Americko-izraelská válka v Íránu stojí. Platí dojednané příměří. Server Axios přinesl o celé situaci podrobnosti.
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
Trumpovi vyjednavači údajně věří, že dohoda o ukončení války a řešení toho, co zbylo z íránského jaderného programu, je stále dosažitelná. Ale obávají se prý také, že v Teheránu nemusí mít nikoho, kdo by měl dost mocenské síly na to, aby dohodu s Washingtonem odsouhlasil.
Otázkou zůstává, v jakém zdravotním stavu se momentálně nachází nejvyšší duchovní vůdce země Modžtaba Chamenejí. A když vynecháme nejvyššího duchovního vůdce, tak ostatní členové vedení se podle serveru Axios momentálně v Íránu dělí na dvě skupiny. Na jedné straně stojí členové a podporovatelé Íránských revolučních gard a na straně druhé stojí ti ostatní. A tyto dvě skupiny se prý ani trochu neshodují v názoru na to, jak k jednáním s Američany přistupovat.
„Viděli jsme, že uvnitř Íránu existuje absolutní rozkol mezi vyjednavači a armádou – ani jedna strana nemá přístup k nejvyššímu vůdci, který nereaguje,“ zaznělo ze strany americké administrativy.
Američtí představitelé si poprvé začali všímat rozkolů po prvním kole rozhovorů v Islámábádu, kdy vyšlo najevo, že velitel IRGC generál Ahmad Vahídí a jeho zástupci odmítli mnoho z toho, o čem íránští vyjednavači diskutovali. Rozkol se projevil minulý pátek, kdy ministr zahraničí Abbás Aráqčí oznámil znovuotevření Hormuzského průlivu, revoluční gardy jej odmítly realizovat – a začaly ho veřejně napadat.
Server Axios k tomu napsal, že rozkol v íránském vedení je spojen s útokem na Alího Laridžáního, což byl bývalý tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu. Je po smrti. Laridžáního výhodou prý bylo především to, že se těšil vážnosti a respektu jak u Íránských revolučních gard, tak u ostatních složek íránského státu. Laridžáního, jenž zemřel po jednom americko-izraelském útoku, a Mohammad Bagher Zolghad, který ho nahradil, prý zdaleka nemá takovou autoritu a respekt a nedokáže íránské mocenské skupiny sjednotit.
A právě tady si mají podle Trumpa Íránci udělat pořádek.
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Anketa
V úterý odpoledne se Trump sešel se svým týmem. S viceprezidentem Vancem, s vyjednavači Stevem Witkoffem, svým zetěm Jaredem Kushnerem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ministrem obrany Petem Hegsethem, ředitelem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou Sboru náčelníků generálem Danem Cainem a dalšími vysokými představiteli a probírali situaci, co v Íránu dál.
Na stole údajně ležely dvě možnosti. Jednou bylo prodloužení příměří, k čemuž nakonec došlo, ale druhou z nich byla možnost, že dojde k úderu na íránskou energetickou síť.
Trump je prý navíc přesvědčen, že má na Írán ještě jednu důležitou páku. Blokádu Hormuzského průlivu. Trump prý totiž soudí, že když Íráncům znemožní vyvážet jejich ropu, významně tím poškodí celý režim.
Agentura Reuters připomněla, že Írán tuto samotnou blokádu považuje za válečný akt.
Tisková agentura Tasnim, napojená na Islámské revoluční gardy, uvedla, že Írán nepožádal o prodloužení příměří a opakovaně vyhrožoval prolomením americké blokády silou.
„Trump válku prohrál. Během války testoval a realizoval všechny možné scénáře. Trump ví, že válkou ničeho nedosáhne, a proto považuje ukončení války za nejlepší možnou cestu pro sebe. I kdyby se rozhodl hloupě a ve válce pokračoval, ničeho nedosáhne.“
USA a Izrael zahájily válku 28. února leteckým bombardováním Íránu. Konflikt se rychle rozšířil do států Perského zálivu, kde se nacházejí americké vojenské základny, a do Libanonu.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že Donald Trump válku s Íránem prohrál?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
