Pořad měl podle Bystřického nepříliš povedené aranžmá, které podle něj poznamenal zejména výběr diskutujících, z nichž někteří prý museli být „náhradníky“. „Celkový dojem z toho aranžmá je nepovedený. Česká televize to příliš nezvládla,“ uvedl k tomu Jiří Bystřický. Podle Bystřického byl tento formát pořadu zcela nevhodný pro zásadnější posun problému korupce.
„Ten formát je takový, že ti diskutující se vůbec nemusí držet otázky a každý si může říkat, co chce, a moderátorka do toho nevstupuje,“ myslí si komentátor. Téma korupce je přitom podle něj odbornou právnickou otázkou, kterou podobným způsobem příliš přínosně probírat nelze.
Co vlastně zaznělo v pořadu? Čtěte ZDE
Pokud podle něj bylo cílem pořadu prokázat korupční prostředí, bylo by například třeba, aby někdo byl schopen kvalifikovaně pohovořit o svodkách BIS, čehož nikdo ve studiu zjevně schopen nebyl. Světlou výjimkou podle něj byly vstupy advokátky a protikorupční aktivistky Hany Marvanové, která se tématu věnuje dlouhodobě a zjevně ví, o čem je řeč. „Ona ty kauzy evidentně zná, vždyť v řadě z nich vystupovala,“ připomíná analytik.
Vít Bárta podle něj do tohoto pořadu vůbec neměl chodit, a to kvůli své trestní kauze, která s policií a vynášením informací velmi úzce souvisela. „Neměl tam vůbec chodit, ve svém vlastním zájmu,“ myslí si, a nemyslí to vůči bývalému předsedovi Věcí veřejných nijak zle.
Stav, kdy je obviněn, podle něj Bártovo vystupování poznamenal negativně, což je ale normální a nepříjemné by to bylo asi každému. „On teď má velmi omezenou možnost něco říkat, aby náhodou nemluvil proti sobě,“ připomíná.
Bártovo vystoupení však podle něj v některých okamžicích bylo zajímavé. Zejména popis kauzy kontraktu s firmou KAPSCH byl prý velmi cenným svědectvím. „Bylo velmi zajímavé, jak popisoval, jak to jednání probíhalo a jak omezené pravomoci měli ministři a že to šlo víceméně přes premiéra,“ připomněl.
ODS původně chtěla do debaty vyslat svého populárního místopředsedu Jiřího Pospíšila, nakonec jej však nahradil místopředseda senátorského klubu Miloš Vystrčil. „Ten pan senátor Vystrčil z ODS, to byl trouba. To jeho vystoupení byl prostě omyl,“ zhodnotil příkře senátora, který se jako jediný snažil současný stav hájit. Podle něj ODS rozhodně neměla do debaty o takovémhle tématu posílat zástupce takové úrovně.
„Ten ji akorát poškodil. ODS za spoustu věcí také nemohla, řada věcí byla překroucena v její neprospěch, a on ji tam hájil velmi neúčinným způsobem,“ připomíná. „Než tohle, to radši měl být zticha, nebo tam vůbec nechodit,“ uzavřel téma ódéesáckého senátora.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, v minulosti policejní vyšetřovatel a rovněž „bezpečnostní expert“, podle Bystřického přijal úplně jinou roli, než v pořadu mohl sehrát. „On tam nevystupoval příliš samostatně. Spíše tam jen zprostředkovával nějaký teď obecně přijímaný názor, že policie to má komplikované,“ zhodnotil jeho roli. Té prý nahrálo i svědectví Hany Marvanové, jak nikdo nechce policistům dát prostor k vyšetřování. „A on si tím vytvořil takovou alibistickou hráz,“ vysvětluje analytik.
Navzdory jeho nespornému zasvěcení do problematiky korupce prý Ondráček nebyl schopen poskytnout žádnou informaci, která by osvětlila problém. Na druhou stranu analytik uznává, že bývalý policista toho ze svých zkušeností až tolik říct nemohl.
Novinářka Jana Lorencová podle Bystřického není příliš honěná v televizním vystupování, ani v přímé slovní konfrontaci, a na jejím vystoupení to bylo vidět. „Ona je v podstatě amatér, nadšenec, který si točí reportáže a píše články. Ale teď už je její odpovědnost někde trochu jinde,“ připomněl odborník. Role novináře a politika je podle něj odlišná.
Velmi podivnou roli podle něj sehrál v pořadu pozvaný starosta. Představoval typ rozhořčeného komunálního politika, který ovšem své rozhořčení příliš nevysvětlil. Úplně mimo pak prý byl starostův útok na novináře, kteří prý o korupci málo psali. Bystřický připomněl, že i novinář potřebuje pro svou práci jistou podporu. „On tam vystupoval jako starosta, který toho moc nemůže. Ale nějak mu nedocházelo, že ti novináři toho také nemohou příliš mnoho,“ dodal analytik.
Z publika se pak do debaty zapojil senátor Libor Michálek, který byl i v titulku prezentován jako úředník, jenž „ohlásil korupci a přišel o práci“. Podle Bystřického ale svou roli nenaplnil, nic konkrétního neřekl a příliš nedostál své pověsti statečného bojovníka. Navíc podle Bystřického právě Michálka muselo vyděsit zmíněné téma odpovědnosti oznamovatele za oznámení, které se ukáže jako nepravdivé. Právě v jeho případě by se totiž tento institut prý mohl uplatnit.
Klíčový okamžik celé debaty, který skutečně přinesl zásadní odhalení, podle Bystřického prošuměl takřka bez povšimnutí. Nastal prý v okamžiku, kdy Hana Marvanová zmínila, že Ivo Ištvan musel „spustit“ kauzu, která vedla k pádu Nečasovy vlády, na základě informací od BIS.
Právě premiér má přitom BIS pod palcem, což podle analytika nastoluje řadu velmi zajímavých otázek. Zejména tu, jak je možné, že premiér o těchto aktivitách BIS nic netušil. „Nechce se věřit, že by si byl tak jistý,“ uvedl k tomu Bystřický. Podle něj to spíše ukazuje, že čeští premiéři neumějí s informacemi od BIS pracovat, a tudíž stejný konec, jako měl Nečas, může hrozit i Bohuslavu Sobotkovi.
V neposlední řadě pak prý tato poznámka ukázala, že za sestřelením premiéra Nečase stojí velmi závažné důvody, mnohem vážnější, než se doposud zdálo.
Z dat ATO - Mediaresearch, která pro ParlamentníListy.cz zpracovala MÉDEA, a. s. ve spolupráci s MÉDEA RESEARCH, k. s. vyplývá, že čtvrteční debatu sledovala na 521 tisíc diváků.
Další díly Máte slovo:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
