Podle původní dohody mezi někdejším rumunským premiérem Victorem Pontou a tureckým prezidentem Recepem Erdoganem mělo Turecko vystavět v Istanbulu pravoslavný chrám a Rumunsku zase v Bukurešti mešitu. Zatímco v Turecku nakonec ke stavbě z legislativních důvodů nedojde, rumunská vláda hodlá svůj závazek naplnit. Rumunská veřejnost je však pobouřena a v drtivé většině případů se staví ostře proti rozhodnutí vlády a v hlavním městě země proběhlo několik bouřlivých demonstrací.

Negativní vliv Rumunů k islámu nemá příčiny jen v současné migrační vlně či teroristických útocích, ale vztahuje se rovněž k historickým zkušenostem. Země byla po celých pět staletí až do roku 1877 pod tureckou nadvládou. Vláda nabídla turecké straně pozemek v hodnotě 4,4 milionů dolarů zdarma, přičemž stavební náklady na mešitu ve výši 3,3 milionů dolarů by uhradila Ankara. Bývalý premiér Ponta tehdy poukazoval na fakt, že Turecko je klíčovým obchodním partnerem a mešita by se „vyplatila“.

Kritici z řad rumunských intelektuálů, historiků i politiků se však obávají, že by existence mešity do země přilákala další uprchlíky z Blízkého východu a Afriky. „Turecko se snaží o symbolické dobytí Evropy skrze výstavbu mešit. Nevím, proč bychom něco takového měli podporovat,“ zlobí se šéf protiimigrační strany Noua Dreaptă (Nová pravice, pozn. redakce) Tudor Ionescu. Odpůrci výstavby mešity rovněž argumentují přílišnou velikostí mešity, jež by měla pojmout až 2000 věřících.