„S tím, jak se blíží summit NATO a podpora Ruska separatistům roste, Obamova administrativa a spojenci USA čelí tlaku, aby jednali. Nejlépe znějí jednoduchá řešení, jako jsou další sankce proti Rusku či přímá vojenská pomoc Ukrajině. Všechny tyto jistě chvályhodné návrhy však nereflektují zkušenosti z předešlých občanských válek. Pointa je v tom, že i když Moskva umožňuje Ukrajině separatisty porazit, zajistit na delší dobu udržitelnou situaci v regionech zničených válkou bude obtížné,“ konstatuje Saunders.
„Slabá ukrajinská ekonomika se pod tíhou bojů ještě více zhoršuje. Situace Ukrajiny byla kritická ještě před započetím celého konfliktu. Země trpěla posledních dvacet let tím, že se o ni politické elity rvaly jako o svoji kořist. Místo, aby příjimaly složitá rozhodnutí a posouvaly Ukrajinu vpřed. Výsledkem jejich vládnutí je vysoký zahraniční dluh, pravidelné schodky státního rozpočtu, nevyužití mezinárodní podpory, prakticky nebojeschopná armáda a nedůvěra veřejnosti,“ jmenuje Saunders hlavní problémy Ukrajiny.
„Co se tedy bude dít, až celý konflikt jednou skončí? Počítejme pro účely nalezení odpovědi s nejlepším možným scénářem. Tedy, že současná americká a západní politika uspěje a Moskva přestane podporovat separatisty. To umožní, aby ukrajinská armáda dosáhla rychlého vítězství. Ukrajina bude muset předně investovat značné finanční prostředky na obnovu doněckého a luhanského regionu. Premiér země Arsenij Jaceňuk již přiznal, že to bude pro jeho zemi představovat obrovskou ekonomickou zátěž v podobě mnoha miliard dolarů,“ zmiňuje Saunders názor Jaceňuka.
Celý text v angličitně najdete ZDE.
Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?Anketa
„Premiér Jaceňuk přímo obvinil Rusko, že prostřednictívm separatistů plánovalo zničit zdejší infrastrukturu, aby se při její obnově ukrajinská ekonomika naprosto vyčerpala. Podle státní tiskové agentury Ukrinform dále premiér zmínil, že separatisté záměrně ničí doly, elektrárny, elektrické rozvody, železnice, mosty a komunikace. K tomu je třeba dodat, že velké škody nadělala i ukrajinská armáda při bombardování domů, škol, obchodů či nemocnic,“ přidává Saunders další nepřiznivý fakt.
„Nákladná obnova východní Ukrajiny však za sebou skrývá dva důležité aspekty. Tím prvním je fakt, že může Rusko odradit od další anexe. Už takto musí Moskva uvolnit v příštích pěti letech 14 miliard dolarů, aby se jí podařilo dostatečně integrovat Krym. Proč by chtěla Moskva vynakládat další obrovské peníze kvůli připojení obrovského území východní Ukrajiny? V Doněcku a Luhansku žije dvakrát více obyvatel než na Krymu. Situace je zde navíc o hodně horší než právě na Krymu, protože se zde nachází pouze těžký průmysl, který má problémy s odbytem,“ vysvětluje Saunders.
„Druhým aspektem je skutečnost, že obnova východní Ukrajiny bude pro ukrajinskou vládu představovat nejenom ekonomický úkol. Jen stěží se podaří vládě najít v děravé státní pokladně miliardy dolarů. Tady se nabízí otázka, jestli v takovém rozsahu budou ochotny pomoci Spojené státy a Evropská unie? Budou chtít posílat peníze komunitě žijící ve východní části země, která byla politiky i médii označována za proruskou a separatistickou? Jak se asi zatváří voliči v západní a střední části země, až vláda kvůli rekonstrukci Doněcku a Luhansku uvalí vyšší daně, sníží sociální dávky a navrhne další úsporná ekonomická opatření?“ táže se Saunders.
„Světová banka a Mezinárodní měnový fond nemají žádný zázračný recept, který by mohl tento problém ze dne na den vyřešit. Premiér Jaceňuk již nyní hledá spásu ve zvyšování daní pro vyšší střední třídu a mocné oligarchy. Budou však skutečně ochotni uskromňovat se kvůli východu země? Dále se musím ptát, jestli bude po ukončení konfliktu Gazprom prodávat plyn na Ukrajinu za nižší ceny, než je obvyklé v Evropě? Jaký další tlak může USA a Evropa vyvíjet na Rusko, aby ceny snížilo? A to se ještě nebavíme o hospodářských vztazích mezi oběma zeměmi. Přerušení těchto vazeb bude stát Ukrajinu podle odhadů premiéra Jaceňuka jen první rok sedm miliard dolarů. To negativně ovlivní i situaci v průmyslových městech východní i jižní Ukrajiny, kde je rusky mluvící obyvatelstvo silně koncentrováno,“ upozorňuje Saunders.
„A pokud vám to ještě ve výčtu nadcházejících problémů nestačí, mohu zmínit složitou demobilizaci milic a separatistů. Navíc ukrajinská vláda bude muset organizovat opětovný návrat stovek tisíců uprchlíků zpět do jejich domovů. Něco bude stát i začlenění odzbrojených bojovníků zpět do pracovního procesu, což půjde vzhledem ke zničeným továrnám dost obtížně. A pokud je snad Kyjev hodlá všechny uvěznit, bude zase muset přispívat jejich rodinám na obživu. Jestliže tento složitý proces s nejistým výsledkem bude Kyjev špatně zvládat, může to navíc opět zvýšit pnutí kdekoliv v zemi. A zejména v případě, kdy Moskva nabízí pomocnou ruku,“ zmiňuje se Saunders o kritických úskalích obrodného procesu.
„Bez ohledu na zoufalou zahraniční politiku prezidenta Obamy a jeho častou kritiku směřovanou k jeho předchůdci Bushovi, on sám ani jeho rádci zatím ani nenaznačili, že by měli nějaký plán pro řešení situace po ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Zatím jen Bílý dům přiznal, že nemá strategii pro vypořádání se s ISIS. Máme věřit tomu, že v případě Ukrajiny je tomu jinak?“ uzavírá Saunders svoji analýzu otazníkem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
