Už deset let je u nás zrušena základní vojenská služba, takže česká armáda je od 1. ledna 2005 plně profesionální. Ukazuje se ale, že armáda potřebuje zvýšit počet záloh, a tak na přetřes přichází diskuze o tom, zda znovu zavést povinnou vojnu. Právě to je tématem dnešního dílu pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou, jehož účastníkem bude i filmový režisér a producent Václav Marhoul, příslušník aktivních záloh v hodnosti majora a také člen komise pro přípravu Bílé knihy o obraně.
Nad položenou otázkou, zda povinnou vojnu znovu zavést, či nikoli, neváhá ani okamžik. „Já jsem stoprocentně proti. První důvod je ten, že ta vševojsková armáda je v současnosti úplně překonaný fenomén. Vlastně každá vyspělá země přechází na profesionální armádu, protože pro zachování jejích schopností zdaleka nestačí pro výcvik vojáků základní vojenská služba. Druhým důvodem je, že by to po ekonomické stránce stálo neuvěřitelné peníze. Na to by rozpočet České republiky vůbec nestačil, aby znovu stovky tisíc mladých mužů šly do armády,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Václav Marhoul.
Z pitomců vojna uvědomělé hochy neudělá
Tím ale jeho argumentace proti obnovení povinné vojny zdaleka nekončí. „I kdyby byla znovu zavedená, tak jsem přesvědčen, že na základě společenského tlaku by se nepovolila na víc než šest, možná dvanáct měsíců. A při současném stavu technologie, techniky a náročnosti výcviku z nikoho za šest měsíců vojáka neuděláte. Jediné, co by se stalo, že by se ti kluci naučili pochodovat a salutovat. Tím bychom se dostali jakoby zpátky k armádě Varšavské smlouvy, která znovu natáhne tisíce a tisíce imbecilů a takzvaných gum, kteří neumějí nic jiného než řvát na cvičáku. Ale vojáci to jsou úplně na baterky,“ míní odborník na armádu.
Psali jsme:
Zcela odmítá ve společnosti přetrvávající názor, že vojna alespoň udělá z chlapců chlapy. „To považuji za nesmysl. Armáda přece nemůže nikdy fungovat jako nějaký filtr, do kterého seshora nalijete několik tisíc úplných pitomců, kteří nevědí nic o svém národu, o své vlasti, o své historii, protože jim o tom rodiče neřekli ani slovo, ze školy se nic nedozvěděli, a za šest měsíců vám přes ten filtr skape dolů jakási sedlina jménem tisíce uvědomělých svalnatých hochů. To je prostě nesmysl, nesmysl, nesmysl. Jsem zásadně proti tomu,“ zdůrazňuje Václav Marhoul.
Zapomíná se, že branná povinnost je u nás zachovaná
Za velice důležité ale považuje zmínit, že v České republice stále platí branná povinnost. „Lidé si hodně pletou brannou povinnost s povinnou prezenční službu, a ne vždy si uvědomují, že branná povinnost je stále zachovaná. K odvodu by podle nového zákona stoprocentně došlo ve chvíli, kdy by se bezpečnostní situace začala natolik vyhrocovat, že by bylo nutné sáhnout k odvodům, to je také v zákoně,“ upozorňuje Václav Marhoul, který je příslušníkem aktivních záloh v hodnosti majora.
V jejich řadách ale momentálně najdeme jen přibližně 1200 lidí včetně několika desítek žen. „Je to dost málo, a aby byly zálohy opravdu funkční, tak musí mít pětinásobek nynějšího počtu. Problém záloh byl – nový zákon už to naštěstí vyřešil – že byly koncipovány jen jako krajské pěší roty. Od začátku – stáli jsme čtyři u vzniku aktivních záloh v letech 2000 až 2002 – šlo o to, aby zálohy doplňovaly bojové útvary, což se až na pár výjimek nestalo. Nyní už bude mít každý bojový útvar svoji vycvičenou zálohu, budou to příslušníci aktivních záloh daného specifického útvaru. To vede k secvičení s útvarem, protože výcvik probíhá společně s těmi profesionály, což je diametrálně úplně jiná kategorie výcviku,“ tvrdí Václav Marhoul.
Zálohy začnou být atraktivní pro bývalé vojáky z povolání
Další příčinou malého počtu členů aktivních záloh byly problémy s uvolňováním ze strany zaměstnavatelů, což nový zákon řeší finančními náhradami za uvolnění zaměstnanců. Zvyšuje se i počet výcvikových dnů z 21 na 30 a i žold pro vojáky. „Zálohy tak začnou být daleko atraktivnější nejen pro takzvané srdcaře, kteří docela výrazně stárnou, ale i pro bývalé vojáky z povolání. Když máte zálohu bojového útvaru, tak by se teoreticky ti lidé vraceli zpátky k útvaru, u kterého sloužili. Tím by úroveň záloh obrovským způsobem vzrostla a nabyla na kvalitě, ale i na kvantitě,“ vysvětluje major aktivních záloh.
Ing. Miloš Zeman
Očekává, že od předpokládané platnosti zákona začátkem příštího roku by se počet příslušníků aktivních záloh mohl ve střednědobém horizontu pěti let zvýšit na pět až šest tisíc aktivních a vycvičených vojáků. Ti by tak byli plnohodnotnými vojáky na rozdíl od těch, kteří by při znovuzavedení povinné základní vojenské služby nedobrovolně absolvovali několikaměsíční výcvik. Navíc by byli využitelní i při zahraničních misích, což nový zákon také upravuje.
Podepisuje Zemanův úterní výrok o špíně
„Z osobní zkušenosti z misí – byl jsem na výjezdech v Iráku, v Afghánistánu nebo v Kosovu – musím říct, že použití záloh je úplně standardním procesem pro britskou armádu, pro francouzskou, pro americkou. Je to naprosto standardní záležitost také pro Němce, že vojáci v aktivní záloze – oni to tak sice nenazývají – normálně slouží v misích. Ale aby mohl voják v záloze na misi, tak to samozřejmě předpokládá, že voják bude opravdu něco umět, že bude skutečně znát všechny operační postupy a bude schopen činnost s útvarem vůbec vykonávat. Tam nemůže jen tak někdo. A už vůbec tam nemůžou ti lidé z těch pěších rot,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Václav Marhoul.
_profil_top.jpg)
Při úterním 96. výročí vzniku Československa vyznamenal prezident Miloš Zeman in memoriam účastníky mise v Afghánistánu a přitom tvrdě zkritizoval ty, co je v nejrůznějších diskuzích nazývají žoldáky. „S panem prezidentem Zemanem tak v devadesáti procentech jeho výroků nesouhlasím. Ale ten, v němž nazval takovou část naší společnosti špínou, tedy podepisuju. A také to, že v projevu nějakým způsobem definoval pojem žoldáka, což je člověk sloužící v cizí armádě za peníze pro cizí zájmy. To je opravdu rozdíl od člověka, který slouží v armádě své vlastní země, což je opravdu úplně o něčem jiném. A za to, že to řekl, jsem mu velmi vděčný,“ přiznává režisér a producent Václav Marhoul.
Stropnický má u vojáků přirozený respekt
K rezortu obrany má blízko nejen jako příslušník aktivních záloh, ale i jako člen komise, která připravovala Bílou knihu o obraně. V čele ministerstva je navíc už tři čtvrtě roku jeho kolega z umělecké branže Martin Stropnický. „Martina Stropnického znám dlouhá léta, je to inteligentní člověk, schopný se za půl, za tři čtvrtě roku se vším obeznámit, začít si dělat vlastní závěry, chovat se podle toho a ten rezort začít řídit. Stačí mít zdravý selský rozum, a ten Martin, jak ho znám, má. Ukazuje se, že obsazení funkce ministra obrany byla dobrá volba,“ myslí si Václav Marhoul.
Jiří Čunek
A ze své zkušenosti dokládá, že podobně to vnímají i samotní vojáci. „Když jsme byli před čtrnácti dny s divadlem Sklep v Afghánistánu a měl jsem možnost s nimi osobně mluvit, tak jsem poznal, že to má Martin Stropnický jako ministr u vojáků dobré. Má u nich dobré jméno, dobrou pozici i respekt. Ten je hodně důležitý. Zažil jsem už hodně ministrů, někteří ten respekt měli opravdu na nule, ale mezi ně Stropnický rozhodně nepatří, ten má respekt úplně přirozený, vojáci mu věří, když to řeknu úplně lidově,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Václav Marhoul.
Ministr, bývalý náčelník generálního štábu, ale i senátor a europoslanec
Do dnešního dílu pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou, který začne na prvním programu ve 20.55 hodin, přijdou o povinné vojně dále diskutovat ministr obrany Martin Stropnický, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek, předseda strany Svobodní a europoslanec Petr Mach a další hosté, kteří mají k dané problematice co říct.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
