Výzkum, který uskutečnilo Centrum občanského vzdělávání FHS UK ve spolupráci s německou Nadací Konrada Adenauera a agenturou TNS Aisa, je v České republice svým zaměřením a rozsahem první svého druhu. Mapuje nejen veřejně prospěšné aktivity, do kterých se Češi zapojují, ale podrobně popisuje také rozdíly mezi různými skupinami české veřejnosti, bylo zde zpracováváno 20 tisíc proměnných na jednoho respondenta.
Pro EU se angažuje minimum lidí
Výsledky výzkumu mohou být podle autorů projektu využity jak pro rozvoj občanského vzdělávání, tak pro zapojování širších skupin české veřejnosti do veřejně prospěšných aktivit ze strany veřejné správy a občanských sdružení.
Výzkum občanské angažovanosti ukazuje, že se česká veřejnost zapojuje převážně do nepolitických aktivit. Češi podporují zejména lidi postižené a nemocné (41 procent), v náročných životních situacích (35 procent) a zasažené pohromou (27 procent). Zdarma se také angažují ve volnočasových aktivitách (24 procent) nebo se starají o prostředí kolem sebe (22 procent). 16 procent se angažovalo proti nepřizpůsobivým, proti rasismu 4,7 procenta. 54 procent aktivních lidí je ochotno se angažovat proti nepřizpůsobivým, a to napříč spektrem.
Naopak jen málo lidí se angažovalo ve prospěch „demokracie a lidských práv“ (8,8 procenta), práva spolurozhodovat – referenda, veřejné debaty – (7,3 procenta) nebo pro Evropskou unii (1,8 procenta).
Čtyři základní skupiny
„Velký problém je také celkově nízká důvěra v základní demokratické instituce. I ti, kteří se hodně angažují, jim věří velmi málo. Z toho plyne dlouhodobě ohrožení demokracie jako takové. Zároveň existuje silný vztah mezi důvěrou v demokratické instituce a angažovaností. Je proto třeba začít pracovat na tom, aby se u nás zapojení do občanských aktivit zvýšilo,“ vysvětluje spoluautor výzkumu Ondřej Matějka z Centra občanského vzdělávání.
Výzkum občanské angažovanosti popisuje čtyři základní skupiny české veřejnosti: „Velmi aktivní“ – sedm procent, angažují se v mnoha tématech na všech úrovních, „Spíše aktivní“ – 38 procent, jsou aktivní v oblasti volného času a sociálních témat nebo se angažují politicky, Spíše neaktivní – 46 procent, příležitostně na něco finančně přispějí nebo se zapojí manuální prací, Pasivní – 10 procent, vůbec se neangažují.
Ve výzkumu je zajímavé, že se zabýval i volným časem, životním stylem i psychologickým profilem respondentů. Zajímavé zjištění je, že aktivnější lidé pijí často alkohol, což je patrně dáno tím, že se pohybují častěji ve společnosti a na setkáních.
Občanské vzdělávání
„Výrazné rozdíly v angažovanosti těchto čtyř skupin ukazují, že zájmy velkých skupin občanů nemají odpovídající zastoupení ve veřejném životě. Pokud významná část veřejnosti zůstává pasivní, dále to posiluje izolace politických institucí a snadněji se mohou prosazovat okrajová nebo extremistická témata,“ uvedl Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odborný garant výzkumu.
Výsledky výzkumu tvoří zásadní podklad zejména pro vzdělávání. Jako řešení uvedených problémů se podle autorů projektu nabízí občanské vzdělávání. Data budou dílčím způsobem poskytnuta neziskovkám, ale ne politickým stranám.
Občanské vzdělávání podporuje místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová. „V tomto smyslu nejde o to, aby vládla levice nebo pravice, ale demokracie,“ řekla poslankyně, která varovala před populistickými a antisystémovými subjekty.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
