„Bude záležet na tom, jak bude postupovat turecká pobřežní stráž a jak budou využity peníze EU v táborech. Velké množství uprchlíků navíc nežije v táborech, většina Syřanů je takříkajíc rozprsknutá po celém Turecku,“ podotkl k tématu hned na úvod Laně. Hudema přidal hrozivý podtón. „Z Turecka dnes zaznělo, že dohoda zatím vůbec není jistá, bude se teprve jednat. Kupříkladu není vůbec zaručené, že by Turecko skutečně chtělo vstoupit do EU za daných ekonomických podmínek. Turecko už v minulosti např. odmítalo otevřít svůj energetický trh. „A já si nemyslím, že EU může a chce přijmout někoho, kdo nechce dodržovat pravidla.“
Podobně to viděl i Laně, podle kterého je vstup Turecka do EU velmi daleko. „Turecko teď nebude upláceno členstvím v Unii, Turecko bude prozatím upláceno penězi... A jestliže se v roce 2004 mluvilo o nejbližším možném roce vstupu Turecka do EU jako o roce 2015, to už dnes není možné. Turecko zažilo velký hospodářský rozmach, ale zároveň se EU vzdálilo.
Turecko a Kurdové
Novinář Hudema přistoupil i k určitému srovnání tureckého a ruského režimu. V obou zemích se snaží dominovat prezidenti, ale v Turecku to zatím není tak daleko. Jsou zde sice pronásledováni novináři, ale zdaleka ne jako v Rusku.
Specifický problém představuje i existence svobodného státu Kurdů. Na svém území Turecko nikdy nedovolí vznik svobodného státu Kurdů, ale na druhé straně spolupracuje s Kurdy ze severu Iráku, zároveň také bombarduje Kurdy bojující proti Islámskému státu v Sýrii. Nesmíme také zapomínat na to, že Kurdové žijící v Turecku v tuto chvíli představují překážku na cestě k ještě větší moci pro tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Ale pozor, Turecko dodávalo islamistům zbraně
„Turecko dodává Islámskému státu zbraně, to už prokázáno bylo,“ podotkl dále Laně. Zásadnější ale je určitá ideologická spřízněnost některých obyvatel Turecka s Islámským státem, a to především protože chtěli svrhnout syrského prezidenta Asada v Sýrii. Teď má strach, aby v boji s radikály Kurdové ještě nezesílili.
Navzdory všemu řečenému se ale shodli na tom, že je pořád snazší spolupracovat s Tureckem než např. se Saúdskou Arábií, která uprchlíky vůbec nepřijímá a vládne tam tuhý režim.
Zeman a šaría
Nakonec se hosté vyjadřovali i k otázce, zda jsou oprávněné obavy, že budou chtít uprchlíci v Evropě zavést právo šaría, na což upozorňoval i prezident Miloš Zeman. Podle hostů to není příliš pravděpodobné, a to i proto, že nemalá část muslimů uznává existenci světského práva a právo šaría uplatňují především v oblasti rodiny. Kupříkladu v trestním právu prakticky nic takového nevidíme, nepočítaje v to např. již zmíněný Islámský stát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
