Uznání Palestiny není odměna za teror, odrážela Gregorová Takáče

31.07.2025 21:31 | Monitoring

Přibývá zemí, které se chystají uznat Palestinu jako stát. Naposledy dnes oznámilo Portugalsko, že takovou věc zváží. Česko stále chce, aby existovaly dva státy, musejí se na tom ale dohodnout obě strany. O situaci na Blízkém východě hovořila v pořadu Interview ČT 24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Uznání Palestiny není odměna za teror, odrážela Gregorová Takáče
Foto: Repro ČT
Popisek: Markéta Gregorová

„Zahraniční politika je stále v režii jednotlivých členských států EU. Žádné závazné stanovisko Evropské komise očekávat nelze. Nicméně Evropský parlament v minulosti již několikrát schválil rezoluce, které žádají dvoustátní řešení. Neočekávám, že se na tom něco změní,“ řekla Gregorová a dodala, že Evropa se podle ní bude nadále věnovat otázkám humanitární pomoci. „Dvoustátní řešení je na národních státech,“ zdůraznila europoslankyně Markéta Gregorová.

Tahounem v této oblasti je podle ní Francie. Gregorová proto předpokládá, že francouzští europoslanci se budou snažit podpořit svou vládu. „K Francii se přidalo čtrnáct dalších zemí včetně Velké Británie, že chtějí uznat Palestinu jako stát. V září můžeme od Evropského parlamentu očekávat, že vydá postoj – teď hodně předjímám – ano, uznejme Palestinu jako stát,“ domnívá se pirátská politička.

„Budete pro to hlasovat, nastane-li to?“ zeptal se jí moderátor Daniel Takáč.

„Záleží samozřejmě na tom, jak bude znít celá ta rezoluce,“ odpověděla Gregorová. „Pokud k tomu budou navázány podmínky, jako je zavázání se obou zemí k dvoustátnímu řešení, ukončení konfliktu, odložení zbraní, navrácení rukojmí Hamásem, tak to dává smysl. Nerozumím státům, které jsou proti tomu, ale zároveň požadují dvoustátní řešení. Pokud požadují dvoustátní řešení, ale nehodlají uznat jednu z těch zemí jako stát, jak přesně by to potom mělo fungovat?“ ptá se politička.

Markéta Gregorová

Zdůraznila, že s uznáním státu se nepojí jenom výhody, ale i povinnosti. „Potom můžete požadovat demokratické volby nebo různé záruky vlády, která tam pak bude. Sjednocení západního břehu a Gazy bude naprosto zásadní požadavek,“ domnívá se politička.

Moderátor pak připomněl české stanovisko – dvoustátní řešení na základě dohody. „Je to to nejlepší stanovisko?“ zeptal se europoslankyně.

Anketa

Máte důvěru ve velení Armády České republiky?

1%
98%
hlasovalo: 17432 lidí
„Tohle úplně není české stanovisko,“ namítla Gregorová. „To právě odmítá uznat stát Palestina a má tam mnohem více podmínek než jiné státy, velmi těžko naplnitelných.“

S návrhem v podobě dvoustátního řešení, na kterém se musejí dohodnout obě strany, Gregorová souhlasí. „Přijde mi velmi bizarní, že když se státy baví o tom, že Palestina bude uznána jako stát, tak Česko říká rezolutní ne. To by mě zajímalo, jak si Česko představuje dvoustátní řešení,“ podivuje se politička.

Moderátor připomněl přístup dalších zemí a vyjádřil názor, že se zdá, že různé země směřují ke stejnému cíli. Podle europoslankyně však nejde o koordinovanou strategii. „Je dobře, že se shodujeme v cíli – že má být dvoustátní řešení a mír. Nicméně pokud se nikdo nebude shodovat na postupu, jak přesně k tomu dojít, tak to bude pro obě strany obtížné, jak pro Fatáh v Palestině, tak pro Izrael – co přesně z těch podmínek mají plnit, co jako první. Něco je pro současnou vládu Izraele nepřijatelné,“ připomněla Gregorová.

Některé státy podle ní požadují volby, ale ne všechny. „U voleb je to komplikované v tom, že je důležité, aby se jich nesměl zúčastnit Hamás, což ale znamená, že nesmí mít kontrolu nad určitými územími, protože pak by mohl volby ovlivňovat,“ zdůraznila europoslankyně.

Hamás Palestince drží jako rukojmí

Mezinárodní společenství má podle ní určitý závazek bránit progres v nastolování míru a demokracie v regionu. „Bohužel jednotlivé strany konfliktu – izraelská vláda a Hamás – mají různý zájem. Ukončení konfliktu se jim momentálně nehodí, tím pádem nebudou reagovat pozitivně. Bohužel na ně musíme tlačit, i když je to nepříjemné,“ domnívá se Gregorová.

Markéta Gregorová

„Není to odměna za teror?“ chtěl vědět moderátor.

„Uznání státu Palestina není odměna za teror, pojí se to s demokratickými volbami, jichž se nebude účastnit Hamás, pojí se to s návratem rukojmí, se zničením teroristického hnutí. To je všechno, co Hamás nikdy nechtěl. Pokud k tomu dojde, bude to absolutní porážka Hamásu, a to je skvělé,“ řekla europoslankyně.

Palestina je podle ní ve velice specifické situaci. Drtivá většina Palestinců se narodila v době, kdy nemohli ovlivnit, kdo jim bude vládnout. „Oni nevolili Hamás, který je drží jako rukojmí, stejně jako izraelské občany. Pokud je můžeme uvolnit z těchto okovů, dopřát jim demokracii, tak bychom tomu měli pomoci, i když to odstartoval hrozivý čin,“ soudí politička.

Mgr. Markéta Gregorová

  • Piráti
  • Pro kontakt použijte marketa.gregorova@europarl.europa.eu.
  • europoslankyně

Zdůraznila, že stále umírá množství lidí, především civilistů. „To je potřeba ukončit,“ řekla Gregorová. S nějakým „odsunem“ Palestinců zásadně nesouhlasí. Vznik státu Palestina vnímá jako nevyhnutelný krok, už jen z organizačních a správních důvodů. „Chápu, že někomu se nelíbí, že stát Palestina bude existovat. A je možné, že části izraelské společnosti se to nelíbí,“ připustila pirátka, ale nevidí prý jiné řešení.

„Kdo je teď reprezentant Palestinců?“ chtěl vědět moderátor.

Podle Gregorové je to pravděpodobně Fatáh. „Je potřeba mít tam volby, protože teď tam reprezentaci nemají,“ soudí politička. Připomněla také, že na západním břehu jsou v rozporu s mezinárodním právem izraelské osady. „A to také bude třeba řešit. Bez politické reprezentace Palestiny se to neudělá,“ ilustrovala Gregorová nutnost voleb.

„K té Rivéře v Gaze… S násilným vysídlením nesouhlasíte, ale co dobrovolné odchody?“ zeptal se moderátor. Připomněl, že arabské země nechtějí Palestince přijímat.

„Nedomnívám se, že mnoho Palestinců bude chtít odejít dobrovolně. Vnímám jejich touhu Gazu znovu vystavět, ačkoliv je téměř srovnaná se zemí,“ domnívá se europoslankyně.

Civilisté by neměli trpět

Dalším tématem byla aktuální humanitární situace v regionu, která je kritická a mělo by se podle Gregorové tlačit na Izrael, aby se vyřešila. Hovořila také o organizačním podcenění. „Tam, kde se dává a přerozděluje humanitární pomoc, probíhá střelba do lidí, i ze strany izraelských vojáků. To je porušení mezinárodního práva. Zadržováním humanitární pomoci vypukl hladomor. Už před rokem a půl jsem byla informována, že kamiony s humanitární pomocí nejsou vpouštěny,“ zdůraznila Gregorová.

Moderátor připomněl nebezpečí, že Hamás humanitární pomoc ukradne a bude s ní kšeftovat. Získá tak peníze na další vyzbrojování. „Není proto jasné, že humanitární pomoc musí být omezována?“ nadhodil moderátor.

Gregorová však tento názor odmítla. „Nějaká omezení ano, ale ne tohoto druhu. Přerozdělovacích bodů tam může být více, pomůže to přehlednosti. Pokud se bojíte krádeže, vytvořte desítky těchto záchytných bodů, kontroly. Každý, kdo se podívá na záběry, vidí, že problém je, že pomoc je zadržovaná, není přerozdělovaná. Není to jen o tom, že humanitární pomoc krade Hamás. Ta pomoc se nedostává k nikomu,“ zdůraznila europoslankyně. Dále upřesnila, že jako poslankyně Evropského parlamentu má informace od humanitárních organizací i misí Evropské komise. Uvedla, že civilisté by neměli trpět, umírat hladem nebo na nedostatek zdravotní pomoci. „Civilisté by měli být zaopatřeni v každém konfliktu,“ řekla pirátská politička.

Markéta Gregorová

Na moderátorovu námitku, že informace z regionu nemusejí být úplně přesné, odpověděla, že je má ověřené. „Nezveme si kontroverzní osoby. Uvědomuji si, že třeba Lékaři bez hranic musejí spolupracovat třeba i s Hamásem, pokud chtějí pomoci. Ale všechny informace jsou několikanásobně ověřené,“ sdělila Gregorová.

Dohoda s USA není dobrá

Dalším tématem rozhovoru byla cla, která mají evropští exportéři platit při dovozu do USA. „S dohodou nejsem spokojena. Dohoda ochránila německé automobilky. Předsedkyně Evropské komise je Němka. Je problematické, že některé segmenty jako čipy v Nizozemsku nebo automobilky v Německu z toho vyšly docela dobře. Ale ve výsledku dohoda pro celou sedmadvacítku není dobrá. Mohla být lepší,“ tvrdí politička.

Donald Trump chce, aby EU zvýšila nákup zbraní z USA. „Členské státy navýší své obranné rozpočty. A teď se otevírá otázka, ze kterého trhu si obranná řešení budeme brát. Říkalo se, že si budeme vyrábět sami v Evropě. Teď se říká, že to budeme brát z USA, ale zároveň budou patnáctiprocentní cla. Proč jsme neřekli, že si budeme obranná řešení vyrábět sami, pokud nejdou cla dolů?“ podivuje se Gregorová.

A pokračovala: „Irituje mě, že jsme měli spoustu možností. Mohli jsme se jako Evropa reformovat. Mohla to být facka, která nás posune k akci, stejně jako bylo vystoupení J. D. Vance, zřejmě potřebujeme být fackováni tak obtýden. Mohli jsme vyhrožovat zdaněním digitálních oligopolů. Ty, kteří stáli při inauguraci za Trumpem, by to poškodilo,“ nastínila možné řešení pirátská europoslankyně.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Naďa Borská

Diskuse obsahuje 26 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Já to tady vedu. Ticho!“ Rvačka v ČT. Moderátorka křičela na Hřiba

11:00 „Já to tady vedu. Ticho!“ Rvačka v ČT. Moderátorka křičela na Hřiba

Nižší daně, levnější život, důstojné důchody i dřívější odchod na penzi. To všechno strany slibují, …