Ukrajina: O čem se v Čechách nenapsalo, ale přitom by nás to mělo zajímat. Důležitá čísla

09.09.2014 14:32

Americký novinář působící dlouhodobě v Rusku John Helmer komentuje nejnovější průzkum veřejného mínění realizovaný Mezinárodním institutem pro sociologii se sídlem v Kyjevě. Na základě výsledku dochází k závěru, že Ukrajinci přestávají podporovat válku proti separatistům. V průzkumech jasně vede blok prezidenta Petra Porošenka, a sice s 37 procenty hlasů.

Ukrajina: O čem se v Čechách nenapsalo, ale přitom by nás to mělo zajímat. Důležitá čísla
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Nastupující prezident Petro Porošenko děkuje lidu
reklama

„Po neustále stoupající proválečné euforii, která se v různých průzkumech veřejného mínění projevovala v průběhu celého léta, nastal v preferencích ukrajinských voličů obrat. Ukrajinské politické strany podporující bojové operace namířené proti Doněcku, Luhansku a Rusku utrpěly v posledním průzkumu zdrcující ztráty. Podle tohoto průzkumu uveřejněného 3. září se např. snížil podíl Ukrajinců podporujících proválečnou Radikální stranu Olega Ljaška ze 22,2 % na 13,1 %. Tento výsledek veřejného mínění je pravděpodobně ovlivněn narůstajícím počtem obětí v řadách ukrajinské armády a rovněž jejím ústupem z Donbasu na konci srpna," konstatuje Helmer.

„Podpora bloku politických stran pod vedením premiéra Arsena Jaceňuka Ukrajinští vlastenci se snížila z původních 9 % na 3,7 %. Politickou stranu Otčina bývalé premiéry Julije Tymošenkové by dle průzkumu nyní volilo pouhých 3,5 % ze všech oprávněných voličů. Strany Svoboda, jejímž lídrem je Oleg Tjahnybok, a Pravý sektor nyní ztrácejí podporu i v západní části země a v současné chvíli by je volilo pouze 2,5 %, respektive 1 %," nechává Helmer promlouvat řeč čísel.

„Parlamentní volby plánované na 26. října budou podle mínění amerických i ukrajinských sociologů silně ovlivněny zvyšováním počtu válečných obětí, narůstající inflací i nezaměstanosti a v neposlední řadě obavami z příchodu nastávající zimy. Posun voličských preferencí byl zaznamenán Mezinárodním institutem pro sociologii (KIIS), v jehož čele stojí Vladimir Paniott. Průzkum veřejného mínění byl financován nezávisle na americké i kanadské vládě, Evropské komisi i ukrajinských oligarchů,“ zmiňuje Helmer důležité informace vztahující se k průzkumu.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Oslovení respondenti byli dotazováni, které politické straně či uskupení by dali hlas, pokud by se říjnové volby konaly právě teď. Sběr dat probíhal v období mezi 23. srpnem a 2. zářím. Průzkum probíhal po celé zemi, mimo regionu Luhansk, a zúčastnilo se jej 2040 oslovených respondentů. Dle vyjádření KIIS bylo vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu nemožné provést průzkum v Luhansku, ale např. v Doněcku se jej realizovat podařilo. Statistická odchylka podle KISS činí něco mezi 1,4 % a 3,3 %,“ pokračuje Helmer v popisu průzkumu.

„Z průzkumu mj. vyplývá, že 14,9 % Ukrajinců se nehodlá parlamentních voleb vůbec zúčastnit. Dalších 24,9 % ještě není rozhodnuto, koho budou volit. 37 % ze všech oslovených respondentů je rozhodnuto dát svůj hlas alianci Petra Porošenka, který byl zvolen 25. května prezidentem země. Součástí této aliance je vedle Porošenka také kyjevská lékařka Olga Bogomolecová, současný starosta města Vitalij Kličko a Jurij Lucenko. Poslední jmenovaný se v minulosti pohyboval v politice a krátce byl také pro své politické názory vězněn," zmiňuje Helmer tři lídry aliance.

„Podle průzkumů realizovaných ve druhé polovině července byla podpora Porošenka výrazně nižší. Jeho tehdy samostatný blok Solidarita by tehdy volilo 11,1 % Ukrajinců. Na prvním místě v tomto období figuroval s 11,5 % Kličkův politický blok. Podle KIIS v posledním červencovém týdnu ubral Porošenkovi i Kličkovi procentní body vůdce Radikální strany Oleg Ljaško, který dosáhl na 22,2 %, a Otčina Julije Tymošenkové se 17,4 %,“ vrací se Helmer o pár týdnů zpět.

„Dvaačtyřicetiletý právník ze severozápadní oblasti Černigov Ljaško osobně vedl jednotky v bojích v Doněcku. V květnu kandidoval i v prezidentskách volbách a ve své kampani prosazoval vedení války a etnické čistky. V těchto volbách nakonec Ljaško skončil s 8,3 % na třetím místě. Spolehlivý zdroj z americké ambasády v Kyjevě prozradil, že Ljaška se před sedmi lety snažili přimět Američané ke spolupráci,“ prozrazuje Helmer zajímavé informace o Ljaškovi.

„V prezidentských volbách dosáhl Ljaško velmi dobrého výsledku. Přijde mi, že právě od té doby popularita jeho strany ještě o pár bodů vzrostla. Těžko říci, co bylo hlavním důvodem takového výsledku. Obecně bych však řekl, že za tím byla jeho agresivní rétorika a podpora války s Ruskem, na kterou slyšela i ukrajinská populace. Ljaško často navštěvoval zóny, kde operovaly protiteroristicé jednotky a nechával se fotit v uniformě vojáka," konstatuje šéf KIIS Paniott.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pro
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Frajeři. Za 10 minut 20 mega. Krejčíř pláče, že tu není.“ Respirátory? Prý podvod, že privatizace bledne závistí

9:32 „Frajeři. Za 10 minut 20 mega. Krejčíř pláče, že tu není.“ Respirátory? Prý podvod, že privatizace bledne závistí

V dalším díle Jámy pekel se herní vývojář Daniel Vávra zaměřil na nyní nařízené ochranné pomůcky. Je…