Trochu jiný semafor. Zelené kraje by měly dostat nepřizpůsobivé, jiné řešení není

V Ústeckém kraji čerpá příspěvek na bydlení 36 procent obyvatel. Problémoví lidé by se proto měli nadále začleňovat například do Středočeského, Plzeňského kraje nebo na Vysočinu a nikoli nadále do severočeských lokalit. Ulevilo by se mimo jiné tamním úředníkům. Ti mají v severočeském regionu na starosti o 123 tisíc lidí na dávkách více, než je celostátní průměr. Ještě hůře je na tom kraj Moravskoslezský se 43 procenty. Kdežto u zelených regionů jde zhruba o jedenácti až dvanáctiprocentní podíl.

Řešit lze jen tam, kde není přehlceno

„Již rok a půl se touto problematikou důkladně zabývám a našel jsem několik způsobů, jak s tímto problémem bojovat. Toto je jeden z nich,“ zmiňuje k nápadu a pestrobarevné mapě Jiří Nedvěd, který v Mostě předsedá Výboru pro eliminaci negativních jevů a také založil portál Nepřizpůsobení.cz.

„K čemu nám je, že máme restriktivní opatření nebo opatření pro sociální začlenění, když jsme oproti zbytku České republiky v tak obrovské početní nevýhodě. Na obrázku je Česká republika rozdělena na - nyní oblíbený - semafor a je na ní názorně vidět, kde je největší podíl chudoby. Sociální začleňování je možné pouze tam, kde není přehlcený stav,“ vysvětluje.

Mapa s barevným rozdělením krajů podle počtu pobiratelů příspěvků na bydlení.

Červená oblast představuje „stop stav“ – tady už podle Nedvěda není možné žádné začleňování problémových obyvatel, ale restriktivní opatření, které těmto lokalitám uleví. Spadají sem Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Žlutá zóna rovněž nemůže být „vítací“, přesto se zde již začleňovat dá. A také zkoušet různá opatření. Jde o regiony, které se přibližují celorepublikovému průměru. Tomu se rovnají či přibližují Olomoucký, Jihomoravský a Královéhradecký.

Na úkor ostatních… Kvóty? Může za to Havel?

A nakonec zelená místa, tmavá a následně světlá. „Tyto kraje by měly přijímat problémové obyvatele z ostatních krajů, jelikož mají naprosto nevyužité kapacity úředníků i financí pro řešení této problematiky. Žije se jim prostě dobře na úkor ostatních krajů,“ konstatuje Jiří Nedvěd.

Nejlépe jsou na tom tedy kraje Plzeňský, Středočeský, poté Vysočina. Dobře se mají také na Pardubicku, v jižních Čechách a na Zlínsku.

A jak veřejnost reagovala na nápad se „semaforem“ krajů? Obyvatelka Jana Blažková například takto: „Pokud budou i nadále nemakačenkové dostávat větší peníze než pracující lidé, bude problematických spoluobčanů stále víc. Dalším bodem by bylo znovu zavedení pracovní povinnosti, kterou Havel zrušil.“

Mostečanka Michaela Benešová pro změnu přemítá: „Myslíte, že je reálné donutit ostatní kraje, aby se aktivně zapojily a přijímaly nepřizpůsobivé? Jak? Musel byste nastavit kvóty. Ano, bylo by to solidární, ale na to si zbytek republiky nehraje. Vždyť to reálně trápí jen několik krajů, zbytku to náramně vyhovuje. Aneb nehas, co tě nepálí...“

Na položenou otázku ohledně kvót politik odpověděl: „Nechci, aby ostatní kraje přijímaly na základě kvót. Chci, abychom je my mohli odmítnout do doby, než se nevyrovnáme s průměrem České republiky. Pokud se postižené kraje spojí s těmi, které jsou v průměru a kvóty se jich nedotknou, tak by se to povést mohlo," je přesvědčen.

Tolik nepřizpůsobivých zas není…

Mostecký radní má i v samotném Mostě mimo jiné odpůrce svých nápadů. Jedním z nejviditelnějších je místní občan Jan Houška, který kvůli konfrontaci s politikem dokonce založil facebookovou stránku SOS Investigativní poradna.

„Matky samoživitelky, invalidní důchodci, lidé dlouhodobě nezaměstnaní jsou pro něj póvl a chce je dostat z města pryč,“ takové mínění má o mosteckém radním Jiřím Nedvědovi, kterého kritizuje, že nic pořádného v sociální oblasti nedělá, nebo nevidí, že dosavadní návrhy nefungují. Zahájil kroky, které se pro změnu nelíbí zmíněnému politikovi. Aby Houška, jak je dle jeho slov neschopný, založil dokonce na sociální síti zmíněnou stránku SOS investigativní poradna. Bude prý reagovat a vyvracet hoaxy, které se týkají sociálně vyloučených lokalit v Mostě.

Na Nedvědovi mu vadí, že tvrdí, „že vymyslel recept inspirující se v zahraničí, spíše se však inspiroval Janovem a Chomutovem“. „Janov ani Chomutov se nikdy ani nepřiblížily tomu, na čem děláme. Dělali akorát nulovou toleranci a výkupy bytů. My jdeme úplně jinou cestou,“ reagoval Nedvěd přímo na jednu z konkrétních výtek.

Takové to vysídlování a přesídlování a zákazy tu historicky byly, a dopadly katastrofálně. (Jan Houška na sociální síti)

„Unie ví kulový…“

Ani české neziskové organizace údajně nedělají dobrou práci s viditelnými výsledky. Alespoň podle nedávného hodnocení EU: Každoroční „hodnocení demokracie“ v členských státech provádí EU a Česká republika v ní nyní byla kritizována za prvé za nedostatečný boj proti korupci a právě - nově - za zhoršený přístup části společnosti k nevládním organizacím.

„EU ví úplný kulové, co naše neziskovky dělají a co ne. Nechci za ně lobovat, ale v tom množství problémových lidí, které tu máme, nelze očekávat výrazné výsledky. Ať nám Evropská unie uleví od množství a začne fungovat i neziskový sektor, který je naprosto přehlcený. Výsledky tedy jsou, ale rozhodně neřeší situaci,“ krčí rameny Nedvěd.

Houška se k tomu, jak vnímá problematiku nepřizpůsobivých, za kterou komunálního zastupitele veřejně pranýřuje, na dotaz redakce vyjádřil takto:

„Tolik nepřizpůsobivých není… Kdyby ano, situace by byla mnohem složitější a o mnoho nebezpečnější,“ říká Jan Houška, který prý za zásadní považuje uplatňování nástrojů, které máme zejména v rámci zákonu o sociálních službách: „Sociální práce má předcházet negativním jevům v takových lokalitách, upozorňovat na ně a předkládat platná řešení. Vzhledem k tomu, že město řídí nejenom činnost svých sociálních pracovníků a vydává na takové programy nemalé částky, má na starosti plánování všech takových služeb. Bohužel tyto služby nefungují, papírově souhlasí, reálně nikoliv,“ míní.

„Když tyto nástroje selhávají a nejsou napraveny a přichází represivní zásah, situace se zhoršuje,“ je přesvědčen o nefunkčnosti samotné represe, což dokládá na situaci bývalé starostky Chomutova Řápkové nebo litvínovského radního Martina Kliky, který se zabýval Janovem. Tam se například zkoušelo i takzvané prostupné bydlení, které Nedvěd prosazuje i v Mostě. „Uvedené koncepce bydlení i práce mělo i janovské sídliště, dopadlo katastrofálně,“ oponuje Houška.

Sám prý mluvil například s domovníky. „Pokud mají zájem řešit bytovou problematiku, tak to jde - vzhledem k tomu, že majitelé bytů jsou mimo, na schůze prakticky nikdo nechodí, a tak se nic neděje,“ nastiňuje a dodává další průšvih: „Neřeší se drogová problematika, respektive prevence, a znovu - v ulicích a domácnostech.“ Podle jeho slov kdyby se vše odvíjelo od kvalitní sociální práce, tak za půl roku či do roka by se vědělo, jak a s kým přesně pracovat, ať jde o samoživitelky, nepřizpůsobivé, sociálně deprivované nebo důchodce.

Agentuře se hodilo, že může vystoupit z vlaku

Jiří Nedvěd si sociální palčivou problematiku vzal na městě na svá bedra z vlastní iniciativy, a to zhruba před dvěma lety, kdy se stal členem městské rady. Navrhl mimo jiné založení Výboru pro eliminaci negativních jevů, jemuž i předsedá. Stojí rovněž za stránkou Nepřizpůsobení.cz, kde informuje, jaké kroky v nápravě největšího mosteckého problému koná.

S Mostem si nevěděla rady ani Agentura pro sociální začleňování. Před lety s ní ukončilo spolupráci tehdejší politické vedení města, letos ukončila spolupráci pro změnu Agentura s dnešním radničním establishmentem. „Agentura ukončila spolupráci pouze na základě toho, že jsme neposlouchali jejich nesmyslné návrhy, když už si nevěděli rady, co s tím. Strašně se jim hodilo do krámu, že mají důvod, jak z toho vlaku vystoupit, jelikož si vůbec nevěděli rady. Všechny jejich návrhy už tu běží několik let, a nic se neděje. Jejich postupy selhali, a tak rychle hledali důvod, jak se distancovat,“ myslí si politik.

Protože mimo jiné spadá mezi příznivce modulových domů pro Chanov - což je věc, s kterou Agentura nesouhlasila -, začli jej už přetřásat i Romové z tohoto sídliště, a to v rámci své petice, o které jsme naposledy psali zde.

„Poperou“ se i kvůli lavičkám?

Hrubé přestřelky probíhají mezi oběma muži například i kvůli pouhým lavičkám na jedné z problematických míst, u takzvaných Stovek na třídě Budovatelů. „V Mostě si myslí, že řešit negativní jevy v ulici Budovatelů vyřeší tak, že vezme obyvatelům toho sídliště lavičky. Rychlé a jednoduché opatření aneb když si někdo, myslí že řešení v sociálně vyloučené lokalitě je jim něco vzít . Takže potlesk - pomohli jste....ničemu,“ napsal před pár dny Houška a přidal k tomu několik fotografií z lokality, kde si poradili tím, že si ven nosí židle a stolky ze svých bytů.

Kolem zdánlivé banality se totiž i na sociální síti strhla mela od místních. Miluše Cinová například napsala: „Který chytrý to vymyslel, sklidit lavičky. (…) Jenom nás utlačujou a dělají si s námi, co chtějí.“

Tvrdá slova zazněla od Josefa Pompy: „To je fakt trapný brát lavičky. Vedení města, pan radní Nedvěd. Iniciátor, a to chce stěhovat lidi na ulici. Fašismus,“

„Asi si myslí, že jste všichni problémoví a že se kvůli lavičkám odstěhujete. Nedejte si to líbit. Oni si na vás berou dotace, jako že řeší problematiku, neuvědomují si, že 80 % lidí, co tam žije, jsou normální lidi, co chtějí žít normálně. Ať odtamtud dostanou pryč feťáky a ty, co dělají problémy,“ zapojil se do diskuze i Houška.

Na dotaz ParlamentníchListů.cz radní Jiří Nedvěd k samotným lavičkám uvedl, že požadavek na zrušení laviček je téměř v každé sociálně vyloučené lokalitě: „Víme, že to není řešení, ale místním to opravdu pomáhá, protože bývali obsypané vulgárně hlučnými lidmi. Momentálně neexistuje žádná reálná možnost je z těchto laviček vykázat, a proto se jde do takto krajních řešení. Lidé, kteří mají lavičku přímo pod oknem, nám samozřejmě zatleskali. Toto řešení dlouho fungovalo, to že nyní našli cestu tím, že si přitáhli nábytek ven, je jen důkaz toho, že jim na nikom nezáleží.“