Kdo podle Vás vyšel z prezidentského duelu v ČT jako vítěz?Anketa
Ničím jiným než druhým kolem přímé volby prezidenta nelze začít přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém týdnu objevilo ve sdělovacích prostředcích. Pozornost přitáhly debaty kandidátů, tu závěrečnou odvysílala ve čtvrtek večer veřejnoprávní televize.
„Začnu kritikou. Nepochopil jsem, proč se debata konala v předsálí Rudolfina, protože to byly naprosto vyhozené peníze Kavčích hor a nás koncesionářů. Úplně zbytečná ambaláž pro šedesát lidí znamenala jen velké náklady, které by se ušetřily, kdyby se vysílalo z některého studia na Kavčích horách. Zdůvodnění, že tam byl zvolen Masaryk, je sice hezké, ale tehdy to byla budova Parlamentu. Navíc nebyl zvolen jen takto v předsálí, ale v hlavním hlasovacím sále. To je tedy mínus na účet České televize,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tentokrát má pro ni ale i plus, protože musí dát za pravdu prezidentu Miloši Zemanovi, který na závěr debaty pronesl: „I když to většinou nedělám, tak chci poděkovat moderátorce za férové vedení této debaty. Nikomu nestranila a nebyla nikým než sama sebou ovlivněna.“ Ta slova chvály mířila na Světlanu Witowskou. „Já se k tomu připojuji. Paní Witowská se až na drobné mínusy – opravdu jen drobné nuance, které nepřevážily ten hlavní dojem – ukázala jako profesionální, poměrně nestranná a nezávislá novinářka, která zvládla tenhle opravdu náročný úkol. A musím říct, že jsem tedy po dlouhé době dal za pravdu panu řediteli Dvořákovi, který po odmítnutí pana Moravce pravil, že Česká televize má mnohem více kvalitních moderátorů,“ přiznává mediální analytik.
Po výkonu své kolegyně by měl Moravec dát okamžitě výpověď
Nešlo o to, že by tradičního moderátora jenom zastoupila. „Dokonce bych řekl, že by pan Moravec měl na pozadí výkonu paní Witowské dát okamžitě výpověď, protože výkony, které podává on, ve srovnání s výkonem, který podala ona, jsou – s prominutím – jako kdyby si to SK Nučice rozdal s Realem Madrid. Sportovní metaforu rozjel po debatě pan Borek v Událostech, komentářích, tak já to také takhle sportovně vypointuji. Je zjevné, že Česká televize umí odevzdat dobrou práci, když chce, když v ní nepřeváží soukromé zájmy jednotlivých ‚nenajedených‘ moderátorů, dramaturgů a šéfů různých produkčních skupin na ně navěšených. Najednou se tohle jakoby řešení z nouze ukázalo jako naprosto mimořádné a na místě pana Dvořáka bych vyměnil okamžitě osazenstvo Událostí, komentářů a snažil bych se tam dostat lidi, jako je paní Witowská a spol. Její výkony jsem až doposud tak podrobně nesledoval, teď mě překvapila neuvěřitelně slušným výkonem,“ podotýká Petr Žantovský.
Od hodnocení veřejnoprávní televize přechází k tomu, jak si v debatě vedli oba kandidáti. „Pan Drahoš na mě působil dojmem velice podobným tomu dojmu z úterní diskuse na Primě. To znamená jako člověk, který je nepřipraven, nemá žádné věcné argumenty, vůbec neví, do čeho jde, nemá za mák představu o tom, co to je ústavní funkce hlavy státu, jaké má pravomoci, co může a nemůže dělat. Ukázalo se to v jeho odpovědích, ale i v jeho otázkách protistraně, tedy Zemanovi. Je to člověk, jenž se neustále ohání pouze dvěma, třemi frázemi, který se nestydí používat velice podpásové výrazivo. Třeba hned v úvodní části, kdy nařkl prezidenta Zemana, že jeho pobyt na Hradě znamená podporu kmotrů, mafií, papalášství a podobné floskule, aniž by se pokusil cokoli z toho dokázat,“ upozorňuje mediální odborník.
Neměl témata, a tak vsadil Drahoš na hysterii a agresivní tón
To však ze strany bývalého šéfa Akademie věd nebylo v tomto směru všechno. „Naprosto neuvěřitelně snad ‚asi šedesátkrát‘ pak ještě zopakoval jména Zemanových spolupracovníků Nejedlého a Mynáře. Místo toho, aby se věcně vyjádřil k otázce, tak přišel s tím, že přece Zeman má svého Mynáře a tak dál. Když v publiku zase seděl pan Horáček jako jeho podporovatel, což je skutečný popmusikový matador, tak se nabízela otázka, proč ho sakra nepřipravil trošku lépe. Myslím si totiž, že byl připraven velice špatně. A to i z hlediska věcného. Jestliže má za hlavního poradce Petra Koláře z Evropských hodnot, tak bych předpokládal, že ho pan Kolář jako bývalý diplomat aspoň poučí o základních procedurách a ústavních principech. Nestalo se,“ poznamenává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Sledoval i následné hodnocení debaty v Událostech, komentářích a za velice trefná považuje slova politolog Lukáše Valeše z Právnické fakulty Západočeské univerzity, jenž hned v úvodu zmínil, že nemít Miloše Zemana neměl by Jiří Drahoš o čem mluvit. „Řekl i další důležitou věc, že mu připadá, jako by se Drahoš dostal do určité hysterie a agresívního tónu, kterým sám sobě škodí. Nahrazoval tím nedostatek témat a nedostatek schopnosti něco vyargumentovat, takže neustále opakoval jména Mynář a Nejedlý a stupňoval u toho svoji emoci, a tou negativní emocí je samozřejmě hysterie. To bylo skutečně přiléhavé hodnocení. Pan Drahoš skákal do řeči, odpovídal na něco jiného, než byl tázán. Ve věci svého volebního manažera pana Kleindiensta, na něhož vyplynuly některé nepěkné věci, kličkoval strašným způsobem. Bylo to velmi nedůstojné,“ tvrdí mediální analytik.
Profesor se nedíval lidem do očí, všiml si Jarek Nohavica
Miloš Zeman se podle něj navzdory svému věku ukázal jako člověk, který je nad věcí, je připravený a dokáže být i vtipný, což je možná to, co Jiřímu Drahošovi může zlámat vaz. „Jemu absolutně chybí vtip. A ještě jedna věc. Na to mě upozornil Jarek Nohavica smskou hned po skončení debaty, v níž napsal: ‚Základní chyba Jiřího Drahoše – při svém posledním slovu se nedíval do očí lidem.‘ To je strašně důležitý postřeh, protože on neustále operoval tím, že je pro všechny a že na rozdíl od Zemana nebude zastávat zájmy jenom některých, ale všech, a pak se těm všem ani nepodíval do očí. Možná přes ty falešné brýle na ně neviděl, nevím, ale to už je ode mě jen takový jedovatý bonmot,“ uznává Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Kandidát, jehož unisono podporuje kvarteto pětiprocentních stran TOP 09, KDU-ČSL, STAN a jedenáctiprocentní ODS, se dopustil hromady hloupých výroků. „Obzvlášť když řekl, cituji: ‚Nejsme v Unii slyšet kvůli Miloši Zemanovi.‘ No to je přece úplná hloupost. Naopak. Kvůli Miloši Zemanovi je o nás slyšet mnohem víc. Připomeňme jeho štrasburský projev, který jistě vyvolal velké pozdvižení v Evropské unii. Jiří Drahoš stále mluví o tom, že je třeba vést seriózní debatu, ale už neříká, o čem. Když byl dotázán na oslavy stého výročí vzniku naší republiky, tak na to první větou odpověděl takto: ‚Především zatrhnu papalášské oslavy v Letohrádku královny Anny.‘ To jsem si v tu chvíli myslel, když jsem to slyšel, že spadl z Marsu,“ podotýká mediální odborník.
Kandidát Drahoš ví víc než všechny naše zpravodajské služby
Nedá mu nezastavit se u jednoho z témat debaty, jímž byla domněnka o tom, že prezidentské volby, nebo obecně volby v Evropě i u nás ovlivňuje nějaká dezinformační, hackerská nebo počítačová aktivita z různých třetích stran, třeba z Ruska. „Tak o tom pan Drahoš mluvil velmi zeširoka, že to je přece jasné, když to bylo všude, tak to bylo také u nás, aniž by to jakkoli doložil. Naproti tomu Zeman argumentoval jasně zprávami všech tří zpravodajských služeb, které to vyvrátily a které konstatují, že se nic takového neděje. A já tu mám před sebou tiskovou zprávu ze středy 24. ledna, kterou vydal Pražský institut bezpečnostních studií. Bavili jsme se o něm už minule, to je stále ta samá neziskovka, kterou zakládal Havel s Albrightovou a která konstatuje doslova a do písmene: ‚Druhé kolo prezidentské volby ovlivňují dezinformace.‘ A opět se tam skloňují všechny ty nesmysly, které zcela jednoznačně vyvrátili šéfové našich zpravodajských služeb,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Je proto přesvědčen, že opravdu nastal správný okamžik na to, aby se u nás začalo diskutovat o něčem, jako je americký zákon FARA o registraci zahraničních zástupců, nebo jeho ruská obdoba, na jejímž základě se nevládní organizace v případě, že obdrží nějaké finanční příspěvky ze zahraničí, musí registrovat jako „zahraniční agenti“. „To proto, aby bylo jasné, které neziskovky, kým placené, kým evidované, kým delegované a čím se zabývající mohou, nebo nemohou fungovat na území státu. Tohle už považuji za zcela zjevné, protože to je americká neziskovka, nebo alespoň z Ameriky podporovaná a zčásti také řízená. To je zcela jednoznačné zasahování do vnitřních politických poměrů v České republice, a to by mělo být předmětem velkého zájmu orgánů činných v trestním řízení. Když pro nic jiného, tak pro šíření poplašné zprávy,“ domnívá se mediální analytik.
Prezident, který dostane padáka, chce zaopatřit své kámoše
Zamyšlení nad debatou uzavírá tím, že se při ní sešla první liga s nějakou čtvrtou třídou a že to opravdu nebyl vyrovnaný souboj. „Je ovšem otázka, jestli se na to dívali ti nerozhodnutí, to se nedá vyčíst jak z křišťálové koule. Ale můj osobní dojem z debaty byl tento. Mnoho lidí se obávalo téhle diskuse více než té na Primě, protože se předpokládalo, že Prima jako komerční televize půjde spíše po povrchu věcí. Také v mnoha ohledech šla, třeba ta nekonečná debata o protikuřáckém zákoně byla po mém soudu úplně zbytečná. Ale na druhou stranu zase chápu, že se apeluje na to, že Zeman je dlouholetý kuřák a že to některé lidi zajímá a že to zvýší atraktivitu a sledovanost. To všechno může být, ale myslím, že Česká televize odevzdala až na tu úvodní výtku, to znamená toho zbytečného angažmá v Rudolfinu, prvotřídní práci a volič má opravdu velmi přesnou představu, o tom, o čem se má rozhodovat. Chce-li ovšem tu představu mít,“ uvědomuje si Petr Žantovský.
Pro druhé téma ho inspirovaly středeční zprávy České televize ve 23 hodin, v nichž se jeden ze šestice poslanců STAN a první místopředseda tohoto uskupení blýskl větou „Prezident (míněno Zeman), který dostane padáka od voličů, chce zaopatřit své kámoše“, z níž by si neznalý divák stěží odvodil, že ji použil původní profesí středoškolský učitel. „To je, prosím, vyjádření vysokého představitele parlamentní strany, které je tak na úrovni vyjádření čtvrté cenové skupiny. Ta věta mě docela uzemnila, dokonce bych ji označil za jednu z nejblbějších vět tohoto týdne. Jinak jde o narážku na to, že prezident slíbil, že i v případě prohry v prezidentské volbě pověří Andreje Babiše sestavením vlády. Ale prezident nedostává padáka. Padáka dostává flákač, který na stavbě místo toho, aby házel lopatou, tak sedí, kouří a pije pivo. Takový člověk dostává padáka. Prezident je, nebo není zvolen, což bych rád panu Rakušanovi připomněl. Jsme v demokratické společnosti a prezident nedostává padáka,“ vysvětluje mediální odborník.
Ústavní činitelé jsou spolu nuceni spolupracovat
Nevěřícně kroutí hlavou i nad formulací „zaopatřit své kámoše“, protože si nemyslí, že by Andrej Babiš byl „kámošem“ Miloše Zemana. „Koneckonců pan Babiš na pana Zemana zaútočil ve věci jeho spolupracovníků, pan Zeman mu to v televizní debatě lehce vrátil. Takže to beru jako spojenectví z nutnosti. Pan Babiš vyhrál volby, pan Zeman je v tuto chvíli prezidentem, takže jsou odsouzeni ke spolupráci. Jestliže vnímají demokracii jako ústavní systém, tak nejvyšší ústavní činitelé – a oni jsou dva ze čtyř nejvyšších – musí spolupracovat. Boj mezi prezidentem a premiérem k ničemu dobrému nevede. Vzpomeňme si na to, že Václav Klaus ke své jistě velké nevoli jmenoval dva sociálnědemokratické premiéry, a to Grosse a Paroubka. A určitě nebyl nadšen, že zrovna tyhle pány jmenuje premiéry. Ale prostě musel, protože byl ke spolupráci s nimi odsouzen,“ připomíná Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Neříká tím, že tohle je přesně případ Zeman – Babiš. „Ti jsou si názorově na mnoho věcí třeba ekonomických mnohem blíž, ale vidět to jako pan Rakušan na úrovni – prezident, který dostal padáka a chce zaopatřit své kámoše –, to je opravdu tak ta čtvrtá cenová skupina,“ zdráhá se mediální analytik stále uvěřit tomu, co jeden z půltuctu poslanců STAN dokázal zformulovat. Při té příležitosti by možná nezaškodilo, kdyby se Vít Rakušan seznámil se zjištěním Českého rozhlasu Radiožurnálu, podle něhož europoslanec a tehdejší místopředseda hnutí STAN Stanislav Polčák konzultoval jména kandidátů na pozice v pražských firmách a na pražském magistrátu se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, jenž je přitom považován za komplice Radovana Krejčíře v kauze tunelování České spořitelny a v případu daňového úniku na pohonných hmotách jihlavské společnosti M5. Pro takového počínání by spojení „zaopatřit své kámoše“ padlo jako ulité, ale v kauze svého spolustraníka, který se ani poté nevzdal teplého místečka v Evropském parlamentu, Vít Rakušan pochopitelně mlčel.
Komentátor Práva si s místopředsedou STAN může podat ruku
Může to být tím, že vůbec neví, v jaké zemi a v jakém způsobu vládnutí se pohybuje. „Prezident, když nedostane nadpoloviční většinu hlasů, tak dostane těsně pod polovinu. Stejně tak to bylo v minulé volbě a nijak to neubralo na důstojnosti pana Schwarzenberga, že dostal o nějakých devět procent hlasů méně než pan Zeman. Tato země má voličské síly rozloženy přibližně půl na půl, je tu patrné rozdělení mezi hlavní město a venkov, a tedy i rozdělení mezi zájmy určitých názorových skupin. Ale v zásadě je to jako v jiných evropských zemích. Stačí se podívat na Německo a Rakousko, kde probíhaly v nedávné době volby, a bylo to plus mínus půl na půl. Země jsou rozdělené v názorech na mnoho věcí od ekonomických až po migraci a na tom není nic špatného. Od toho je demokratický systém demokratickým systémem, aby se vítězové domlouvali a aby pracovali ve prospěch obce,“ poznamenává Petr Žanovský.
Tenhle přístup zřejmě není poslanci Vítu Rakušanovi úplně vlastní. „Alespoň podle toho, že to vidí systémem ‚dostal padáka, a proto chce zaopatřit své kámoše‘. Možná že soudí podle sebe, já nevím, nechci být osobní. Ale byl to výrok, který se mě jako voliče v demokratické zemi docela dotkl,“ prozrazuje mediální odborník. A stejné pocity v něm vyvolaly dva komentáře Alexandra Mitrofanova v Právu a v Novinkách. První vyšel s titulkem „Je to jenom na lidech, jestli chtějí dál čichat smrad“, a druhý „První duel ukázal: Zeman může na Vysočinu. Stát se nezhroutí“. „Oba dva komentáře mají za cíl jediné, a to dehonestovat prezidenta Miloše Zemana. Pan Mitrofanov by měl asi vstoupit do fanklubu pana Drahoše nebo se definovat jinak než jako nezávislý novinář,“ doporučuje Petr Žantovský.
Blesk je proti komentářům Mitrofanova seriózní čtení
Přiznává, že texty tohoto politického komentátora dříve rád četl, protože věděl, že jeho názory odrážejí určité myšlenkové tendence v Lidovém domě. Stejně tak rád poslouchá v rozhlase či v televizi názory politologa Lukáše Jelínka, protože ví, že také odrážejí určitý typ myšlení části sociální demokracie. „Bohužel, pan Mitrofanov v těchto dvou textech klesl hluboko pod veškerý bulvár, Blesk je proti němu seriózní publikace. Je mi to strašně líto, protože když pan Mitrofanov zahazuje svou pověst novináře, kterou měl, tak nezbývá než jen vyslovit hlubokou lítost a nepochopení, proč to dělá. Možná podlehl tomu davovému šílenství ‚smrt Zemanovi a sláva Drahošovi‘, ale to je strašně hloupé a k novinařině to nepatři ani v tom, ani v onom gardu. Je to velká škoda a jen se těším, že se pan Mitrofanov probudí z tohoto otřesného snu a stane se zase novinářem,“ věří mediální analytik.
Tomio Okamura
Jako poslední téma si nechal kauzu podpisu generálního ředitele České televize Petra Dvořáka pod výzvou „Mantinely demokracie“. „Pan Petr Dvořák k tomu přidal ve víkendovém vydání Hospodářských novin velmi silné a až bych řekl silácké vyjádření. Mluvil o tom, že Česká televize je v ohrožení a že se vedou útoky na její nezávislost jednak ze strany ANO, Okamury a komunistů, ale dokonce i Fakulty sociálních věd kvůli té analýze pana Křečka a dalších. Myslím si, že pan Dvořák také poněkud ztrácí nervy jako pan Mitrofanov. Ale hlavně, a to je podstatné, a upozornil na to i v dopisech čtenářů Vladimír Novotný v MF Dnes 19. ledna v glose, která se jmenuje ‚Kam nenáleží podpis šéfa ČT‘. Je naprosto neuvěřitelné a mimo jakoukoli možnost pochopení, jak se může generální ředitel televize, která je placena z našich poplatků, podepsat pod soukromou iniciativu soukromých neziskovek, které jsou zcela evidentně politicky motivované,“ žasne Petr Žantovský nad počínáním šéfa ČT.
Spekulant platí světovou politiku a nátlakové partičky i v Česku
Generální ředitel veřejnoprávního média se zcela evidentně politicky vyprofilovává a zcela evidentně legitimizuje aktivitu, která politicky jednoznačně kamsi směřuje. „Tohle dokážu strašně jednoduše. Stačí si rozkliknout webové stránky té aktivity ‚Mantinely demokracie‘ a zjistíte, že to organizuje partička, která se jmenuje Rekonstrukce státu. A když si rozklikáte všechny potřebné zdroje na jejích stránkách, tak vidíte, že jsou financováni Open Society Fund Praha od George Sorose, Open Sociery Foundation George Sorose, takže ne jednou Open Society, ale hned dvakrát. Ale také americkou ambasádou,“ připomíná mediální odborník.
Právě tohle, že se generální ředitel veřejnoprávní televize podepsal pod výzvu spolku spojeného s americkou ambasádou a s jedním americkým spekulantem, považuje za něco naprosto neuvěřitelného. „Uvědomme si, na čem Soros vydělal ty peníze, jakým způsobem vyspekuloval tehdy britské bankovnictví. To byla hra, která dodnes nebyla oceněna z právního ani z jiného hlediska, ten způsob, jakým přišel k miliardám, z nichž teď platí světovou politiku a také tyto nátlakové partičky, jako je Rekonstrukce státu. Mimochodem, když se podíváte na různé osobnosti, které jsou tam jakože pod tím přifařeny, tak se nestačíte divit, co tam je známých jmen. Například Oldřich Kužílek, bývalý poslanec ODA,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Na nejbližším zasedání Rady ČT by měl padnout návrh na odvolání ředitele
Dalším, kdo ho ze známých jmen zaujal, je František Korbel, bývalý náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. „Byl to velmi agilní bojovník v kauze protiprávního rozpuštění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2003, člověk, který opravdu velmi problematicky zafungoval v některých procesech. Jsem jednou z těch stran, tak si to dobře pamatuji, jak nás pan Korbel apodikticky poučoval u soudu. Je tam Michal Klíma, takto rektor vysoké školy Metropolitní univerzita Praha, která je obecně prospěšnou společností. Samozřejmě profesorka Vladimíra Dvořáková a spousta dalších. Zjevně je to ošetřeno ze všech stran a nestačím se divit, co všechno nevadí panu generálnímu řediteli v tom, aby se politicky angažoval v této aktivitě. Být radním České televize, okamžitě podám na nejbližším zasedání návrh na jeho odvolání, neboť z podstaty své funkce se nesmí účastnit politických aktivit. A toto je politická aktivita,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
