Papež Benedikt XVI. před téměř deseti lety ve své přednášce citoval výrok byzantského císaře Manuela II. Palaiologa ze 14. století, který si vůči islámu nebral žádné servítky. „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového? Jde jen o věci zlé a nelidské, jako je například jeho příkaz šířit víru mečem,“ citoval císaře Benedikt a konstatoval, že v islámském učení je bůh absolutně transcendentní a jeho vůle není spojena s racionalitou. Papež byl za své politicky nekorektní názory kritizován a muslimové po celém světě tehdy rozpoutali vlnu násilí.
Mimo jiné islámští extremisté napadli kostely nacházející se na Západním břehu Jordánu, zavraždili italské jeptišky v Somálsku a popravili kněze v Iráku. Papežovi se aspoň dostalo pochvaly od jeho příznivců či od amerického deníku The Wall Street Journal, který jeho výroky přivítal a označil jej za hrdinu. Většina západních intelektuálů z řad levice však nad papežem definitivně zlomila hůl a připomínala mu tento jeho údajný prohřešek až do konce jeho pontifikátu. Tedy do roku 2013, kdy papež dobrovolně rezignoval.
Mnozí však dodnes pochybují, jestli nebyl Benedikt XVI. k ukončení svého pontifikátu spíš přinucen. Objevila se celá řada konspiračních teorií, z nichž některé ovšem mohou mít reálný základ. Spekulovalo se o finančním skandálu či krádeži důvěrných církevních dokumentů jeho komorníkem. Ty měly údajně obsahovat důkazy o homosexuálních vztazích mezi vysokými církevními hodnostáři. Ze skrývané homosexuality byl ostatně obviňován i samotný papež Benedikt XVI., který v každém případě jako důvod k opuštění svého úřadu uvedl zhoršující se zdravotní stav.
Více o přednášce papeže Benedikta XVI. z roku 2006 najdete např. ZDE.
Známá česká advokátka Klára Samková, která mimo jiné aktuálně zastupuje protiislámského aktivistu Martina Konvičku, se domnívá, že tehdejší překvapivé odstoupení Beneditka XVI. může mít souvislost s jeho politicky nekorektními výroky na adresu islámu a muslimů. „Benedikt byl jistě velký intelektuál a zároveň introvert, kterému bylo velmi obtížné porozumět, takže mnohým prostším duším vadil, měl své černé odstíny duše v podobě skrývané homosexuality, ale tak nějak se mi začíná ta jeho abdikace jevit v jiném světle,“ napsala dnes ráno na svém facebooku Samková.
Ve srovnání se svým předchůdcem má papež František vůči islámu a muslimům mnohem vřelejší vztah, což mnozí přisuzují jeho levicovému politickému smýšlení. Při své první cestě na africký kontinent v listopadu loňského roku papež František prohlásil, že „muslimové a křesťané jsou bratři“. Mnohokrát také hovořil o islámu jako o mírumilovném náboženství. Vloni v lednu na sebe upoutal pozornost díky kontroverzní reakci na teroristický útok na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo. Atentátníci svůj odsouzeníhodný čin zdůvodnili tím, že časopis zesměšňoval proroka Mohameda, a proto si redaktoři zasloužili zemřít.
Papež František tehdy připustil, že také on by neváhal sáhnout k násilí, kdyby například někdo druhý urážel jeho matku. Novináře následně nabádal, aby svobodu slova nezneužívali k šíření nenávisti. „Dělat si legraci z odlišného náboženství považuji za nepřípustné,“ dodal papež, který od začátku migrační krize horuje pro imigrační politiku otevřených dveří. Na začátku loňského září dokonce vyzval k tomu, aby se každá katolická farnost postarala o minimálně o jednu rodinu uprchlíků. Zdůraznil přitom, že považuje za nemístné rozlišovat mezi křesťanskými a muslimskými uprchlíky.
Zatímco uprchlíci, příznivci multikulturalismu, lidskoprávní aktivisté a levicoví intelektuálové si nemohou postoje papeže Františka vynachválit, u konzervativněji založených věřících takovou podporu nenachází. Značné pobouření sklidil nejvyšší představitel katolické církve minulý měsíc, když řekl, že je Korán stejně posvátná kniha jako Bible, a přirovnal Evropu k neplodné ženě, kterou „oplodní uprchlíci“. Údajně mu poté telefonovala i rozčílená německá kancléřka Angela Merkelová a tázala se jej, jestli si opravu myslí, že Evropané nejsou schopni mít děti. Za uprchlíky bojuje papež František skutečně s plnou vervou a neváhá přitom kritizovat nejvyšší politické představitele z celého světa.
Před několika týdny se pustil také do republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa a vyčetl mu jeho záměr vybudovat plot na americko-mexické hranici. „Kdo staví zdi proti uprchlíkům, není křesťanem,“ prohlásil současný papež. Naposledy se „přimlouval“ svatý otec za uprchlíky v neděli 20. března při celebrování mše na náměstí Sv. Petra ve Vatikánu, tedy dva dny před teroristickými útoky v Bruselu. Evropským státům vyčetl jejich lhostejnost a neochotu převzít zodpovědnost za uprchlíky a přirovnal jejich osud k osudu Ježíše, kterému „také byla upřena jakákoli spravedlnost“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
