Utekli z Ukrajiny, ale v Evropě je nechtějí. Závodí se o to, kde se budou mít hůř

15.04.2024 14:38

Evropské státy nejsou tak solidární, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tvrdí to Vilde Hernes, vedoucí výzkumný pracovník Metropolitní univerzity v Oslu. Ačkoliv na úrovni Evropské unie všichni mluví o solidaritě, která se má projevit mimo jiné v přijatém migračním paktu, jednotlivé státy se ve skutečnosti předhánějí v azylových opatřeních, které mají odrazit chuť migrantů usadit se. A to podle Hernese nyní pociťují i uprchlíci z Ukrajiny, kteří mají ve skutečnosti mnohem horší podmínky, než by se mohlo na první pohled zdát.

Utekli z Ukrajiny, ale v Evropě je nechtějí. Závodí se o to, kde se budou mít hůř
Foto: Hans Štembera
Popisek: Setkání s ukrajinskými rodinami, které našly dočasný azyl v ubytovacím zařízení Městské části Praha 2. Účastníci ochutnali tradiční ukrajinský pokrm vareniky

Vilde Hernes popisuje, jak se ve skutečnosti mají například ukrajinští uprchlíci ve státech Evropské unie. Většina lidí si přitom myslí, že mají velmi dobře nastavené azylové podmínky, při bližším pohledu se ale ukáže, že to není pravda.

„Přišli byste do Evropy raději jako Syřané v roce 2015, nebo jako ukrajinští uprchlíci v roce 2022? Tuto otázku jsem položil svým novým studentům hned na začátku přednášek v roce 2023. A jejich odpověď byla téměř jednomyslná: ukrajinský uprchlík. Proč tomu tak bylo? Mnozí se totiž domnívají, že s ukrajinskými uprchlíky bylo zacházeno lépe než s ostatními žadateli o ochranu,“ říká Hernes.

Když totiž začala velká migrační krize v letech 2015–2016, evropské země zaváděly přísnější azylovou, imigrační a integrační politiku, jako by soutěžily o to, kdo se stane nejméně atraktivní destinací pro ty, kteří dosáhnou jejich hranic. Evropská unie od té doby hledá systémové řešení, zatím posledním pokusem je schválený migrační pakt, který obsahuje povinnou solidaritu.

Anketa

Vnímáte Izrael jako spojence České republiky?

23%
72%
hlasovalo: 17693 lidí
Situace v roce 2022 byla na první pohled odlišná. „Když evropské země po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 opět čelily rekordně vysokým nuceným migračním tokům, reagovaly na situaci mnohem jednotněji. A co je nejdůležitější, aktivovaly směrnici EU o dočasné ochraně, která poskytuje dočasnou, ale okamžitou ochranu vysídleným osobám ze zemí mimo EU,“ popisuje Hernes v komentáři pro bruselský list Politico. 

Jenže jednotlivé státy mají ve skutečnosti velkou volnost, jak se směrnicí o okamžité ochraně pracovat. Evropa tak ve skutečnosti byla vůči ukrajinským uprchlíkům na jedné straně velkorysejší, ale na druhé i restriktivnější.

„Zavedení hromadných dočasných povolení usnadnilo Ukrajincům cestu k ochraně. V některých zemích dokonce získali výjimky ze stávajících restriktivních opatření. Na rozdíl od ostatních žadatelů o ochranu jim byl například často umožněn okamžitý přístup k práci, mohli vycestovat na Ukrajinu, aniž by ztratili status ochrany, a některé země poskytly pružnější pravidla týkající se místa, kde se mohou usadit,“ vypočítává Hernes měkčí podmínky, než jaké mají například uprchlíci z Afriky nebo Blízkého východu.

Na druhou stranu ale dočasný aspekt těchto ochranných povolení vedl k tomu, že ukrajinští uprchlíci měli omezenější přístup k některým právům a službám, například méně integračních opatření, menší finanční pomoc a žádná cesta k trvalému pobytu.

„Například při pohledu na jejich pobyt optikou dočasnosti některé hostitelské země neposkytly ukrajinským uprchlíkům práva a přístup k jazykovému vzdělávání nebo k pravidelným integračním opatřením, na která mají nárok ostatní uprchlíci. Doba, kterou Ukrajinci stráví na základě povolení k dočasné ochraně, se navíc nezapočítává do minimálních požadavků na trvalý pobyt. Zatímco v některých oblastech se tedy projevuje celkový trend liberálnější politiky vůči ukrajinským uprchlíkům, v jiných oblastech se tato skupina ve skutečnosti potýká s většími omezeními,“ vysvětluje Hernes.

A jelikož platnost směrnice o dočasné ochraně za rok vyprší, protože se nepočítalo s tím, že bude konflikt na Ukrajině trvat několik let, v Evropě prý opět nastane závod v přijetí co nejhorších azylových podmínek, aby uprchlíci nebyli motivováni v zemi zůstat.

„Můžeme být svědky nových závodů ve vztahu k politikám týkajícím se ukrajinských uprchlíků, protože země by se mohly opět snažit vyhnout tomu, aby se staly atraktivní destinací,“ míní Hernes. Na příkladu Norska ukazuje, že tyto debaty již začaly.

Vzhledem k tomu, že příliv ukrajinských uprchlíků do země od podzimu 2023 stoupá, a to mnohem více než u severních sousedů, norská vláda navrhla několik nových omezení, například omezení rozsahu osob, které mají nárok na kolektivní dočasnou ochranu, zákaz dočasných návštěv zpět na Ukrajinu a snížení finančních dávek.

„Evropská solidarita by mohla být vystavena zkoušce, až dočasná povolení v roce 2025 vyprší. Pokud jsme se z roku 2015 něco naučili, pak to, že přístup evropských zemí k žadatelům o ochranu se může rychle změnit – zejména pokud bude blok nadále pociťovat rostoucí únavu z války a jednotlivé země zahájí závod o zvýšení restrikcí,“ uzavírá výzkumný pracovník.

V České republice bylo na konci roku 2023 celkem 574 447 osob z Ukrajiny, z toho 375 tisíc je v režimu dočasné ochrany. To je třetí největší počet v celé Evropské unii. Ukrajinci nyní tvoří 54 % všech cizinců na českém území. „Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu na Ukrajině 581 077,“ uvedlo ve zprávě Ministerstvo vnitra s tím, že více než 200 tisíc ukrajinských uprchlíků už z Česka odešlo.  

Počet cizinců v ČR byl ke konci roku 1 065 740 osob, tedy více než desetina populace. Za Ukrajinci následovali Slováci, kterých v ČR žilo 119 182 a tvoří 11 % cizinců v ČR.  Dále Vietnamci (67 783 osob), Rusové (40 990 osob) a Rumuni (20 469).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Makarovič

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Párování.

Probíhá párování koalice a opozice? Pokud ano, nejsou potom "obstrukce" jen divadlem pro voliče a opozice to koalici hodně usnadňuje?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Pomoc válečným uprchlíkům, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusenepřítel blbů , 15.04.2024 15:51:05
se v Evropě 21. století naprosto zvrhla. I dřív byli váleční uprchlíci - lidé, kteří zachránili holý život a byli vděční za jídlo a přístřeší. Dneska je uprchlík člověk, který do "válečné zóny" jezdí na dovolenou, má právo na byt a veškerou solidaritu v hostitelské zemi, můře páchat trestnou činnost, kterou hostitelská země tutlá a žije ve vyšším standardu, než měl doma. Málokdo se chce dělit o svůj životní prostor a zdroje s těmi, kdož si za pomoci USA svým konáním udělali ze své země jeden velký bordel, a dobrosrdečně ho jedou dělat tam, kde celé generace dřely a bojovaly za to, aby se jejich děti měly líp.

|  24 |  0

Další články z rubriky

Ne politici. To lidé jsou hloupí. Topolánek šel proti voličům

13:55 Ne politici. To lidé jsou hloupí. Topolánek šel proti voličům

Václav Moravec pozval do svých Otázek 3 bývalé premiéry – Mirka Topolánka, Jiřího Rusnoka a slovensk…