Spencerová uvádí, že za snahou některých členských států EU normalizovat, či dokonce prohlubovat vztahy s Ruskem stojí několik motivů. U Kypru, který minulý týden podepsal s Moskvou smlouvu, podle níž může ruské válečné námořnictvo využívat kyperských přístavů, se prý jedná zejména o snahu zachovat tok peněz, které na Kypr z Ruska plynou. Maďarsko si prý zase od vstřícného přístupu k Rusku slibuje zajištění energetických dodávek.
Dalším motivem pro snahy některých členských států EU normalizovat či dokonce prohlubovat vztahy s Ruskem je dle Spencerové hrozba „velké války“ Západu proti Rusku, která po bok střední Evropy staví už údajně i Německo a Francii, proti nimž na „straně války“ vystupují Británie, Polsko a Pobaltí.
Jednota EU (a současně i NATO) se prý tříští i kvůli samotné Ukrajině. Mnozí západní politici i nadnárodní finanční instituce si dle Spencerové stále hlasitěji všímají, že kyjevská vláda nejenže nenaplňuje slibované reformy, ale nebojuje ani s korupcí, místo čehož se utápí ve vnitropolitických soubojích a o co největší kus státu k rozkradení. Neschopnost prezidenta Petra Porošenka vládnout nebo alespoň vnímat realitu prý dnes už nelze příliš zastírat. „Jaký smysl má takovému ‚státu‘ – mimochodem, vyztuženému už skoro stovkou bývalých politiků gruzínské vlády (Interpolem hledaného) Michaila Saakašviliho – pomáhat?“ táže se analytička.
Boj o srdce a mysli Evropanů
Vnitřní rozpory v EU i NATO dle Spencerové bijí do očí tím spíš, že se Putinovo Rusko zhostilo globalizační role, která byla dlouho doménou Spojených států. Nedávné Putinovy cesty třeba do Indie nebo Egypta prý jasně ukazují, že Rusko není v defenzivě a netáhne je ke dnu ani ukrajinská krize.
Před Spojenými státy tak údajně stojí obtížný úkol přimět „euroatlantické řady“ znovu vzorově mašírovat a získat si „srdce a mysli“ milionů lidí v Evropě. Americký ministr zahraničí John Kerry prý již proto požádal Kongres o navýšení výdajů na propagandu a „šíření demokracie“ ve světě, protože nedostatek peněz je prý tím hlavním důvodem, proč se Západu aktuálně tolik nedaří. USA prý nemají „ekvivalent Russia Today, který by byl v ruštině. Oni (Rusové) na to utrácejí spoustu peněz,“ konstatoval údajně Kerry.
„Faktem nicméně je, že Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a další americké vysílání do zahraničí dostává roční dotace 721 milionů dolarů, BBC World Service 375 milionů dolarů a Russia Today pro srovnání 225 milionů. Bez ohledu na to nyní ministerstvo zahraničí USA žádá dodatečné dvě miliardy dolarů na „podporu“ demokracie a lidských práv ve světě, a obzvláště v zemích hraničících s Ruskem, jako na Ukrajině, v Moldově, Bělorusku a podobně,“ uvádí Spencerová a následně poukazuje na to, že za triumfem ruské propagandy nemusí stát peníze.
Dobře to prý vystihl Daniel McAdams z Institutu Rona Paula: „Lidé už jsou unaveni americkým intervencionismem, jsou unaveni americkou snahou o výjimečnost, jsou unaveni americkým bombardováním jejich zemí – pokud jste Somálec, opravdu vás nezajímá, co vysílá rádio z USA, přejete si jen to, aby vás USA už přestaly bombardovat.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
