Marek Eben vyzval Kosatíka k tomu, aby učinil historické srovnání současné České republiky s tou první za dob prezidenta Masaryka. „To se porovnává těžko,“ spustí Kosatík a vysvětluje, že tehdy byla úplně jiná situace. Dokonce ji označil za „kritickou“, zatímco dnes je z jeho pohledu stále „velmi optimistická“.
Dříve však fungovala spousta věcí jinak. Mnohé z nich bychom dnes pravděpodobně zakázali. „Třeba byla naprosto běžná symbióza novinářů s politikou. Ti nejvznešenější novináři, jejichž jména dneska pořád známe a stavíme na piedestal, se přátelili s předními politiky, Masarykem, Benešem,“ vypráví Kosatík a dodává, že tehdy novináři přiznaně šířili a tlumočili politiky svých přátel a „dokonce se mělo za to, že je to tak správně“.
Dnes si však ani jeden z pánů nedokáže představit, že by „na Hradě seděl tiskový mluvčí a psal by budování státu“. A tím se plynule dostali k tiskovému mluvčímu prezidenta Zemana Jiřímu Ovčáčkovi, který podle Ebena nemá čas, protože stále hledá, čímž odkazují na kauzu s článkem Ferdinanda Peroutky.
Kosatík je přesvědčen, že nakonec Ovčáček najde, co potřebuje. „Myslím, že najde, protože chce najít. Vybruslí z toho ovčáčkovským způsobem, oni zase změní pravidla nějak a něco nám k tomu řeknou,“ myslí si Kosatík a dodává, že „spousta těch naivnějších“ se toho chytne. Té diskuse by se však podle Kosatíka nikdo účastnit neměl, protože nemá smysl diskutovat s někým, kdo nechce.
Následně se Kosatík zabývá termínem vlastenectví, který podle něj má dnes zcela jiný význam než za první republiky. Tehdy byl s pojmem spojený patetický étos opravdovosti, který dal vzniknout „velmi silné střední třídě“. A právě ta formovala odboj proti nacistům. „To byli ti nejlepší lidé tady, většinu jich Němci pobili a dodnes tu chybějí.“
Kosatík si myslí, že za změnou výkladu vlastenectví stojí druhá světová válka. Když nacisté likvidovali český vlastenecký odboj, spousta lidí se vymezila proti činům odbojářů v rámci zachování vlastního života. „Možná to řada jiných lidí vyhodnotila tak, že řekla svým dětem ‚hele, tak tohle my dělat nebudeme‘, aby přežili a od toho se vyvinul takový sice lidsky srozumitelný pragmatismus a tehdy si to tam sedlo a sedí to doteď,“ uvažuje Kosatík.
Chybu stojící za změnou vnímání vlastenectví také vidí v elitách. „Je to chyba chytrých lidí... Ale zřejmě většina z nich neumí mluvit takovým způsobem, aby ovlivnili lidi, kteří nejsou tak chytří,“ podotýká Kosatík s tím, že sice máme „hodně chytrých monologistů“, ale ve finále tomu volby absolutně neodpovídají, protože dnes chytří lidé neumějí mluvit k národu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa