Její názor přitom vychází z rozhovoru, který poskytl ukrajinský sociolog Volodymyr Iščenko časopisu Jacobin. Jak doktorka Salminen upozorňuje, Iščenko patří k levicové opozici proti současné vládě, což ale nečiní jeho postřehy méně hodnotnými.
Legenda praví, že majdanské povstání na konci roku 2013 vypuklo kvůli touze Ukrajinců po vstupu do Evropské unie, kterou zmařil tehdejší prezident Janukovyč. Podle Iščenka ale přivedly lidi do ulic spíše socioekonomické křivdy a aspiraci na lepší životní standard. Zajímavostí přitom je, že mluvčími touhy po lepším životě se staly takřka výhradně pravicové strany.
Dvě ze tří hlavních majdanských stran: Vlast Julije Tymošenkové a UDAR boxerského velmistra Vladimira Klička, reprezentovaly spíše mocné finančně-průmyslové skupiny jednotlivých oligarchů.
Třetí majdanská strana Svoboda pak byla vyloženě nacionalistická. Doplněna byla menšími subjekty zastřešenými polovojenskou organizací Pravý sektor. Majdanskou sestavu doplnily západem podporované neziskové organizace, propagující neoliberální reformy. „Žádná z nich nebyla schopna artikulovat pokrokovou agendu, i pokrokoví liberálové byli v menšině, nemluvě o socialistech,“ dodává sociolog Iščenko.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
