Německý Úřad pro ochranu ústavy (BfV) je domácí zpravodajská služba, jejímž úkolem je chránit svobodný demokratický základní řád. Je také často označován jako „systém včasného varování demokracie“ a shromažďuje a analyzuje informace o aktivitách, které ohrožují demokracii a právní stát.
Rozlišuje tak tři úrovně sledování. První je tzv. kontrolní případ, kdy se jedná o předběžnou kontrolu založenou výhradně na veřejně dostupných informacích, jako jsou novinové články nebo veřejná vystoupení. Pokud jsou zjištěny indicie o protiústavní činnosti, případ se posune do druhé fáze – podezřelý případ. Poslední, třetí kategorií, je potvrzená extremistická snaha, kdy má úřad BfV za prokázané, že daná osoba nebo organizace jedná protiústavně.
Úřad pro ochranu ústavy může u objektů pozorování druhého a třetího stupně použít také „prostředky zpravodajské služby“. Úřad může například verbovat informátory – tedy platit lidem z okolí strany za informace. Může také sledovat osoby nebo v krajním případě monitorovat telekomunikace, informuje zpravodajský server Tagesschau veřejnoprávní organizace ARD.
Dříve byla AfD klasifikována jako „podezřelý případ“, dnes pak spolkový úřad BfV informoval, že strana AfD je nyní jako celek klasifikována jako „prokázaná pravicově extremistická organizace“, přičemž v tiskové zprávě se uvádí, že indicie proti AfD se „v průběhu dalšího zpracování potvrdily a do značné míry se upevnily“.
Bude nyní AfD zakázána?
„Myslím, že jde o záležitost, která by se neměla brát na lehkou váhu,“ řekl ke zprávě úřadu BfV odstupující kancléř Olaf Scholz (SPD).
Podobně se vyjádřil i dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil (SPD). „Postup zákazu je třeba pečlivě zvážit, protože překážky jsou vysoké. Je to těžké rozhodnutí," cituje politika stanice NDR. „Víme, jaká politická výbušnost se za takovým postupem skrývá. Víme také, že AfD má v současné době v naší společnosti mnoho příznivců," dodal Weil.
Řízení o zákazu činnosti AfD se dožadoval i předseda vlády Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther (CDU). „Spolková vláda musí nyní urychleně zahájit řízení o zákazu, abychom ochránili naši demokracii," řekl Günther časopisu Spiegel.
Pro zákaz se vyslovil i předseda strany Levice (Die Linke) Jan van Aken. „Jens Spahn a Julia Klöcknerová si nyní musí uvědomit, že AfD není normální strana, které lze jednoduše přidělit parlamentní křesla. Musíme co nejrychleji pokračovat v řízení o zákazu a chránit tak demokracii před jejími vyhlášenými nepřáteli,“ řekl Aken. Podle předsedkyně parlamentního klubu Heidi Reichinnekové (Die Linke) Levice ve Spolkovém sněmu „udělá vše pro to“, aby bylo zahájeno řízení o zákazu.
Gazi Freitag, zemský předseda Zelených ve Šlesvicku-Holštýnsku, označil rozhodnutí spolkového Úřadu pro ochranu ústavy za „historický krok“. Podle něj není AfD konzervativní stranou, ale organizovanou hrozbou pro demokracii. Zdůraznil, že AfD není tvořena jen jednotlivými rozptýlenými pravicovými extremisty, ale že pravicový extremismus je jejím systémovým znakem.
Christopher Vogt, předseda parlamentní frakce FDP ve Šlesvicko-Holštýnsku, sdělil, že přehodnocení AfD ze strany Úřadu pro ochranu ústavy potvrzuje, co je již delší dobu zřejmé – že se tato strana stále více radikalizuje a v celoněmeckém měřítku v ní dominuje nacionalistické křídlo. Zároveň ale varoval před unáhleným řízením o zákazu strany, protože vzhledem k vysokým právním překážkám by mohlo selhat a být kontraproduktivní. „Pokud chcete minimalizovat extremisty, musíte minimalizovat problémy, které je udělaly velké,“ vysvětlil.
Představitelé AfD i nadále trvají na tom, že AfD je stále „demokratickou stranou napravo od středu“, jak uvedl zemský předseda AfD ve Šlesvicku-Holštýnsku Kurt Kleinschmidt. Předseda AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku Leif Erik Holm argumentuje, že cílem postupu Úřadu pro ochranu ústavy je odstranit politickou opozici pomocí zpravodajské služby. Označuje to za zoufalý pokus umlčet kritiky vlády.
AfD již oznámila, že proti kategorizaci Úřadu na ochranu ústavy podnikne právní kroky. „Strana AfD se bude i nadále právně bránit proti tomuto hanobení, které ohrožuje demokracii", oznámili v pátek předsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla.
Europoslanec AfD Petr Bystroň pro ParlamentníListy.cz v reakci na rozhodnutí spolkového Úřadu pro ochranu ústavy naznačil, že německé státní instituce podle něj slouží skrytým mocenským zájmům. „Německo je deep state,“ uvedl Bystroň.
Místopředseda parlamentní frakce AfD v Berlíně Thorsten Weiß pak dal označení strany spolkovým úřadem BfV za extremistickou organizaci do suvislosti s nejnovějším průzkumem veřejného mínění od agentury Forsa z 29. dubna, ve kterém AfD o dva procentní body se ziskem 26 % porážela koalici CDU/CSU.
Der wahre Grund, warum die #AfD vom Inlandsgeheimdienst jetzt als "gesichert rechtsextremistisch" eingestuft wurde. pic.twitter.com/Ed9NFblt5L
— Thorsten Weiß, MdA (@WeissAfD) May 2, 2025
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte se zákazem AfD?
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
