Útok na Německo. Navalnyj způsobil v Česku rozkol s velkým sousedem
25.01.2021 19:59
ANKETA Další protiruské sankce? O této možnosti se začalo hovořit poté, co byl v Moskvě zatčen ruský opozičník Alexej Navalnyj. Čeští politici rozhodně nevidí věc jednoznačně, a dokonce ani Karel Schwarzenberg, exministr zahraničí za TOP 09, nové sankce nepodpořil.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Vyjádření podpory Alexeji Navalnému a nesouhlasu s jeho zadržením. Protest byl namířen také proti současnému prezidentovi Ruska Vladimiru Putinovi
reklama
Anketa
Měl by Milan Hnilička odejít z čela Národní sportovní agentury?
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj byl na moskevském letišti nedávno zatčen ihned po příletu z Německa, kde se zotavoval po otravě, které předtím čelil. Podle ruských úřadů se hlasitý Putinův kritik nedostavil v Moskvě na kontrolu v souvislosti s podmíněným trestem za zpronevěru.
Varování, že by Navalnyj mohl být zatčen ihned po návratu do vlasti, zaznělo s předstihem od tamní vězeňské služby. Opozičník se i přesto rozhodl do ruské metropole z Německa vrátit.
V uplynulých dnech se po celém Rusku konaly demonstrace, které Navalnému vyjadřovaly podporu. Podle odhadů se jich jen v Moskvě zúčastnilo zhruba 40 tisíc lidí. Menší počet protestujících se sešel dokonce i v sibiřském Jakutsku, kde v tu chvíli panovalo extrémní zimní počasí a teplota klesla k minus 50 stupňům Celsia.
Fotogalerie: - Svobodu Navalnému
Infobox
Alexej Navalnyj
Alexej Anatoljevič Navalnyj, narozen 4. června 1976. Ruský právník a opoziční aktivista. Studoval v Moskvě, v roce 2010 absolvoval půlroční program na Yale University v USA. Obchodoval s akciemi a působil ve společnosti zabývající se reklamou. V roce 2011 se stal známým při sérii demonstrací proti prezidentu Putinovi, ale ještě v roce 2012 jej společnost oligarchy Alexandra Lebeděva vyslala jako svého zástupce do představenstva letecké společnosti Aeroflot. V roce 2013 kandidoval na starostu Moskvy. Skončil druhý s 27 procenty (protikandidát získal 51%) ale porážku neuznal a volby prohlásil za zmanipulované. Od té doby bojuje proti ruské vládě, pokoušel se kandidovat v několika volbách, zveřejňoval skandální materiály o vládnoucích politicích a několikrát byl zatčen. V srpnu 2020 zkolaboval v letadle, údajně byl otráven novičokem. Po léčbě v Německu se vrátil do Ruska, kde byl zatčen kvůli porušení podmínek podmínečného propuštění.
Po Evropě se kvůli Navalného věznění začalo mluvit o dalších protiruských sankcích. Jejich vypsání již doporučil zahraniční výbor českého Senátu.
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, zda by zavedení nových sankcí proti Rusku rovněž podpořili. Podle očekávání zazněly názory z obou stran.
Exministr zahraničí, poslanec a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, se k možnosti sankcí možná překvapivě vyjádřil skepticky. „Nevím, o jakých sankcích se uvažuje, tudíž se nebudu vyjadřovat. Pozoruhodní jsou ti demonstranti po celém Rusku. Ač jsou zatýkáni, pokračují,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Schwarzenberg.
„Určitě ne. Nejsem příznivcem toho, aby ti, kteří dluží na daních, ze sebe dělali politické oběti. Vím, že v Ruské federaci může klidně ten, kdo platí daně, vlastnit i Chelsea a ten, kdo neplatí, okrádá stát,“ uvádí první místopředseda Sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip v narážce na provinění, kterého se údajně Navalnyj měl dopustit.
Podle místopředsedy ODS a europoslance Alexandra Vondry by Česká republika sankce podpořit měla. „A asi by to i udělala. Ale Němci byli proti, takže žádné nové sankce nebudou. Němci potřebují ruský plyn, protože zachraňují planetu a jádro si zakázali. Takže Rusko si s tím hraje jako kočka s myší,“ míní Vondra.
„Neměla. Sankce nic neřeší, jen narušují mezinárodní vztahy a poškozují i naši vlastní ekonomiku. Naše rozhořčení nad nepravostmi v jiných zemích je navíc značně selektivní. Nebo snad budeme přijímat sankce kupříkladu také vůči Spojeným státům americkým za to, že nadnárodní korporace vlastněné jejich občany devastují svobodu slova?“ Napsala redakci poslankyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková.
Místopředseda KDU-ČSL a poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský na otázku ParlamentníchListů.cz reagoval stručně. „Ano,“ napsal na dotaz, zda by naše země měla sankce podpořit.
„Domnívám se, že případné další sankce poškodí více nás, než aby přiměly Rusko změnit přístup k Navalnému. Neznám detaily obžalovacího spisu Navalného, ale moc mne zajímá, co ho vedlo k návratu do Ruska, když mu muselo být jasné, jak to dopadne. Takže bych rád, aby se tato otázka vyjasnila dříve, než se začne jednat o dalších potenciálních sankcích. U každých sankcí ale požaduji jasnou informaci, jaký dopad to bude mít na aktivity českých firem v Rusku a na naše firmy, které do Ruska vyvážejí,“ uvedl poslanec SPD Jiří Kobza.
„Pokud budou proti konkrétním lidem, pak ano,“ zareagoval poslanec KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Výrazně kriticky se k možnosti dalších sankcí vyjádřil komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. „Absolutně nevím, proč bychom měli poškozovat zájmy ČR a jejích občanů vyhlašováním nových sankcí, které – jak se navíc ukázalo – nikam nevedou. Nehledě na to, že ti ‚mírumilovní‘ demonstranti – zcela jistě milovníci demokracie – zbili do bezvědomí člověka, který si dovolil mít jiný názor. Nevšimla jsem si, že by Petříček sepisoval sankce na USA, kde bylo v poslední době demonstrací i jejich tvrdých potlačení nespočet. Ať už jdou s tím svým dvojím metrem pravdoláskaři do háje!“ řekla pro ParlamentníListy.cz.
K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
