Ústavní soudci mají na stole konkrétní případ bývalého strojvůdce Karla Holubce. V době federace odpracoval mnoho let jako zaměstnanec bratislavského odštěpného závodu Československých státních drah. Když před pěti lety odcházel do penze, přiznala mu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) důchod jen asi 3500 korun. Neuspěl ani v následném soudním sporu. Jeho kasační stížnost zamítl v srpnu Nejvyšší správní soud právě s odkazem na stěžejní stanovisko Soudního dvora EU.

Situace se změnila po vstupu do EU

Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, dostávali nižší důchod. Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost.