Rapoza poukazuje na přinejmenším nestandardní podmínky, které panují v oblasti podnikání v Černé Hoře. Konkrétně uvádí případ vyvlastnění společnosti Kombinat Aluminijuma Podgorica, jejíž bývalý finanční šéf Dmitrij Potrubach byl následně obviněn z krádeže a před televizními kamerami teatrálně odváděn v poutech. „Je Černá Hora připravena na takový krok? Ne, podle mě rozhodně není. Panují tady neuvěřitelné podmínky a klidně vás jsou schopni obvinit z krádeže slunce na obloze. Nedokážu to ani přesně vylíčit, ale občas to tady na mě působí jako středověk,“ cituje Rapoza vyjádření Potrubacha a dodává, že míru korupce a absenci právního státu vyčítá Černé hoře i Evropská unie.
Nejenom ruské společnosti mají s místními úřady špatné zkušenosti. Rapoza uvádí také případ nizozemského koncernu Montenegro Specialty Steels NV (MNSS), který před lety získal místní hutní závod Zhelezara. Následně do závodu investoval sto milionů eur, ale vláda nizozemského partnera prostřednictvím insolvenčního řízení odstranila z vedení společnosti. Poté vše prodala tureckému partnerovi. „V roce 2012 MNSS podal žalobu u mezinárodního soudu, ale prozatím v tomto případu nepadlo žádné rozhodnutí,“ dodává Rapoza a zmiňuje také případ italské společnosti A2A, která získala podíl v černohorském podniku EPCG vlastněném vládou za 500 milionů dolarů v roce 2009. „O tři roky později Italové o firmu přišli a vše se napravilo až letos v říjnu.“
„Zkrátka a dobře, podnikat ve zdejším systému, kde vládnou klientelismus a korupce a transparentnost fakticky neexistuje, není rozhodně snadné. Aktuální absurditou je oznámení prezidenta Djukanoviče o záchraně největší finanční instituce v zemi, First bank, jež doposud značně napomáhala ekonomice země a je financována především z peněz ruských investorů. Většinovým vlastníkem First bank ovšem není nikdo jiný než sám premiér Djukanovič, jeho dva sourozenci a přítel,“ uvádí Rapoza. Opozice v Černé Hoře a novináři považují kauzu spojenou s First bank za jeden z mnoha příkladů, kdy se zájmy vlády překrývají se zájmy premiérovy rodiny. „Tvrdí, že Černá Hora je se svými 700 000 obyvateli jednou obrovskou soukromou společností vedenou premiérem a jeho přáteli,“ glosuje Rapoza.
Jak Rapoza připomíná, v říjnu a listopadu se v Černé Hoře konalo několik demonstrací proti Djukanovičovi. Z rozdmýchávání nepokojů bylo následně obviňováno Rusko, které prý hodlá zemi stůj co stůj udržet mimo NATO. Na demonstracích konaných 25. října a 15. listopadu lidé drželi transparenty, na kterých obviňovali Djukanoviče z krádeží a korupce. Djukanovič veřejně z protestů obvinil Kreml a Rádio Svobodná Evropa, jež je financováno americkou vládou, se přidalo na jeho stranu. „Premiér Djukanovič byl také v roce 2011 namočen do úplatkářské aféry spojené s Magyar Telecom, kdy měla maďarská společnost jemu a dalším vysokým vládním představitelům vyplatit skrze falešné smlouvy devět milionů dolarů,“ píše Rapoza.
Seznam podezřelých obchodů Djukanoviče je však ještě mnohem delší. „Premiér byl rovněž vyšetřován italským policejním útvarem potírajícím zločiny mafie pro podezření, že byl v letech 1996 až 2002 zapojen do miliardových obchodů souvisejících s pašováním tabáku. Před šesti lety bylo jeho obvinění z důvodu diplomatické imunity staženo,“ informuje Rapoza o dalším z poklesků černohorského premiéra. I přes značně kontroverzní pověst Djukanoviče a bující korupci a klientelismus nedávno generální tajemník NATO Stoltenberg poznamenal, že vstup Černé Hory do NATO je „výhrou“ pro obě strany. „Země vstupující do Severoatlantické aliance mohou posilovat svoji demokracii a bezpečnost. NATO tak navíc získá pod svoji kontrolu jihovýchodní část Evropy.“
Rusko bude mít podle rusko-amerického experta na mezinárodní vztahy Nikolase Gvosdeva v případě vstupu Černé Hory do NATO smíšené pocity. „Na jedné straně Moskva principiálně odmítá další rozšiřování NATO na východ, na straně druhé nepředstavuje členství malé balkánské země žádné hrozby pro jeho zdejší investice, které tvoří 30 % přímých zahraničních investic. Rusko také doufá, že při soustředění na Balkán se NATO vzdá myšlenek umožnit vstup do svých struktur také Ukrajině a Gruzii. Stejně tak Rusové doufají, že budou moci přes Černou Horu aspoň částečně ovlivňovat dění v NATO, jako se mu to do jisté míry daří prostřednictvím členských států aliance Slovenska a Maďarska,“ cituje Rapoza Gvosdeva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
