Migrace není jen o pomoci. Podle Jany Turoňové, lídryně kandidátky hnutí STAČILO! v Jihočeském kraji, je to především otázka spravedlnosti vůči vlastním občanům, zodpovědného nakládání s veřejnými penězi a schopnosti hájit suverenitu státu. V rozhovoru s Janou Bobošíkovou vysvětlovala, co přesně obsahuje nový migrační pakt Evropské unie a jak se k němu vláda Petra Fialy postavila. Z jejího pohledu – velmi servilně.

Turoňová upozorňuje, že vláda ve skutečnosti aktivně spolupracovala na podobě migračního paktu. Česká republika byla součástí čtyř států, které měly za úkol protlačit nový model tzv. „povinné solidarity“. Pokud stát nechce přijmout migranty, musí za každého zaplatit 20 tisíc eur. Výpalné, říká se tomu mezi lidmi.

Jenže tím to nekončí. Turoňová varuje před daleko méně známým, a ještě zákeřnějším mechanismem: státy mají nově povinnost vyřizovat žádosti o azyl. A tím pádem si migranty fakticky musí převzít – protože každý žadatel musí být fyzicky přítomen na území dané země. To je podle ní způsob, jak EU tiše obejde odpor států proti přemisťování uprchlíků.

„Na počet obyvatel jsme přijali nejvíc Ukrajinců v celé EU. V celosvětovém měřítku jsme na druhém místě hned po Moldavsku,“ uvádí Turoňová a dodává: „Poláci, kteří jsou často zmiňováni jako štědří sousedé, jsou až pátí.“

Anketa

Žije se vám lépe, než před čtyřmi roky?

Ano

4%

Ne

96%

hlasovalo: 16033 lidí

Na českém území dnes žije přibližně 1,1 milionu cizinců. Z toho 600 tisíc tvoří právě Ukrajinci. Většina z nich je v režimu dočasné ochrany, který jim zaručuje výjimečné výhody – vysoké dávky, automatické zdravotní pojištění, přístup ke školám bez zkoušky z češtiny. „Tohle není běžná migrační politika. To je paralelní systém,“ říká Turoňová.

Turoňová upozorňuje, že především v Praze už dnes existují školy, kde se téměř vůbec nemluví česky. „My si musíme chránit jazyk i kulturu. Pokud chtějí ukrajinské děti studovat na střední škole, musí zvládnout češtinu. Tak je to běžné v Německu, ve Francii, v Británii. Proč by to u nás mělo být jinak?“ ptá se.

Zároveň navrhuje, aby Ukrajinci začínali v učňovském školství, které má u nás nedostatek žáků, a teprve po zvládnutí jazyka a systému přecházeli na střední školy či gymnázia.

Kriminalitu cizinců v České republice Turoňová odhaduje na 12 %. Největší podíl mají podle ní Ukrajinci – především za padělání dokladů, krádeže a dopravní přestupky. „Nejde o násilné zločiny jako v Německu nebo Francii. Kulturní blízkost zde hraje svou roli,“ připouští. Přesto varuje před přetížením systému: „Na jedenáctimilionový národ máme příliš mnoho cizinců, a především příliš nákladný systém dočasné ochrany.“

Jako hlavní překážku návratové politiky Turoňová vidí neziskové organizace. „Jejich cílem je, aby cizinci zůstali. Ne aby se vraceli. Přitom právě ony dostávají od státu i ze zahraničí obrovské prostředky a stát na ně přenesl odpovědnost za návraty. Výsledkem je, že se téměř nikdo nevrací.“

Konkrétně jmenuje organizace jako Člověk v tísni či Amnesty International, ale i menší lokální struktury v Praze a Brně. „Tyto neziskovky bývají napojeny na zahraniční peníze a mají ideologické zadání. To musí skončit,“ říká rázně a dodává, že STAČILO! bude prosazovat českou obdobu amerického zákona FARA, který zavádí transparentnost financování ze zahraničí.

„Pomohli jsme dost. Ale už stačilo. Teď je čas jednat zodpovědně – chránit český jazyk, školství, sociální systém, a hlavně připravit návratovou politiku. Lidé se budou muset na Ukrajinu vracet. A tehdy můžeme znovu pomoci – ne dávkami, ale obnovou jejich země.“

JUDr. Jana Turoňová

• Stačilo!
• krajská zastupitelka

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Až skončí Fiala: Oživit V4, silnější. Fico, Drulák, Zeman a velký plán

Zrušení Senátu, inspirace Francií. Drulák odhalil model změny režimu

Totalitní metody. Chtějí ho poškodit. Právnička Turoňová o favoritovi voleb v Rumunsku

Drulák: Starý svět zmizel. Roste intenzivní digitální dohled, nevyhneme se tomu