Ve druhé části debaty se Václav Krása za KDU-ČSL a Radek Augustin za SPOZ shodli na tom,  že českou politiku je nutno zbavit zbytečných nánosů ideologie. Neshodli se ale na hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana.

V úvodu pořadu byl představen smutný příběh mladé ženy, která po nehodě ztratila nejen schopnost se samostatně pohybovat, ale i mluvit a psát. I když veškeré rozumové funkce jí zůstaly zachovány, komunikace s ní je možná jen tím, že se jí odezírá ze rtů. Navíc potřebuje k životu umělou plicní ventilaci. Na to, aby jí byla ze zdravotního pojištění pořízena, se ale musí čekat několik měsíců až několik let. Lidé si v podobných případech proto plicní ventilaci raději sami koupí, než aby na ni i několik let čekali.

V pořadu zaznělo, že pobyt postižené dcery Marcely Kohoutkové v  nemocnici stojí měsíčně desetitisíce korun, její pobyt doma by stál 15 tisíc korun měsíčně.

V pořadu se řešilo, jak v tomto konkrétním případě rodině postižené ženy pomoci. Radek Augustin (SPOZ), šéf úřadu vlády, přiznal, že při takovýchto jímavých příbězích člověku tuhne krev v žilách. Nicméně „zdroje jsou omezené“.

Václav Krása (nezávislý, za KDU-ČSL), předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, přidal matce postižené několik praktických rad.  Prohlásil, že je chybou, že systém nedokáže adekvátně reagovat na konkrétní situaci člověka. Řešením by mělo být to, co funguje například v Rakousku, tedy povinné pojištění pro dlouhodobou péči. „Protože každý člověk ve svém životě, pokud neumře příliš mlád, potřebuje ve stáří dlouhodobou péči. Není možné, aby někdo čekal rok na ventilátor. A aby čekal osm, deset měsíců na příspěvek na péči,“ uvedl. V této souvislosti také podotknul, že tristní situace v této oblasti je zaviněna tím, že „jeden rezort nesleduje, co dělá druhý. Měly by se ty věci více provázat,“ doporučil.