„Nebude tak postižená. Je tam víc vlhko, víc zima, příroda si s kůrovcem poradí,“ tvrdil Brabec. Podle něj je ale už v Pošumaví vidět, jak postupuje. Kalamita, která je dnes podle odborníků nejhorší v historii českého lesnictví, začala v roce 2015 v Beskydech a v Jeseníkách, pak napadla Vysočinu a přes střední a jižní Čechy se blíží k hranicím, uvedl.

„Les v národním parku se má chovat přirozeně, takže kůrovec je normální. Teď je hodně sucho, takže se projevuje více,“ řekl ředitel Národního parku Šumava (NPŠ) Pavel Hubený. Park už má vyzkoušeno, že po gradacích je to pro les ozdravné, dodal. „Ačkoliv není příjemné dívat se na mrtvé stromy, tak nějaké přežijí a pořád jsou v lese velmi staré stromy a kontinuita je zajištěná,“ uvedl.

Podle Brabce je na tom zbytek republiky výrazně hůře, zejména Vysočina, kde už kůrovec zničil 80 procent smrkových lesů, schnou borovice hlavně kvůli nedostatku spodní vody, jsou poškozené jasany a buky jinými škůdci.