Otřesnou blamáž předvedlo ministerstvo vnitra při zjišťování chybovosti vzorků podpisů pro prezidentské kandidáty. Místo aby sečetlo výsledky ze dvou vzorků a vydělilo je dvěma, tedy zprůměrovalo, vzalo za výsledek už ten součet. Dle stejné logiky by při zjištění, že v jedné třídě je 50 procent dívek a ve druhé stejně početné také 50 procent, dalo tvrdit o škole, že je na ní 100 procent a žádný chlapec.
Tady se v případě ministerstva vnitra nedá mluvit o chybě, ale o absenci nejzákladnější logické úvahy. To, že na to nepřišel žádný z úředníků, se zdá až neuvěřitelné. Stejně jako to, že ředitel odboru všeobecné správy MV Václav Henych od prezentace výsledků v půl druhé odpoledne do nočního vydání Událostí, komentářů ČT24, jejichž byl hostem, nebyl schopen po vlně kritiky v médiích během té doby dojít k jinému závěru, než že to je otázka výkladu.
Bobošíkovou musí Nejvyšší správní soud vrátit zpátky
Nedá se předpokládat, že by na Nejvyšším správním soudu postrádali selský rozum jako na ministerstvu vnitra, a tak se zdá být jasné, že Jana Bobošíková se musí zařadit zpátky mezi prezidentské kandidáty. Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura zůstali jen těsně pod čarou, tedy padesátitisícovou hranicí, takže není vyloučené, že ve skutečnosti požadovaný počet platných podpisů také mají.
Psali jsme:
Proto bude zajímavé sledovat, jak se vypořádá Nejvyšší správní soud s jejich odvoláním, může ověřovat třeba i všechny podpisy a nespoléhat jen na výsledky ze vzorků. „Je to poprvé, co se bude Nejvyšší správní soud něčím podobným zabývat, takže záleží, jak k tomu přistoupí. Pokud bude chtít, může začít i přepočítávat. Koneckonců když řeší nějaké stížnosti na volby, tak se také často fyzicky přepočítávají volební lístky, aby se zjistilo, jestli počty souhlasí s tím, jak nahlásily výsledek okrskové volební komise,“ říká pro ParlamentníListy.cz odborník na ústavní právo Zdeněk Koudelka.
- SLEDUJEME téma: Vyřazení prezidentských kandidátů
Hranice padesáti tisíc podpisů je ještě liberální
Z mnoha stran se na zákon upravující přímou volbu prezidenta valí kritika. Týká se hranice 50 tisíc podpisů, nemožnost ověřit platnost podpisů na peticích i toho, že zvýhodňuje stranické kandidáty, jimž stačí deset senátorských nebo dvacet poslaneckých podpisů. „Zákon v podstatě odpovídá evropským zákonům k prezidentským volbám. Koneckonců podpisy jsou nutné i pro senátorskou volbu. Jestliže jde do voleb nezávislý kandidát, také musí předložit podpisy. To samé v komunálních volbách a nikde to problém nedělá,“ podotýká Zdeněk Koudelka.
A vypořádává se i s námitkou, že padesátitisícová hranice je nepřijatelná. „Senátor musí mít tisíc podpisů. U nás je 81 senátních obvodů. Kdybych vzal analogicky požadavek na senátory na volbu prezidenta jako státní volební obvod, tak bych musel stanovit povinnost 81 tisíc podpisů. Když je tedy požadavek na 50 tisíc podpisů, tak je nižší, liberálnější, než je požadavek na nestranického kandidáta v senátních volbách. A nepamatuji se, že by si od roku 1996 někdo z kandidátů na senátora stěžoval, že těch podpisů je hodně,“ upozorňuje právník.
Kandidáti by měli využít své právo obrátit se na Ústavní soud
Měli či neměli by se vyřazení prezidentští kandidáti obracet na Ústavní soud? „Nemohu to posuzovat a ani nechci,“ říká pak pro ParlamentníListy.cz bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka Eliška Wagnerová. Jak ale dodává, pravdou je, že tito kandidáti na to právo mají. „Proč by tak svého práva neměli využít?" podivuje se Wagnerová.
Promiňte, ale opravdu nesdílím rádoby „státotvorný“ postoj některých kandidátů, že v tomto smyslu nebudou to, či ono. „Kdyby byli přesvědčeni, že je něco v nepořádku, že je něco špatné, protizákonné či dokonce protiústavní a přesto se tomu podvolili a nebojovali proti tomu, pak by asi bylo jen dobře, kdyby se takový člověk o tento úřad neucházel,“ vysvětluje svůj postoj Eliška Wagnerová.
„Myslím, že právě prezident musí dávat najevo, že chce zachovávat Ústavu, hájit, obhajovat a samozřejmě ctít,“ uvádí bývalá ústavní soudkyně.
Technika sběru podpisů by měla být stejná pro všechny volby
Ve stejném duchu reaguje i Zdeněk Koudelka na kritiku některých uchazečů, že měl stát nějakým způsobem garantovat platnost podpisů kupříkladu tím, že by lidé dávali své podpisy jednotlivým kandidátům na pobočkách pošt po ověření své totožnosti. „Samozřejmě lze udělat jinou techniku sběru podpisů. Já se jenom ptám, proč v přímé volbě prezidenta by to mělo být jinak, než je to u voleb senátorských, u voleb zastupitelů, nebo při peticích pro vyhlášení místního referenda,“ podivuje se právník.
Připomíná, že naše právo dlouhodobě stanoví, že podpisy, které se objevují pod peticemi, se nikde neověřují. „Sbírají je soukromé osoby, petiční výbor, ne stát. Pokud s tím někdo vystoupí, tak je to legitimní požadavek, pokud ovšem řekne, že by to tak mělo být všude. Pokud vystoupí jen s tím, že by to tak mělo být jen při volbě prezidenta, a ne při volbě senátorů nebo při volbě členů zastupitelstev nebo při organizování místních referend, tak v tom nevidím právní přístup, ale přístup, který chce ztížit nebo dokonce zlikvidovat přímou volbu prezidenta,“ dodává Zdeněk Koudelka.
- TÉMA: Přímá volba prezidenta
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
