Ústavní soud zrušil na návrh Zemana tu část zákona o státní službě, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy zaměstnanců. Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad, Český statistický úřad nebo Energetický regulační úřad.
„Rozhodování o klíčových otázkách fungování státní služby, jakými jsou počet služebních míst a objem prostředků na platy, nelze zákonem vyjmout z odpovědnosti vlády tím, že její rozhodnutí učiní závislým na souhlasu vedoucího správního úřadu,“ uvedla při odůvodnění nálezu místopředsedkyně ÚS Milada Tomková. Zdůraznila, že za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, ale ne ve vztahu k vedoucím několika ústředních státních orgánů. Této ústavní odpovědnosti nemůže vládu zbavit ani zákon schválený zákonodárci, i kdyby s ním vláda souhlasila.
Rozhodnutí ÚS o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už ode dneška.
Prezident podal návrh loni v listopadu
Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.
ÚS se ztotožnil s prezidentem, že takto pojatý proces vzniku zákona vykazuje ústavní vady. „Není přípustné formou komplexního pozměňovacího návrhu předložit ve druhém čtení návrh nového zákona, který z povahy věci nemůže pozměňovat či doplňovat původní předlohu,“ zdůraznila Tomková. Zákonodárci jsou podle ní vázáni dodržovat pravidla legislativního procesu, které si navíc Parlament sám stanovil. Přes tato pochybení není podle ÚS důvod ke zrušení zákona. O tom by mohli ústavní soudci uvažovat, kdyby byl služební zákon zakotven v Ústavě nebo v podústavním právu, například v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, což ale není. ÚS vzal podle Tomkové v úvahu i to, že zákon byl výsledkem široké politické shody, předmětem veřejné diskuse a při jeho přijímání byl brán zřetel na názory parlamentní opozice.
Služební zákon platí od ledna
Ostatní návrhy prezidenta ÚS zamítl, protože nedospěl k závěru, že jejich existence v zákonu je protiústavní. K problematice politických náměstků ministrů Tomková uvedla, že ÚS by se touto věcí zabýval za situace, že by se existence těchto funkcí jakkoli dotkla ústavních principů. Tomu tak ale za současné situace není.
Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68.000 státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
