Strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob byla schválena v říjnu loňského roku a navazuje na vůbec první takto zaměřený dokument přijatý v roce 2020. Úředníci z Evropské komise tvrdí, že navzdory pokroku jsou všichni kromě heterosexuálních mužů a žen vystaveni diskriminaci, nenávisti a násilí.
Brusel se domnívá, že sexuální menšiny posilují podnikatelský duch, inovace a udržitelný ekonomický růst, zatímco jejich diskriminace údajně vede k ekonomickým ztrátám – každoročně kolem 89 milionů eur.
Trestání „hate speech“? Cenzura
Co z toho podle Evropské komise vyplývá? Nutnost aktivních kroků v řadě oblastí na úrovni celoevropské i národní. Nová strategie v první řadě vyzývá k přísnějším postihům občanů za verbální projevy kritické vůči sexuálním menšinám („hate speech“). Proto chce Brusel zorganizovat patřičné školení policejních orgánů v oblasti homofobie.
Situaci má zlepšit i masivní finanční podpora neziskovek a projektů hájících zájmy sexuálních menšin, „komunikační kampaň“ zaměřená na práva LGBTIQ+ osob napříč celou unií a v neposlední řadě posílení ochrany sexuálních menšin v on-line prostoru prostřednictvím kontroverzního Aktu o digitálních službách (DSA).
Tuto evropskou legislativu označila za cenzurní i americká administrativa. „V Evropě jsou tisíce lidí odsuzovány za kritiku svých vlád. Toto orwellovské poselství Spojené státy neoklame. Cenzura není svoboda,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí na adresu DSA.
Zatímco „komunikační kampaň“ se plánuje až na příští rok, už letos chce Evropská komise založit speciální platformu pro neziskovky, univerzity a další partnery s cílem prosazovat záměry Bruselu v oblasti podpory sexuálních menšin.
Podle strategického dokumentu by také do roku 2027 měly všechny členské státy přijmout národní akční plány a zřídit funkci národního koordinátora pro LGBTIQ+ osoby. Do roku 2030 pak Brusel chce prosadit uznávání homosexuálních sňatků a jejich dětí napříč EU, a to bez ohledu na zásadní rozdíly v legislativě jednotlivých zemí.
Protirasistický koordinátor v každé zemi
Tvořivost Bruselu se ovšem zdaleka neomezuje na sexuální menšiny. V hledáčku se ocitl i údajný „strukturální rasismus“ původních Evropanů. S ním chce zatočit protirasistická strategie přijatá v lednu tohoto roku.
Evropská komise v ní zdůrazňuje, že boj s rasismem je bezpečnostním zájmem EU. A eliminace rasismu podmínkou evropské konkurenceschopnosti. I v tomto případě autoři dokumentu operují s konkrétními čísly – údajná rasová diskriminace prý každoročně EU připraví o astronomických 12,7 miliardy eur.
A co s tím Brusel hodlá dělat? Spustit celoevropskou kampaň proti rasismu a za rasovou inkluzi, posilovat antirasismus ve školství i výzkumu či pravidelně připomínat události spojené s dějinami Evropy, které jsou podle bruselských úředníků spojeny s otroctvím a genocidami.
Stejně jako v případě sexuálních menšin Evropská komise vyzývá členské státy k přijetí národních akčních plánů proti rasismu, zřízení národních protirasistických koordinátorů i implementaci této agendy na lokální úrovni včetně škol a občanských sdružení.
Fotogalerie: - Klimatická žaloba
Chybět nemá ani výcvik státních zaměstnanců v duchu antidiskriminační a antirasistické politiky, finanční podpora pro neziskovky a náležité zpřísnění platné legislativy. V plánu je i zpracování komplexní studie projevů „protimuslimské nenávisti“.
Unie rovnosti a svobody?
Vedení EU v čele s Ursulou von der Leyenovou všechna tato opatření vydává za nezbytný krok k budování „Unie rovnosti“ a skutečné svobody v Evropě. Oslovení čeští europoslanci s tím ale zásadně nesouhlasí.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je toho názoru, že uvedené strategie vedou jen k další centralizaci a byrokracii a jejich skutečné cíle jsou ideologické. „Hlavní ambicí je standardizovat narativ a legislativní přístup ve všech členských státech, což je v praxi těžko slučitelné s kulturní a právní suverenitou národních států. EU tak buduje novou společenskou agendu, která překračuje rámec boje proti diskriminaci a zasahuje do oblastí, které by měly být ponechány veřejné debatě, rodině a národním právním rámcům,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Odmítá i argument bruselských úředníků o údajném „strukturálním rasismu“ Evropanů. Projevy nenávisti jsou podle něho spíše výsledkem individuálních excesů. „Nesmíme dělat z individuálních případů obecné závěry. Podle mě rasismus a diskriminace sexuálních menšin v EU je často zveličována a není podložena daty nezávislých institucí, ale lobbistických institucí,“ upozorňuje lidovecký europoslanec.
Směšné levičáctví
Podobně věc vidí Ivan David (SPD). Pozornost a podporu věnovanou sexuálním menšinám a diskriminaci považuje za přemrštěnou, neadekvátní a směšnou. „Tuto agendu prosazují neziskovky kvůli zisku, ,výzkumníci‘ a lidé zblblí levičáckou, nikoli levicovou ideologií. Možná i jiní za účelem odvedení pozornosti od reálných problémů ve společnosti, která zvolna směřuje k úpadku,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz David.
A uvádí konkrétní příklad. „Prakticky v každém dokumentu v EU, ať se týká téměř čehokoli, je kladen důraz na osoby označované jako LGBTIQ+. Například v dokumentech o imigraci se uvádí, že těmto osobám má být věnována zvláštní péče, mají být například upřednostňovány v azylovém řízení. Bizarní ideologie pak vede například k problému, zda mají těhotní muži právo na potrat. Soudí se, že ho mít musejí,“ uvedl europoslanec.
Za problematické pokládá i trestání projevů namířených proti migrantům. „Masová imigrace osob, které se z různých důvodů neumějí, nechtějí nebo nemají příležitost přizpůsobit dosud většinové společnosti, samozřejmě vede ke konfliktům. Není namístě žádat, aby většinová společnost tolerovala chování, které je ve většinové společnosti nepřijatelné. Problém je neadekvátní řešit trestáním ,hate speech‘ tam, kde je nenávist přirozenou reakcí na neakceptovatelné chování,“ zdůrazňuje Ivan David.
S českými kolegy souzní Ondřej Knotek (ANO). A varuje před progresivismem a cenzurou ze strany Bruselu. „Evropská komise skrz neziskovky za veřejné peníze šíří progresivní a zelenou ideologii. Omezení ,hate speech‘ je ve výsledku iniciativa, která jde proti svobodě slova. Podle mě se má omezit pouze to, co je nezákonné, ne to, co selektivní vybraná skupina cenzorů považuje za ,nenávistné‘,“ řekl na adresu obou strategií ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Potřebujeme podporu neziskovek s genderovou agendou?
