Podle Putina cena „ztratila veškerou prestiž a důvěryhodnost“ kvůli minulým rozhodnutím, kdy byla udělena lidem, kteří pro mír „neudělali nic“. Tato slova zazněla během tiskové konference po summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Dušanbe, kde Putin zdůraznil Trumpovy zásluhy o globální mír, včetně nedávného příměří v Gaze a snah o ukončení války na Ukrajině. Putinovu kritiku sdílel v celém znění Associated Press. 




Nobelův výbor v pátek ráno v Oslu oznámil, že cenu míru za rok 2025 získává Machadová za svůj boj za demokracii a lidská práva v autoritářském režimu Nicoláse Madura ve Venezuele. Machadová, která žije v ústraní po soudním zákazu kandidovat na post prezidenta, cenu věnovala svému národu i Trumpovi za jeho „rozhodující podporu demokracie“. Trump, který se o cenu veřejně ucházel s podporou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, reagoval zklamáním. Jeho mluvčí Steven Cheung označil rozhodnutí výboru za „politiku před mírem“.
 

President Trump will continue making peace deals, ending wars, and saving lives.

He has the heart of a humanitarian, and there will never be anyone like him who can move mountains with the sheer force of his will.

The Nobel Committee proved they place politics over peace. https://t.co/dwCEWjE0GE

— Steven Cheung (@StevenCheung47) October 10, 2025

Rusko a USA se snaží o obnovení dialogu po Trumpově návratu do Bílého domu v lednu 2025. Trump se aktivně zapojil do diplomatických snah o ukončení ruské invaze na Ukrajinu, v srpnu se setkal s Putinem v Anchorage na Aljašce, kde dosáhli částečných dohod o příměří, i když válka pokračuje. Dále Trump hrál klíčovou roli ve vyjednáváních mezi Izraelem a Hamásem, která vedla k příměří v Gaze v říjnu 2025 po dvou letech bojů. Tyto úspěchy Putin v Dušanbe zdůraznil: „On skutečně dělá hodně pro řešení složitých krizí, které trvají roky či desetiletí. Blízký východ je dobrým příkladem.“

Ruský prezident nepřímo odkázal na minulá udělení ceny, která považuje za nespravedlivá, pozorovatelé se shodují, že měl na mysli Baracka Obamu, který cenu získal v roce 2009 pouhých osm měsíců po nástupu do úřadu za své „vize multilaterální diplomacie“. Putin toto ohodnotil slovy: „Byly případy, kdy výbor udělil Nobelovu cenu míru lidem, kteří pro mír neudělali nic. Člověk přijde, dobrý nebo špatný, a za měsíc, dva a bum. Za co? Nic neudělal. Tato rozhodnutí podle mého názoru způsobila obrovské škody prestiži této ceny.“ Dodal, že autorita Nobelova výboru je do značné míry ztracena.

Trump na Putinův projev reagoval vděčně na své platformě Truth Social: „Děkuji prezidentu Putinovi! Má pravdu, tato cena ztratila důvěryhodnost.“ Tato výměna názorů přichází v citlivém okamžiku: Rusko a USA jednají o prodloužení smlouvy o strategických jaderných zbraních (New START), která vyprší v únoru 2026. Putin v Dušanbe signalizoval otevřenost: „Ještě máme čas, pokud bude politická vůle.“ Nicméně varoval, že pro Rusko to není kritické, protože Moskva podle jeho slov modernizovala jaderný arzenál.



Kritika Nobelovy ceny míru není od Putina nic nového, v minulosti se vysmíval udělení ceny aktivistům z Ruska, Ukrajiny či Běloruska v roce 2022, které označil za útok na suverenitu. Nyní jeho slova zdůraznila pokus o sbližování s novou americkou vládou, která se zavázala usilovat o mír na Ukrajině. Nicméně analytici varují, že Putinovo chválení Trumpa může být i taktikou: „Je to způsob, jak oslabit Západ a podpořit obraz mírotvorce,“ komentoval pro Reuters Michael Kofman, expert na ruské záležitosti z Carnegie Endowment for International Peace.

Nobelova cena míru, založená Alfredem Nobel v roce 1895, je tradičně udělována za bratrství mezi národy, nebo propagaci mírových procesů. Letošní vítězství Machadové, první Venezuelky a šesté Latinskoameričanky, zdůraznilo moderní trend oceňování bojovníků za demokracii v autoritářských režimech. Ceremoniál se koná 10. prosince v Oslu, ale Machadová, žijící v ústraní, nemusí mít možnost se zúčastnit, připojila by se tak k laureátům jako Andrej Sacharov v roce 1975.