutivy, tak to určitě je člověk, který politiku dělat může. Mám rád Pavla Fischera, protože to je jeden z mála, který o tom něco ví, protože sloužil pode mnou jako velvyslanec v Paříži. Jinak ti lidé tam o tom neví nic," konstatoval.
Topolánek za svoji přednost považuje politickou zkušenost a kompetenci, speciálně v zahraniční politice. Poté vysvětlil, co si představuje pod pojmem – být demokratem. „Znamená to, že respektujete nejen svůj, ale i jiný názor. Demokracie, jak říkal Masaryk, je diskuse. Dnes se diskuse z politiky vytratila. Může za to i digitální věk, nikdo nic nedočte. Všichni reagují na první dobrou, vidí titulek a jsou schopni v diskusi na chatu i vyjadřovat názory. Neposlouchá nikdo. Vytratila se komunikace. Nemusím s někým souhlasit, ale minimálně bych ho měl vyslechnout,“ upozornil. Demokracie sama o sobě nezabezpečuje lepší život. „O co jsme usilovali v listopadu – je svoboda. To je univerzální hodnota, která je nad demokracií. Bez svobody demokracie nemusí fungovat. Hitler nebo Gottwald vyhráli v demokratických volbách. Svoboda je pro mě právo na soukromí, na život, na volný pohyb,“ vysvětlil.
Zeman a Drahoš jsou Babišovi kandidáti
Pak se Topolánek vyjádřil i k Miloši Zemanovi. „Všichni jsme se dříve smáli jeho bonmotům, jeho interpelace ve Sněmovně byly brilantní, říkali jsme si – to je vtipný člověk. Dnes je Miloš Zeman spíše zlý člověk, nemá rád úplně lidi. Společnost strašně polarizuje,“ povšiml si. Polovina lidí má dle Topolánka obavy z migrace, bídy, nemoci, smrti. „Zeman ale úplně ignoruje druhou polovinu lidí, která spíše má strach ze ztráty individuálních svobod, ze šikanování podnikatelů a živnostníků, mají strach z toho, jak se vytrácí polistopadový étos. Říkám k tomu, že skončila první polistopadová republika, začala druhá. Plive se na tu první polistopadovou republiku, všechno bylo špatně, všechno bylo zlé. Myslím, že to není dobře. Je třeba bránit ten vývoj a stmelit obě skupiny,“ řekl Topolánek a představil svou nabídku občanům. „Nejsem člověk, který vás bude rozdělovat. Vnímám problémy těch lidí, kteří mají strach o svoji svobodu. I problémy lidí, kteří mají strach o své bezpečí,“ uvedl.
Následně vyrukoval Mirek Topolánek se zajímavým tvrzením. Podle něj má Andrej Babiš ve hře dva kandidáty. Jedním je Miloš Zeman a druhým Jiří Drahoš. „Oba dva jsou pro něj přijatelní. Miloš Zeman je ale ve druhém mandátu – kdy už nemůže být znovu zvolen – naprosto nekontrolovatelný. Nemá žádný limit. Jiří Drahoš je pro Babiše pohodlnější. Je to zřetelně vidět, když jsou v mediálním konfliktu,“ řekl. „Proč si to myslíte?“ otázal se ho moderátor Lukáš Váňa. „Protože to vím,“ odpověděl Topolánek. „Podle toho, kteří lidé stojí za Jiřím Drahošem,“ dodal.
Poté zauvažoval o svých vyhlídkách na postup do druhého kola. Upozornil na to, že Michal Horáček, Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fischer oslovují podobný typ voličů, takže se mohou „kanibalizovat“. „Pokud k tomu dojde, může na postup do druhého kola stačit 18 procent, pokud ne, nemusí stačit 25 procent,“ kalkuloval. Voličskou základnu Miloše Zemana odhadoval na 30 až 40 procent. „Ve druhém kole záleží na tom, jestli se antizemanovský elektorát sjednotí a zda lidi k volbám vůbec přijdou. Vůbec není jasné, jak to bude,“ konstatoval. Souhlasí však s tvrzením, že jestli někdo může Miloši Zemanovi sebrat jeho voliče, tak je to on, Topolánek.
Proč je tu nespokojenost? Máme osmdesátiprocentní výkonnost Německa, ale třetinové platy
Kde se bere nespokojenost a napětí ve společnosti, když se nám ekonomicky vede dobře? „Že máme nejvyšší ekonomický růst a nejnižší nezaměstnanost, to se nepromítá do mezd ani do penzí. Důvodem je, že tu působí nadnárodní korporace, které vyvádějí velkou část peněz ven. Přestože máme osmdesátiprocentní výkonnost oproti Německu, tak máme třetinové platy. Lidé jsou reálně nespokojení. Pak stačí – ve chvíli, kdy politické strany opustily své voliče – říkat jednoduché věty, ukázat nepřítele a máte tady preference 35 procent pro ANO, pro Okamuru, který našel díru na politickém trhu u těch lidí, kteří mají strach a obavy z migrace, z islámského terorismu. Dává jim jednoduchou nabídku jak situaci řešit. Je to selhání tradičních politických stran. Všichni na něm máme podíl,“ řekl Topolánek.
Pak se mluvilo o tom, v jaké situaci směrem k vládě bude nově nastupující prezident, který se ujme funkce v březnu. Podle Topolánka je možné, že už druhá Babišova vláda získá důvěru. Jedna varianta je vláda ANO s podporou od ČSSD a KSČM, druhá varianta je vláda ANO s ODS. „ODS to může rozštípnout napůl. Část členů může z ODS odejít, naopak část členů si myslí, že je to správný krok a vypadá logicky. Strany si po volbách musí prostě vylízat rány a vnitřně se integrovat. Po nevyhraných volbách se strana začne fragmentovat a začínají tam převládat různé názory. Každá strana potřebuje nějaký čas na to, aby se to usadilo,“ vysvětlil a dal příklad z Německa, kde o vládě jednají už tři měsíce a po krachu jednání o koalici mez CDU/CSU, Svobodnými a Zelenými tlačí prezident Steinmayer (která vzešel z SPD) svou bývalou stranu ke koalici s CDU/CSU. „I když si musí uvědomovat, že SPD měla nejhorší výsledek od války a může na to znovu doplatit. Přesto prezident plní svoji ústavní roli, nutí strany k jednání a k sestavení většinové vlády. Než udělá další krok. Což Miloš Zeman neudělal. Chyba tedy nastala už v úvodu,“ upozornil.
V zahraniční politice by se však určitá shoda mezi případným prezidentem Topolánkem a premiérem Babišem najít dala. „Má stejný názor na povinné kvóty a na povinné umisťování běženců jako já. Takže bychom v této shodě mohli najít tu minimální menšinu – nejen státy Visegrádu – které by měly zájem na nějakém standardním řešení,“ sdělil. Současný vývoj v Evropské unii označil Topolánek za ne úplně zdravý. „Budujeme tu stavbu od střechy, nikoliv od základů. Evropská unie bez reformy je pro mě osobně těžko udržitelný koncept. Pnutí a tenze jsou mezi bohatým a obezřetným severem – kam patříme –, který potřebuje posilovat hodnotu měny. Celý jih od Francie přes Španělsko, Portugalsko, Řecko potřebuje měnu spíše oslabovat,“ vysvětlil. „Tato ekonomická tenze bude narůstat. A pak je tu tenze mezi západem a východem. Kdy země takzvané nové začínají mít problém s tím, do čeho je tlačí země takzvaně staré. Povinné kvóty jsou jen tím nejviditelnějším rizikem. Začíná se mluvit o tvrdém jádru a o periferii, což je samozřejmě nesmysl,“ domníval se.
Mirek Topolánek
- BPP
- Kandidát na prezidenta v roce 2018
- mimo zastupitelskou funkci
Po odchodů Britů z EU se podle něj budou muset otevřít základní smlouvy Evropské unie, protože státy měnové unie vždycky přehlasují ten zbytek. „Tam je šance tu reformu provést. Minimálně se na ni připravit, abychom dali dohromady skupinu států, která by ji požadovala. Když se to nepodaří, tak budeme v situaci, kdy nemáme alternativu k EU, ale těžko v ní můžeme zůstat. K té reformě musí dojít. Ale pro Francouze a Němce je těžko myslitelné, že by museli poslouchat menší státy. Vidím to jako velký problém, který může trvat pět až deset let. A je důležité, aby v čele státu jak prezident, tak premiér měli podobné názory aspoň na toto,“ zdůraznil Topolánek.
Může se stát, že budeme muset ze Schengenu vystoupit
Pak se mluvilo i o armádě a nedostatečných financích, které na ni dáváme i přes hrozby dnešního světa. „Dejme tomu, že dojde k potřebě uzavřít vlastní hranice – pokud nebude uzavřena vnější schengenská hranice. Představa, že se do Evropy nahrne dalších pět, deset, nebo patnáct milionů lidí, je nepředstavitelná. Ta hranice je průchozí, Frontex tomu nezabrání a my možná budeme nuceni – a nejsme na to připraveni – znovu bránit vnitřní hranici,“ upozornil Topolánek, který připomněl, že právě on přinesl této zemi po komplikovaných jednáních Schengenskou dohodu s volným pohybem osob. „Může se stát, že ze Schengenu budeme muset vystoupit jenom proto, že nebudeme schopni zabránit úplně volnému průchodu lidí, které tady nechceme. To nejsou žádní uprchlíci z válečných ohnisek, žádné ženy s dětmi, to jsou ti nabouchaní mladíci, kteří přijdou s napřaženou rukou a začnou vytvářet no-go zóny. Ty tady fakt nechceme,“ uvedl Topolánek.
Závěrem Topolánek sdělil, jaký by prezident měl být. „Vždy od něj lidé čekají víc, než skutečně může. Proto by to měl být člověk, který je schopen tohoto neformálního vlivu. Musí mít energii, sílu, kompetenci. To znamená i tu znalost. Musí vidět dál. Já mám lidi rád. Nedělá mi problém přednášet na akademické půdě nebo sfárat na Paskově do sloje a bavit se tam s těma klukama na předku. To je moje výhoda v tom smyslu, že nejsem elitář. Jsem schopen s lidmi mluvit jejich jazykem v prostředí, ve kterém se pohybují. Myslím, že jsem ještě natolik zdravý, silný a energický, že jsem schopen ten mandát vykonávat naplno,“ přislíbil Topolánek.
Po debatě se ještě v kavárně někteří zájemci s Topolánkem fotili, další popíjeli punč. A když ho dopili, šli domů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
