Má vláda pohrozit energetickým firmám mimořádným zdaněním, pokud nesníží ceny?Anketa
Kromě zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky členských zemí v některých otázkách pak podpořila také společnou unijní obranu a zdravotnictví.
„Vždy jsem hájila názor, že jednomyslnost v některých klíčových otázkách nedává smysl, pokud chceme být rychlejší,“ uvedla Leyenová, v jejíž komisi se hovoří například o většinovém rozhodování ve věcech zahraniční politiky.
We need to go even further.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) May 9, 2022
For example, I have always argued that unanimity voting in some key areas no longer makes sense, if we want to move faster.
Europe should also play a greater role in health or defence. pic.twitter.com/Tdeg6jIcWw
Francouzský prezident Emmanuel Macron pak v květnu prohlásil, že je revizi smluv nakloněn a chce o ní s dalšími unijními lídry hovořit v červnu. Macron prosazoval svolání konventu o revizi smluv ještě před 1. červencem – tedy v období předsednictví Francie. „Budeme muset reformovat naše texty, to je zřejmé,“ podpořil reformu. Od července převezme předsednictví EU Česká republika.
Obyvatelé EU v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy unii navrhují kromě jednomyslnosti také přitvrzení EU v boji proti klimatickým změnám, „sociálně spravedlivější“ ekonomiku či boj za rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel.
Kromě Komise a francouzského prezidenta je z návrhů části evropských občanů nadšeno i mnoho členů Zelených či někteří němečtí politici. Podle německé ministryně pro Evropu Anny Lührmannové chce i Německo využít závěry Konference jako impulsu ke změně smluv a zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky. Že by Německo nebylo proti tomu, aby spolu s Francií potlačilo v unii při hlasování nesouhlas menších států, opatrně přiznal i německý kancléř Olaf Scholz. „Pokud si to věc vyžádá“ pak to prý nebude tabu.
Fotogalerie: - Francouzské prezidentské volby
Pro je též předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová či italský premiér Mario Draghi.
Naopak proti tomu, aby hrstka velkých zemí rozhodovala o zbytku Evropy bez souhlasu dalších členských států, jsou zejména skandinávské země a nové členské státy střední a východní Evropy společně s Maltou.
Třináct členských států zahrnujících Dánsko, Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Chorvatsko Polsko, Maltu a Českou republiku dalo najevo, že si změny v Evropské unii příliš nepřejí.
Fotogalerie: - Dvanáct otázek na EU
Státy společně sepsaly dokument, v němž vysvětlují, že Evropská unie během covidu-19 a invaze Ruska na Ukrajinu prokázala, že je schopna reagovat rychle a již teď „máme Evropu, která funguje“. Návrh na změnu smluv Evropské unie, jíž podporuje Macron, tak nechtějí.
Dodávají, že unáhlené pokusy o iniciování změn smluv by podle nich představovaly vážné riziko odvedení politické energie od důležitých úkolů hledání řešení otázek, na které občané očekávají odpovědi, například geopolitických výzev, kterým Evropa čelí.
Non-paper by Bulgaria, Croatia, the Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, Latvia, Lithuania, Malta, Poland, Romania, Slovenia, and Sweden on the outcome of and follow-up to the Conference on the Future of Europe pic.twitter.com/YMRd6SKcJI
— Sweden in EU (@SwedeninEU) May 9, 2022
V případě, že ve čtvrtek europoslanci vyzvou ke svolání konventu, jímž by se následně zahájil proces změn smluv, během něhož by došlo na hlasování v Radě, vyžadující prostou většinu – tu v tuto chvíli vzhledem k odporu 13 zemí návrh zřejmě nenalezne.
Výzva Evropského parlamentu by se případně řešila na summitu Evropské rady ve dnech 23. a 24. června, právě na něm totiž mohou vedoucí představitelé EU oficiálně zahájit proces změny smluv EU vytvořením konventu.
Postoj europoslanců je podle serveru Politico v některých partajích nejistý. Hlasování o ústavním konventu podpoří Obnova Evropa, v níž jsou europoslanci z ANO, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, ve kterém jsou europoslanci ČSSD a evropští Zelení, v nichž mají trojici europoslanců Piráti. Nejistá je pak podpora od Evropské lidové strany.
Fotogalerie: - I Evropa má své dny
Jednomyslné hlasová je v Radě uplatňováno pro několik klíčových oblastí politiky – zejména v otázkách zahraničních věcí, rozšíření, financí a některých ustanovení v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí. Výrazné změny v hlasování definovala naposledy Lisabonská smlouva, která přinesla možnost hlasovat kvalifikovanou většinou – tu představuje 55 procent členských států, které reprezentují alespoň 65 procent obyvatel EU.
Poslanci budou ve čtvrtek požadovat zatím první soubor konkrétních změn v zakládacích dokumentech Evropské unie. Plenární zasedání přijalo celkem až 49 návrhů na rozsáhlé reformy.
Výbor EP pro ústavní záležitosti bude rovněž pokračovat v práci na doplňující zprávě, která bude obsahovat celou škálu postojů poslanců k tomu, jak by smlouvy měly být změněny, s ohledem na všechny návrhy konference, které vyžadují institucionální reformu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
